Nejnebezpečnější film socialismu: Komunisté ho zakázali ještě před premiérou. Důvod byl úplně směšný

Politický režim dokáže mnohé. Své o tom v minulosti věděli herci i filmoví tvůrci. Zatímco „bezpečné“ filmy mohly být vysílány v kině i televizi, jiné se staly zakázanými. Jeden z takzvaných trezorových snímků teď však už můžete zhlédnout. O čem je a proč by zakázaný? 

Jaké televizní stanice v Česku vysílají (dřív) trezorové snímky? Například CS Film, který je oblíbenou stanicí, kterou lze sledovat prostřednictvím kabelové televize, satelitního vysílání nebo přes internetové televize. Vysílání této stanice začalo v  únoru roku 2004. Jak již název vypovídá, zaměřuje se na vysílání československé filmové tvorby. Kromě běžných snímků lze sledovat i takzvané zakázané filmy. 

Trezorové snímky šly proti režimu 

Trezorové filmy jsou snímky, které se podle cenzury a komunistického režimu staly na našem území nevysílatelnými. Světlo světa tak mnohé z nich spatřily až poté, co padl komunistický režim. V šuplíku ležely i dlouhé desítky let. Některé proto, že kritizovaly režim nebo společnost, jiné kvůli angažovanosti tvůrců. Stačilo, aby někdo ze štábu nebo herců podepsal Chartu 77 a o osudu filmu bylo téměř rozhodnuto. 

Filmem, který v minulosti neprošel schvalovacím procesem a z vysílání byl stáhnut ještě dříve, než si na něj diváci mohli udělat vlastní názor, byl film Zabitá neděle. V hlavních rolích se objevili Ivan Palúch a Míla Myslíková. Palúch, který byl slovenským hercem, se proslavil díky pohádkovým postavám a rolím v historických snímcích. V roce 1971 si zahrál hlavní postavu v pohádce Bajaja, proslavila ho i role Adama Šangaly ve stejnojmenném televizním seriálu. Hlavní roli získal v trezorovém snímku Zabitá neděle. Mimo něj se objevil i v dalším režimem zakázaném filmu Ucho. 

I Míla Myslíková si v Československu získala slávu. Jednou z jejích posledních rolí byla maminka Štěpána ve filmové sérii Básníci. Objevila se i v komediích Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero nebo Jak utopit dr. Mráčka. 

Snímky končily v šuplíku bez ohledu na svou filmovou kvalitu 

Přestože o hereckém talentu hlavních postav nebylo pochyb, film Zabitá neděle kvůli politické cenzuře v šedesátých letech dostal červenou. Na dlouhé roky byl následně schován v trezoru a diváci neměli šanci se k němu dostat. Hlavním hrdinou je nadporučík Arnošt. Ten zrovna prožívá nelehké období plné prázdnoty i znechucení ze svého života. Útěchu hledá v alkoholu, ani ten mu ale nakonec nestačí. Když se jednu letní neděli rozhodne vydat do malého vojenského městečka, prožívá i zde své negativní myšlenky a pocity naplno. A tak vše vyvrcholí sebevraždou. 

Právě sebevražda a celkově temný pohled na svět byly jedním z důvodů, proč se režim rozhodl tento film nepublikovat. Zatímco jiné snímky se snaží o podporu a budování socialismu, tento snímek ukazuje pouze zmar a vnitřní rozklad jednotlivce. Podle režimu navíc absolutně postrádá jakékoli ideologické poselství. 

Důvodem zákazu mohl být i negativní pohled na svět 

Film Zabitá neděle je důkazem, že v trezoru nemusely skončit pouze snímky, které přímo kritizují režim. Bohatě tehdy stačilo, aby měl film depresivní náladu a vyvolával v lidech nepříjemnou atmosféru. V komunistické společnosti měl ale každý člověk vystupovat jako spokojený, kolektivně smýšlející a milující režim. To se však v tomto filmu rozhodně nedělo. 

Zdroje: Csfd.cz, Filmovyprehled.cz, Magazin.aktualne.cz