Z pohádkového zámku rovnou do kriminálu: Nejslavnější režisér českých pohádek míří na adresu, kde slunce nesvítí

Ve filmografii existují tvůrci, kteří si vybudují kariéru na jednom žánru a zůstanou mu věrní po celý život. Jsou to režiséři, kteří dané zaměření a jeho pravidla milují, stejně tak i atmosféru při natáčení a divácká očekávání. Už dobře vědí, co funguje, co se líbí. A dokáží v tomto žánru vytvořit díla, která se často stávají ikonickými. Ať už jde o romantiku, komedii, drama či pohádku, jejich rukopis je rozpoznatelný. Jiní režiséři klidně vymění zámek za vězení.

Druhá skupina tvůrců se pouští do všeho. Nebojí se překročit hranice žánrů, opustit bezpečný prostor a vydat se do neznáma. Mají k tomu totiž takové vnitřní nutkání. Jednou natočí rodinný film, podruhé temný thriller, poté třeba dokument, komedii či historický epos. A obvykle se jim v tom daří. Snad proto, že se nebojí riskovat a změnit styl i tempo. Každá jejich tvorba je současně osobitá, pestrá i nečekaná.

Když režisér mění žánr, mění i náš pohled na svět

Taková žánrová proměnlivost ovšem není jen otázkou odvahy. Je to důkaz režijní zralosti, schopnosti vnímat příběh v různých kontextech, pracovat s emocemi, napětím i představivostí. Režisér, který dokáže přejít z pohádkového zámku k vězeňské cele či z kouzelného lesa do syrové reality, dokazuje, že film není jen o žánru, ale rovněž o přesvědčivosti vyprávění.

Od dětského herce k režisérovi s osobitým rukopisem

A právě takový přechod z pohádkového světa do temnějších vod si dopřává jeden z našich významných režisérů Jiří Strach. A přitom si ho mnozí pamatujeme z pohádky Lotrando a Zubejda jako vyplašeného, hubeného a možná ještě školou povinného kluka v roli mladého Lotranda. Anebo v seriálu Bylo nás pět.

Když se Jiří Strach pustí do svých režijních záměrů, tak jednou vyšvihne dva díly milé a trochu rošťácké pohádky Anděl páně; a podruhé jeden z nejlepších a zřejmě nejdrsnějších českých kriminálních seriálů Labyrint. To si nejspíš člověk nemůže říct jen tak „natočím to a to“… Musí to být v něm, má na to zkrátka talent.

Jiří Strach je legenda

My diváci jsme jeho tvůrčími schopnostmi doslova ohromeni. Byli jsme zvyklí na laskavou pohádku a najednou vidíme zcela jinou rovinu, v níž nám tentýž režisér nabízí nový pohled, novou zkušenost, nové emoce. Nezbývá než takového umělce obdivovat. A zároveň netrpělivě čekáme na jeho další tvorbu.

Jiří Strach se narodil v roce 1973 a ve filmových rolích se objevoval už jako dítě. Po gymnáziu vystudoval obor hraná režie na FAMU. Kromě celovečerních filmů se Jiří věnuje režijní tvorbě pro televizi. Těchto počinů bylo kolem třiceti. Z pohádek můžeme připomenout Šťastný smolař, Svatojánský věneček, Zvonící meče, Zázračné meče, Tři životy či O dívce, která šlápla na chléb.

A pak přišly minisérie jako Ďáblova lest, Ztracená brána, Santiniho jazyk a již zmíněný Labyrint. V loňském roce natočil film Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli: v říjnu 2024 získal tento snímek na festivalu v jihokorejském Soulu ocenění v kategoriích nejlepší televizní film a nejlepší herečka. A dalších ocenění za filmovou tvorbu má Jiří Strach nepočítaně.

Třetí řada seriálu Docent

Z poslední doby jmenujme detektivní seriál Docent, jehož třetí řada se právě v letošním říjnu začala natáčet. Ten, kdo sledoval dvě předchozí řady ví, že se jedná o skutečné případy, které píše scenárista Josef Mareš. Jde o bývalého kriminalistu, jenž se podílel na jejich řešení. Třetí řadu Docenta bude Česká televize vysílat v roce 2026. A ty z vás, kteří máte seriál v oblibě, můžeme potěšit zprávou, že v budoucnu se chystá ještě čtvrtá, závěrečná řada tohoto seriálu.

Duchovní hodnoty Jiřího Stracha

Jenomže Jiří se nevěnuje jen kultuře. Jako praktikující katolík a dominikánský terciář se dlouhodobě věnuje tématům víry a etiky. Za tuto činnost obdržel například: „Řád svaté Agáty, což je státní vyznamenání San Marina, a Řád svatého Silvestra, který mu udělil papež Lev XIV. za šíření křesťanských hodnot prostřednictvím filmové tvorby.“

Tato ocenění potvrzují, že Jiří Strach je respektovanou osobností nejen v oblasti kultury, ale i duchovního života, a že jeho práce má hluboký přesah, který oslovuje široké spektrum společnosti.

Zdroje: Mediář, ČSFD, Wikipedia