Nejlepší místo, kam si sednout v kině. Většina diváků si sedá do špatné řady a zbytečně si kazí obraz i zvuk

Každý to dělá jinak. Někdo míří rovnou dopředu, jiný se usadí vzadu ke zdi a cítí se bezpečně. Jenže lidé, kteří mají v kině na svědomí zvuk, sedí ve většině případů jinde než vy a ví přesně, kde se ukrývá to nejlepší místo. 

Sedět v první řadě je trochu jako číst knihu se zavřenýma očima. Technicky možné, ale výsledek vás moc nepotěší. Plátno je příliš blízko, obraz se rozmazává a po hodině máte krk ztuhlejší než po celém dni u počítače. 

Druhý extrém je poslední řada u zadní zdi, kde se cítíte jako v bezpečném zákopu s přehledem o celém sále. Jenže zvuk tam doléhá jinak, plátno vypadá jako velká televize a jemné detaily v záběrech vám unikají. Většina diváků volí sedadlo intuitivně, bez přemýšlení, a skončí buď příliš blízko, anebo příliš daleko od místa, kde je zážitek z filmu skutečně nejlepší.

Kde tedy sedět? Odpověď existuje, opírá se o fyziku zvuku a nikoliv o osobní zvyky.

Tady sedí znalci

Steve Martz, odborník na zvuk ze společnosti THX, která se stará o kvalitu poslechu ve spoustě kinech, vysvětlil, jak přesně se kinosál kalibruje. Technici rozmístí mikrofony na různá místa a nastaví reproduktory tak, aby byl zvuk co nejlépe vyvážený pro celý prostor.

Vždy ale existuje jedno hlavní místo, podle kterého se celý systém finálně doladí. Martz říká, že právě u tohoto hlavního bodu je zvuk nejlepší a že divákům by prospělo sednout si co nejblíže tomuto místu. Kde toto místo je? 

Přibližně ve dvou třetinách vzdálenosti sálu od plátna, v blízkosti středu řady. Pokud má sál třeba dvanáct řad, hledejte své místo někde v osmé nebo deváté.

Na tento tip si při návštěvě kina vzpomeňte

Sedněte si dvě třetiny od plátna a co nejblíže středu řady, ale ne přesně do středu. Pár míst od absolutního středu totiž dostanete živější a dynamičtější poslech. Z pohledu obrazu platí podobná logika. 

Sezení příliš blízko plátna znamená nepřirozený úhel pohledu, při kterém se oko namáhá víc, než si uvědomujete. Odborníci doporučují sedět tak, aby horní okraj plátna nepřekračoval přibližně 35 stupňů od horizontály ve výši vašich očí směrem nahoru.

Jednoduše řečeno, pokud musíte kvůli horní části plátna výrazně zdvihat hlavu, sedíte příliš blízko a po dvou hodinách to pocítíte. Ve správném místě naopak obraz přirozeně vyplňuje zorné pole bez zbytečného otáčení hlavy a zvuk přichází ze správných směrů přesně tak, jak to režisér a zvukař zamýšleli.

Proč jsou dobrá místa vždy první pryč

Tohle tajemství vlastně žádné tajemství není, alespoň ne pro pravidelné návštěvníky kin. Střední řady mizí při online prodeji jako první, protože zkušení diváci přesně vědí, co chtějí. V některých zahraničních kinech dokonce existují různé cenové kategorie podle kvality místa. Přední řady jsou nejlevnější, střední část sálu je prémiová a kdo chce tedy mít jistotu, zaplatí si rezervaci předem.

V českých kinech zatím platíte stejnou cenu bez ohledu na to, kde sedíte, ale to nic nemění na tom, že nejlepší místa jsou obsazená dříve než ta ostatní. Kdo přijde bez rezervace deset minut před začátkem oblíbeného filmu, dívá se zpravidla z míst, která zbyla. A to bývají krajní místa v první nebo naopak poslední řadě.

IMAX hraje trochu jinak

Speciálním případem jsou IMAX sály, kde to funguje trochu odlišně. Obrovské plátno pokrývá prakticky celou přední část sálu, sedadla stoupají jako v amfiteátru a celý zvukový systém je nastaven tak, aby byl poslech na různých místech co nejrovnoměrnější. Výsledkem je, že v IMAX sálu nezáleží na výběru sedadla zdaleka tolik jako v klasickém kinosálu. 

Přesto ani v IMAX není první řada ideální volbou, protože při tak obrovském plátně je blízkost zkrátka přílišná a obraz se rozpadá na části, které mozek musí složitě skládat dohromady. Střední část sálu zůstává i v IMAX nejbezpečnější volbou, byť rozdíl oproti ostatním místům je zde menší než v běžném kině.

Zdroje: bmovie.school, wikihow.com, leadcomseating.com