Nejdivnější člověk v historii ČSSR: Zubař zahodil vrtačku, opustil rodinu a zmizel v horách. Přesto ho celý národ miloval

Kontroverzní příběh z roku 1984 sleduje příběh muže, kterému dojde trpělivost se světem kolem a rozhodne se všechno změnit. Z role zubaře prodá auto a utíká do hor.

Hořkosladký příběh se točí kolem muže, který se rozhodl, že už má všeho dost a bude si od této chvíle žít po svém. Čtyřicetiletý zubař má plné zuby pokrytectví kolem sebe, technologického pokroku, který ničí přírodu. A manželství, které se bortí jako domeček z karet. 

Celý příběh se odehrává v osmdesátkách, kdy socialistická výstavba ničila krajinu a lidé se cítili více a více odříznutí od přírody. Bohouš Burda v podání Svěráka jednoduše nemůže vystát systém, kde se dbá jen na materiální věci. Režisér mu dokonce nechal volnou ruku, takže si mohl dialogy upravovat podle sebe.

Sázka na neznámé tváře

Olmer se rozhodl jít cestou neobvyklého obsazení a místo známých hereckých tváří vybral nováčky ve svém oboru, anebo jedince, kteří se zatím příliš neprosadili. Vedle Svěráka dostala prostor tanečnice Eva Asterová jako vypočítavá Veronika, Ivona Krajčovičová v roli citlivé Terezy a Iva Hüttnerová jako manželka doktora Burdy. 

Kuriózní je, že Karel Brožek, který hrál šéfa výpočetního střediska, byl po roce 1968 na černé listině, takže jeho jméno nesmělo do titulků. Původně měl hlavní roli dostat Jiří Menzel, ale nakonec ji získal Svěrák. Jak píše recenzent Radek: „Film je svým obsahem až překvapivě nadčasový. Olmer tu zkoumá hodnotovou krizi české společnosti a především krizi středního věku.“

Zelená revoluce už v osmdesátkách

Film předpověděl ekologické problémy, které se naplno projevily až o dekády později. Příběh muže, jenž se vzepře devastaci přírody a konzumnímu způsobu života, dnes působí ještě aktuálněji než v roce premiéry. Hlavní hrdina prodá automobil, vymění moderní vybavení za staré předměty a odstěhuje se na chalupu.

Myšlenka útěku z města se později objevila i v dalších českých filmech, ale Olmerovo dílo bylo mezi prvními. Závěr je však pesimistický je závěr, ani v příběhu nelze civilizaci uniknout natrvalo, neboť chalupu zdemolují kvůli stavbě dálnice.

Věty, které si pamatuje celé Česko

Kdo by například neznal legendární scénu s prodejem auta: „Člověče, tady vám kvetou blatníky!“ – „A to je dobře, nebo špatně?“ Tyto dialogy si Svěrák často upravoval podle sebe a dodnes patří mezi nejcitovanější filmové hlášky.

Film je plný vtipných situací, ale zároveň nese hlubokou myšlenku o hledání smyslu života. Když se manželka ptá hrdiny, zda se u ní cítí jako doma, jeho odpověď „Ne“, kterou doprovází obrazovka s nápisem „POZOR CHYBA V PROGRAMU!!!“

Postava doktora Burdy ztělesňuje typického českého intelektuála, který se snaží žít podle vlastních představ navzdory tlaku okolí. Jeho proměna z městského zubaře na venkovského lékaře s pojízdnou ordinací vyjadřuje touhu po jednodušším životě.

Zajímavosti z natáčení

Točilo se ve skutečném výpočetním středisku na Barrandově, kde tehdy běžel nejvýkonnější počítač EC 1040 s pamětí jen 512 kilobajtů. Podle ČSFD se ve filmu dokonce mihne sám režisér Olmer v bílém plášti, jak sype krmivo rybičkám v akváriu.

Další z recenzentů film shrnuje takto: „Tahle věc měla všechno. Perfektní mix komedie a dramatu o krizi středního věku ve víru nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout.“ Filmová chalupa stávala na adrese Mařeničky čp. 69 na Liberecku a skutečně byla zbourána. Ne tedy kvůli dálnici, ale kvůli tomu, aby zde vyrostl nový dům. 

Závěrečná scéna s Burdou ztraceným za oknem panelového domu ve filmu „Co je vám, doktore?“ později inspirovala podobnou scénu ve filmu „Vesničko má středisková“.

Zdroje: tvprogram.idnes.cz, filmovyprehled.cz, csfd.cz