Vypadala jako anděl z pohádky, ale byla přísnější než mistrová z fabriky. Také jste se jí báli?

Na obrazovce působila jako laskavý anděl, ale mimo kamery si vysloužila pověst ženy, která se nebojí si zjednat respekt. Lidé se jí dokonce báli.

V televizi působila jako laskavá žena, ale v realitě to byla pořádná žena od rány. V lidech kolem sebe totiž tato skvělá herečka budila přirozený respekt. Málokdo věděl, jaká osobnost se skrývá za maskou dané role. Kolegové této legendární herečky to ale moc dobře věděli. Občas se jí báli, ale přesto zůstala velkou hereckou oblíbenkyní v srdcích nás všech. Poznáte, o koho se jedná? 

Herectví nebyl její směr

Tato herečka se narodila v roce 1920 v Žarnovické Huty. Někteří by řekli, že se herectví chtěla věnovat od mladého věku, protože přece jen patřila mezi naše přední herečky. To však vůbec nebyla pravda. Již v mládí se začala zajímat o úplně jinou oblast, kterou byla chemie. Rozhodla se jí tedy studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Kvůli uzavření vysokých škol nacisty však studium nedokončila. 

Posléze se začala věnovat herectví, a to na Pražské konzervatoři. Ani tuto školu nakonec nedostudovala. Nebylo to proto, že by jí nebavila nebo se na ní takzvaně „vykašlala,” ale proto, že byla aktivní v protinacistickém odboji. Pomoc v získávání potravinových lístků pro lidi v ilegalitě ji nakonec dostala do vězení. Celkem dva roky v zatčení musela přežít nejprve v Terezíně, pak v Drážďanech a nakonec v Lipsku. V té době poukázala na svoji laskavost a odvahu, kterou si v sobě vždy chovala. 

K divadlu až po válce

Ke svému řemeslu se dostala až po válce. V té době Věra Tichánková nastoupila do Horáckého divadla v Jihlavě. Shodou okolností právě zde poznala, v té době, svého budoucího manžela, kterým byl Jan Skopeček. Kromě společného angažmá v divadle je pojila i hrůza koncentračních táborů, kterými si oba museli projít. Společně z jihlavského divadla přešli „do nově vzniklého Městského oblastního divadla na Žižkově, které hrálo v žižkovské Akropoli,” doplňuje cs.wikipedia.org. 

V tomto divadle poznala své nové kolegy, kterými byli například Theodor Pištěk nebo Josef Kemr. Její cesta tady ale ještě nekončila. Divadelní soubor vedl v té době Jan Strejček. Byl to právě tento soubor, se kterým paní Tichánková přešla do divadla v pražské Libni, které dnes můžeme znát jako Divadlo pod Palmovkou. Zde působila více než třicet let. 

Filmové začátky 

Ve filmu se poprvé objevila v roce 1958, konkrétně ve snímku Touha. Poté následoval dlouhý seznam báječných rolí, které za svůj život mistrně ztvárnila. A to neříkáme jen tak. Paní Tichánková totiž v roce 2002 obdržela Cenu Thálie, která jí byla udělena za celoživotní mistrovství a přínos žánru. To je poměrně velký důkaz toho, jak skvěle své řemeslo vykonávala.

Ve filmech a seriálech si za svůj život zahrála různorodé role. Většinou to byly prosté ženy, milé babičky, skromné ženy, ale i takové, které byly hubaté, drzé nebo náladové a drsné. Jednou z nejvýraznějších rolí, které ztvárnila, je postava Anky, lakomé a hádavé manželky z filmu Zlatá reneta. Od konce 70. let se objevovala převážně v rolích maminek a babiček. 

Nejznámější role

O tom, které z rolí této herečky byly ty nejlepší, by se dalo dlouho polemizovat. Každý to vidí trochu jinak a každé zdroje uvádí něco trochu jiného. Obecně se mezi ty nejvýznamnější počítají tyto tři. Těmi jsou Babka Jirásková v seriálu Hospoda, Babka Poláčková v trilogii Kameňák nebo paní Pilátová ve snímku Ať žijí duchové! Paní Pilátové celá vesnice říkala Černá kronika a tahle přezdívka se její představitelky nepustila. A není divu.

Paní Tichánková ve skutečnosti byla úplným opakem rolí, které hrála. V rolích, kde hrála milé babičky, byla jako doma, protože sama milá byla. Rozdíl to pak byl v případě, kdy hrála zlou tchýni nebo protivnou babku. I přes to, že jí tyto vlastnosti vůbec nebyly podobné, se do nich opravdu vžila. V některých momentech se jí kolegové na place až báli, jak moc jí její roli uvěřili. Věra Tichánková byla skvělá herečka, která do herectví vkládala celé své srdce.

Zdroje: krajskelisty.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org