Češi narození na tomto místě republiky jsou dle výzkumu nejšťastnější. Patříte mezi ně?

Někdy to nejsou peníze, kariéra ani sláva, co rozhoduje o štěstí. Nový výzkum ukazuje, že místo narození může sehrát překvapivě velkou roli. A podle čísel se zdá, že lidé narození a celý život žijící ve konkrétním kraji patří dlouhodobě k nejspokojenějším v zemi. Nejenže se zde rodí méně dětí s chronickými nemocemi, ale i dospělí zde podle statistik vykazují větší psychickou pohodu a nižší stresovou zátěž. 

Proč právě tady? Tento kraj má zvláštní rytmus. Věci zde plyne pomaleji, příroda je blízko, lidé drží pospolu. Pokud jste se zde narodili, je velmi pravděpodobné, že jste v dětství zažili klid, kontakt s přírodou a pevné komunitní vztahy. Tato kombinace pěstuje duševní stabilitu už od narození. A jak čas ukazuje, tohle nastavení má dopad na celý život. Studie potvrdila, že ačkoli se obecně Čechům žije materiálně lépe, subjektivně se cítí hůře než vloni – jistý kraj se ale vymyká. 

“Kdo se zde narodil, nosí v sobě zakořeněný klid. A ten se v těžkých časech promění v největší dar”.

Už samotné místo narození vás může ovlivnit 

Narodit se ve Zlínském kraji znamená více než jen místo v rodném listu. Je to dětský smích na dvoře, ruce babičky pečící frgály, tiché lesy a zahrady plné ovoce. Už první vjemy – vůně, zvuky i rytmus života – formují naši psychiku. Kdo se narodí v prostředí, kde je běžné pomáhat si, usmívat se na sousedy a žít v souladu s přírodou, má do života jiný základ než dítě z hlučného města. Není divu, že právě tito lidé mají později menší sklony k úzkostem, větší vděčnost za každodennost a silnější zakořenění ve svém vnitřním světě. Psychologové i duchovní průvodci se shodují – místo narození je víc než bod na mapě, je to startovní energie našeho osudu. 

Jací jsou tito lidé? 

Lidé narození ve tomto kraji obvykle nesnášejí přehnaný shon, hledají smysl i v malých věcech, často je najdete se psem u vody, na kole mezi loukami nebo u stolu s rodinou. Nejsou to snílci s hlavou v oblacích, ale většinou lidé, kteří žijí pevně v realitě a přitom nezapomínají dělat věci srdcem. V krizích nepadají jako první, právě naopak. Bývají oporou pro druhé. 

Jak se na jejich štěstí naladit? 

Tento způsob života, zakořeněný hluboko v mentalitě lidí ze Zlínského kraje, není nedostupný ani pro ostatní. Klíčové je najít rovnováhu mezi vnějším světem a vnitřním klidem. Nejde o dokonalost, ale o obyčejné návyky, které přinášejí pocit jistoty a smyslu. Zkuste pravidelně trávit čas v přírodě, budovat pevnou komunitu, mít věci „postaru“ – domácí strava, dřevo v krbu, ručně psaný vzkaz, zahrádka. Zpomalte, kde to jde. Dovolte si vnímat radost z drobných věcí: šumění stromů, vřelé slovo od souseda, ticho u ranní kávy. Nejde o styl, ale o přístup. Zvyk si můžete osvojit i vy – i když jste se nenarodili v těchto končinách. Životní klid a vyrovnanost se dají pěstovat a kdo ví? Možná se příští šťastný Čech narodí právě ve vaší rodině. 

Duše kraje: co když odejdete? 

Mnoho lidí se ve Zlínském kraji narodí, ale později je život zavane jinam – za prací, za láskou, za dobrodružstvím. I tak si však nesou v sobě vnitřní klid, hodnoty a zakořenění, které jim dává sílu i v nejistých dobách. „Narodil jsem se ve Zlínském kraji a i když teď žiju v Praze, stále se vracím. Nejen fyzicky, ale i myšlenkami. Když je mi těžko, vzpomenu si na chvíli na letní ráno u babičky, kdy voda ve džbánu chutnala jinak než dnes – možná to byla voda, možná to byl klid. Tam byl svět ještě v pořádku,“ říká pan Tomáš, IT specialista a táta dvou dětí. A právě to je na tomto kraji zvláštní – i když z něj odejdete, nikdy z vás úplně neodejde on. 

A co když to není náhoda? 

Z duchovního pohledu si mnozí myslitelé a léčitelé všímají, že místo narození nemusí být jen biologická náhoda. Některé teorie naznačují, že si duše volí, kde a do jaké rodiny se narodí – právě kvůli lekcím, které ji čekají. Pokud jste tedy přišli na svět v prostředí klidu, lásky a tradic, není to jen požehnání, ale i závazek. Abychom ten dar nepřijali jako samozřejmost, ale pěstovali jej dál – ve svém životě, i ve svých dětech. 

Zdroje: cnn.iprima.cz, zlin.rozhlas.cz