Nejdražší český film za 450 milionů. Nakonec z něj byl jen drahý trapas, na který se nikdo nechce dívat
Český divák není zvyklý na to, aby se u nás točily kultovní velkofilmy po vzoru amerických trháků. Čas od času se však najde režisér natolik ambiciózní, že se o takový projekt pokusí. Bohužel však ne vždy tyto snahy vedou ke zdárnému výsledku. Občas se stane, že přes všechno vynaložené úsilí a finance je z filmu jednoduše propadák, na který se lidé dívají skrz prsty.
Není tradicí, aby u nás vznikaly kultovní, celovečerní velkofilmy, plné epických bitevních scén a dramatických monologů. Většina tuzemských diváků je zvyklá na to, že chce-li najít takovýto zážitek, musí zapátrat mezi zahraničními produkcemi. Přesto se však občas najde režisér, který si chce splnit svůj sen a vytvořit velkolepý projekt, který u nás nemá obdoby. Jeden takový se však jednoduše nepovedl a tuzemské publikum neoslovil.
Snímek na motivy silného historického tématu
Jsou tomu již tři roky, co světlo světa spatřil ambiciózní projekt českého režiséra Petra Jákla. Ten se rozhodl, že natočí vlastní variantu příběhu o slavném husitském vojevůdci Janu Žižkovi. Poslední taková adaptace u nás vznikla v roce 1956, tedy v době tuhého stalinismu. Je tedy logicky výrazně zatížená ideologickým rozměrem tehdejšího režimu.
Petr Jákl si tak dal za úkol příběh uchopit znovu a lépe. Za tímto účelem vynaložil značné úsilí a pracoval na projektu dlouhá léta. Vůbec první verzi scénáře konzultoval s expertem na středověké reálie již v roce 2007. Samotný film Jan Žižka se však dostal na svět až v roce 2022, tedy po dlouhých patnácti letech bádání.
Do filmu bylo také zajištěno skutečně silné herecké obsazení, a to jak z řad tuzemských hvězd, tak těch zahraničních. Z českých herců tak můžeme vidět například Karla Rodena v roli krále Václava IV., Bena Christovaa v roli verbíře či Marka Vašuta v roli komorníka. Ze zahraničních herců pak samotného Žižku ztvárnil Ben Foster, který se ve filmu objevuje po boku Michaela Caina.

Má i své světlé chvilky
Filmu bylo věnováno skutečně obrovité úsilí, což se projevilo na jeho astronomickém rozpočtu. Ačkoliv si s realitou zahrává natolik, že se jí místy až příliš vzdaluje, film má i své světlé chvilky, které mu nelze upřít. Známá píseň Ktož jsú boží bojovníci ve filmu například zazní hned několikrát, a to v původním staročeském znění. To bylo dokonce zachováno i pro anglickou verzi filmu.
Přes řadu historických nepřesností, jako jsou fiktivní romantické linky či bláznivé akční scény, se film vyznačuje i překvapivým smyslem pro detail. Dle historických pramenů přišel Jan Žižka o své levé oko již ve věku přibližně dvanácti let. Ve filmu má Ben Foster zavázané skutečně levé oko, takže realitu vystihuje přesněji než socha Jana Žižky na pražském Žižkově, která má zakryté oko pravé.
Nelze upřít ani vytříbený výběr řady natáčecích lokací, ke kterým má tuzemský divák jistě vztah. Film se natáčel na takových místech jako hrad Orlík, Křivoklát, Zvíkov či Kokořín. Některé scény navíc pocházejí z Českého Švýcarska. Co do exteriérových scén tedy film rozhodně nešetřil překrásnými scenériemi.

V českých kinech propadák, na Netflixu hit
Přes veškerou snahu a dlouholetou přípravu filmařů však tuzemské publikum film přijalo velmi rozporuplně. Jako hlavní důvody je nerealistické vyobrazení řady dobových reálií, které se namísto věrného zpracování snažilo podřídit hollywoodskému stylu dramatizace středověku. Celkové tržby filmu se tak v ČR vyšplhaly na pouhých 55,5 milionů korun.
Zatímco v našich kinech film neuspěl, na streamovací platformě Netflix se odehrával opačný příběh. Film se tam pod (poněkud generickým) názvem Medieval dostal do žebříčku TOP 10 přehrávaných filmů. Vzhledem k tomu, že smlouva neslibovala tvůrcům provize z přehrání, to však pro filmaře tolik neznamenalo.
Snímek Jan Žižka tak dodnes zůstává perfektním příkladem toho, co se stane, když si režisér ukousne až příliš velké sousto. Stovky milionů korun, které byly do filmu vloženy, se nakonec nevrátily a tuzemské publikum, pro které byl snímek především určen, film nakonec odsoudilo.
zdroje: csfd.cz, kinobox.cz, kinomaniak.cz