Nejsmutnější osud Československa: Byl symbolem dokonalého muže, ale zemřel sám a bezdětný
Je časté, že si nějakého oblíbeného herce či herečku spojujeme s pozitivitou a smíchem. Častokrát se však děje, že lidé, kteří na obrazovkách rozdávají úsměvy, vedou ve skutečnosti tragické životy. Nejinak je tomu i v případě oblíbené dětské hvězdy, která se během socialismu dostala na vrchol slávy. Bohužel i v tomto případě skončil slibně rozjetý život tragicky.
Častokrát se děje, že herci, kteří na obrazovkách symbolizují štěstí a pohodu, jsou ve svém osobním životě vystaveni utrpení a tragédiím. Nejinak je tomu i v případě této někdejší dětské hvězdy, která zažila vrchol své herecké kariéry již v útlém věku. Slibně rozjetá kariéra i v dospělosti charismatického muže však byla jednoho dne drasticky přerušena. Nikdy se tak nedozvíme, jak mohl život tohoto charismatického muže jednoho dne vyústit.
Hvězdná kariéra začala náhodou
Asi největší dětskou hvězdou socialistického filmu byl Tomáš Holý. Narodil se 17. března roku 1968 v Praze , kde chodil i na základní školu. Jeho dětství bylo zprvu stereotypní a zcela obyčejné a k herectví zdánlivě neměl nakročeno. Jednoho dne však udeřila šťastná náhoda a Tomáš Holý se k filmu přece jen dostal.
Stalo se tak v roce 1976 během natáčení známého komediálního filmu Marečku, podejte mi pero! Ve filmu se objevuje scéna, během které do třídy vejde malý školák. Herec, který měl roli ztvárnit, však na poslední chvíli onemocněl a režisér filmu byl tak nucen rychle sehnat náhradníka.
Tomášův strýc však u štábu pracoval jako rekvizitář a po několika dnech ho na natáčení dovedl. Dětskému herci bylo v té době pouhých 7 let, ale přesto dokázal své repliky říct bez chyby. Záběru navíc dokázal beze strachu dodat tu správnou náladu.
Rychlý vstup do síně slávy
Po úspěšném hereckém výkonu v rámci zmiňovaného snímku se slibnému dětskému herci otevřely dveře do světa filmu. Když pak režisérka Marie Poledňáková sháněla dětského herce do tehdy nadcházejícího snímku Jak vytrhnout velrybě stoličku, byl Tomáš Holý jasnou volbou. Na samotném konkurzu, kterého se zúčastnilo na 100 dětí, se však zdánlivě nijak extra neprojevil.
Až po skončení konkurzu se Tomáš Holý rázně vrátil pro svoji zapomenutou čepici. Režisérce tehdy věnoval rošťácký úšklebek a v ten moment bylo rozhodnuto. Po této zkušenosti byl Tomáš pozván na užší konkurz, kam tehdy dorazil mokrý od sněhu a asistentky ho musely sušit. Filmoví rodiče si však závěrem konkurzu jednohlasně vybrali Tomáše Holého.
Po filmovém úspěchu působil Tomáš Holý ještě v úspěšné pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny z roku 1978. Dále účinkoval v dalších kultovních filmech jako Ať žijí duchové, Tajemství Ocelového města či Setkání v červenci. Jeho poslední filmový výstup pak přišel v roce 1980 ve snímku Anna proletářka.
Tragická nehoda, která se nemusela stát
Po ukončení filmové kariéry se Tomáš Holý věnoval i westernovému ježdění na koni. Absolvoval gymnázium a plánoval pokračovat ve vysokoškolském studiu v oboru práva. Jeho život se ubíral správným směrem a i do dospělého věku si dokázal zachovat svůj dětský vtip a charisma.
V osudný den 8. března roku 1990, jen devět dní před hercovými 22. narozeninami, však přišlo k drastické změně. Tomáš Holý tehdy popíjel s kamarády v hospodě v severních Čechách. Tam odjel za známým na prodloužený víkend, ale bohužel se s kamarádem během večera rozhodl projet se v autě. Posilněný alkoholem nedokázal kontrolovat řízení.
O tragické nehodě vznikla kniha Jmenuju se Tomáš, kterou napsal od Oty Karse. To byl Tomášův přítel a člověk, který vyzpovídal velkou část lidí, kteří byli toho osudného dne v hospodě přítomni. Smutné je, že Holý zemřel svobodný a bezdětný. Nadějného mladého muže si tak můžeme připomenout alespoň touto formou či sledováním jeho úspěšných filmů.
zdroje: csfd.cz, blesk.cz, cs.wikipedia.org
