Šafránková a Trávníček v nejtemnější pohádce Československa: Záběry jak z hororu, hudba jak z jiného světa
Často se stává, že snímky natočené pro jednu generaci u druhé nenajdou pochopení. Mnohdy je to dáno tím, že film pracuje s odkazy na dobové reálie, které další generaci jednoduše již nemohou oslovit, protože tyto odkazy nemá na co vztáhnout. Stává se ale i to, že snímek, který je pro někoho krásnou pohádkou, je pro někoho jiného téměř hororovým filmem. A existuje pohádka, která tyto kritéria splňuje do puntíku.
Jen málokterá pohádka vzbuzuje u publika takové rozpaky, jako tato. Snímek natočený začátkem osmdesátých let u nejedné ratolesti zanechal nepěkné vzpomínky, ba dokonce i noční můry. Je otázkou, do jaké míry se tyto dopady dají aplikovat jen na moderní generaci a do jaké míry snímek způsoboval post-traumatickou stresovou poruchu i původním divákům, kteří v osmdesátých letech zažívali dětství. Jednoznačné však je, že jednoduchá podívaná to není.
Kultovní pohádka z konce totality
Snímek Třetí princ natočený v roce 1983 je skutečně kultovním dílem, který zná snad každý. V dětství ho v televizi musel zahlédnout kde kdo a ve většině z nás tento zážitek zanechal poněkud rozporuplné vzpomínky. Pohádka Třetí princ se vyznačuje velmi ponurou atmosférou a neortodoxním hudebním podkresem, který je mnohými označován až jako psychedelický.
Hlavních rolí v této pohádce se chopili matadoři české filmové scény. V roli prince se ve snímku objevuje mladý Pavel Trávníček a v roli princezny ze skal můžeme sledovat legendární Libuši Šafránkovou. Ve vedlejších rolích se pak objevují taková jména, jako Jiří Bartoška, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar nebo Lubomír Kostelka.
Film se kromě zvláštní hudby vyznačuje i zajímavou prací s kamerou, která mnohdy vytváří zmatený a stísněný dojem. To vše podkresluje ponurou a temnou atmosféru filmu, což někteří považují za klad, ale jiní to považují za něco, co do pohádky nepatří. S jistotou lze říci, že v řadě dětí tento film zanechal poměrně výrazný otisk.
Pohádka dle námětu známého autora
Snímek Třetí princ měl premiéru v roce 1982 a režie se chopil Antonín Moskalyk. Ten spolu s kolegou Otou Hofmanem sepsal i scénář, který vychází z knižní předlohy O dvou bratřích z pera Karla Jaromíra Erbena. Asi právě proto je snímek plný podivného symbolismu, který je provázaný tíživou atmosférou.
Pohádka pojednává o královně Země Ivě, která oplakává ztrátu jediného syna Jindřicha. Kočovná kejklířka jí však poradí, že až rybáři vyloví v síti jedinou rybu, musí provést rituál. Rybu uvaří ve vodě, kterou dá vypít koni, hlavu dá sežrat feně, maso z ryby sama sní a kosti zakope na zahradě. Když rybáři skutečně vyloví jen jedinou rybu, královna učiní tak, jak jí kejklířka radila. Vzápětí se jí narodí dva synové Jaroslav a Jaromír, klisně se narodí dvě hříbata, feně dvě štěňata a z kostí vyrostou dva meče.
Když princové dospějí, Jaromír se zamiluje do podivného obrazu krásné princezny. I přes varování okolí se vydá princeznu hledat do podivného království démantových skal. Musí však splnit tři úkoly, což nedokáže a promění se v kámen. Bratrovi po čase dojde, že se něco muselo stát a vydá se své dvojče hledat.
Natáčení doprovázely komplikace
Snímek Třetí princ se natáčel mimo jiné i v nádherném terénu Adršpašských skal, kde vznikly jedny z těch nejpamětihodnějších záběrů, které se v našich pohádkách kdy objevily. Náročný terén s sebou však přinesl i řadu komplikací, které se naštěstí nakonec neukázaly být pro natáčení osudné.
Během jedné ze scén Pavel Trávníček chytá zbloudilé jehně. Pád, který v pohádce můžeme vidět, však nebyl fingovaný a herec si skutečně natloukl. Zároveň měl co dělat, aby nezranil i samotné zvíře, které naštěstí vyvázlo bez zranění. Trávníček také musel během natáčení často lézt po skalách, což se naštěstí taktéž obešlo bez úhony. To bylo dáno hlavně průpravou horolezců, kteří byli během natáčení k dispozici.
Další patálie, která se hlavnímu hrdinovi přihodila, bylo splašení jeho koně během další ze scén. Vystrašené zvíře Pavla Trávníčka na svém hřbetu odneslo o dobrých deset kilometrů dál, než se povedlo jej uklidnit a zastavit. Naštěstí i tento incident se obešel bez zranění. Samotné natáčení filmu tedy bylo podobně tíživé, jako jeho výsledná atmosféra. Výsledkem je poměrně kontroverzní pohádka, která je však z uměleckého hlediska velmi povedeně uchopená.
zdroje: filmovyprehled.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz
