Lakomějšího chlapa Československo nepoznalo. Byl takový držgrešle, že by po vás chtěl vrátit i ohryzek od jablka

V rámci československých filmů a divadelních inscenací se objevovali lidé všech druhů a všech charakterů. Mohli jsme tak sledovat vlídné a moudré dědečky, zákeřné padouchy či držgrešle, kteří svým šíleným skrblením dokázali překvapit nejednoho šetřílka. Jedním z takových lidí byl oblíbený herec Miloš Kopecký, který se jako neuvěřitelný lakomec projevil začátkem sedmdesátých let. 

Miloš Kopecký byl jedním z našich nejoblíbenějších herců. Muž s orlí vizáží a charismatem lva dokázal ovládnout obrazovku kdykoliv, když se na ní objevil. Nejinak tomu bylo i v případě divadelních inscenací, kterých se účastnil neméně hojně. S mnoha rolemi jsme si ho spojili natolik, že bylo téměř nemožné ho od nich oddělit. Podobně tomu bylo i v případě jedné slavné role, která čerpá z klasiky z konce sedmnáctého století a kterou Miloš Kopecký brilantně ztvárnil.

Byl skutečný lakomec

Miloš Kopecký byl jedním z našich nejvýznamnějších herců, který se do našich srdcí zapsal díky celé řadě komediálních, ale i dramatických rolí. Pamatovat si jej tak můžeme například z takových klenotů, jako je Baron Prášil od Karla Zemana nebo Limonádový Joe. Kromě televizních rolí se však Miloš Kopecký vášnivě věnoval také divadlu, kdy mezi lety 1964 a 1996 stihl ztvárnit hned desítky roztodivných rolí. V nich se dokázal vždy zcela ztratit a nechal se pohltit charakterem, který zpodobňoval.

V roce 1965 nastoupil Miloš Kopecký do angažmá v pražském Divadle na Vinohradech, kde následně působil po dobu čtvrt století. V roce 1971 zde v rámci divadelní hry Lakomec ztvárnil legendární postavu Harpagona. Postavu na rozdíl od jiných herců nepojal jako shrbeného, slintajícího starce, ale jako cílevědomého a zákeřného muže. Ten však trpěl stihomamem a byl posedlý počítáním peněz, kvůli kterým byl schopen obětovat vše, včetně své vlastní rodiny i přátel.

Divadelní inscenace byla v rámci československé televize k dispozici na základě záznamu z roku 1972, který je dodnes k dispozici online v rámci archivního vysílání české televize. Tento brilantní výkon toho největšího lakomce československých obrazovek si tak můžeme připomínat dodnes.

Moliére by při pohledu na něj jistě zaplesal

Divadelní hra Lakomec je stará již několik staletí. Jedná se o klasickou komedii o pěti dějstvích, kterou napsal francouzský herec, spisovatel a dramatik Moliére. Divadelní hra byla poprvé uvedena v Paříži a sice v divadle Palais Royal v září roku 1668. Skutečný původ námětu však sahá ještě mnohem hlouběji do naší historie. Moliére totiž čerpal ze hry Aulularia, v překladu Komedie o hrnci, kterou napsal již římský dramatik Plauto.

Tato nesmrtelná komedie se na celá staletí dopředu stala archetypem toho, jak by měl podobný příběh vypadat. Označení hlavní postavy, která nese jméno Harpagon, se dokonce stalo synonymem pro lakomce a skrblíka, které se ve volnějším významu používalo i lidově.

Klasická komedie pak pojednává právě o lakomém lichváři Harpagonovi, vdovci se dvěma dětmi, dcerou Eliškou a synem Kleantem. Hra začíná v momentu, kdy Harpagon na své zahradě zakope truhlu s deseti tisíci mincemi, ale je posedlý strachem, že mu ji někdo odcizí. Neváhá podezřívat ani vlastní děti. Hra se tak zaměřuje na moc peněz a na to, jak se lidský charakter pokřiví, nechá-li se touhou po penězích zcela ovládnout.

Lakomců bylo více, ale jen jeden z nich zářil

Divadelní hra Lakomec se v našich končinách dodnes těší vysoké popularitě a v průběhu let vzniklo množství inscenací, kde se v hlavních rolích objevila hned celá řada herců. Každý z nich pak uchopil postavu způsobem sobě vlastním a ze hry tak učinil originální a neopakovatelný zážitek. Dle divadelních diváků to byl však právě Kopecký, který v roli nejvíce zářil. Zatímco představitelé jako Bolek Polívka Harpagona pouze hráli, Miloš Kopecký se jím stal.

Divadelní hra tak dodnes slouží i jako svědectví o nesmrtelnosti klasického umění, ke kterému se v průběhu staletí s radostí vracíme znovu a znovu. A onen divadelní záznam z roku 1972 pak slouží jako skvělá připomínka jednoho z nejlepších herců, který se v našich končinách kdy narodil.

zdroje: csfd.cz, ceskatelevize.cz, cs.wikipedia.org