Jméno, které nikdo nechce. Podle Čechů je nejtrapnější, ale nosí ho skoro 60 tisíc lidí

Internetové diskuse o dětských jménech dokážou v některých jedincích rozproudit krev jako máloco jiného. Zatímco někteří obhajují krásu tradičních slovanských jmen, jiní bez obalu přiznávají, že určitá křestní jména jim zkrátka znějí špatně. Překvapivě často se na černých listinách objevují jména, která v Česku nosí desetitisíce lidí.

Rodičovská fóra jsou plná komentářů typu „to bych svému dítěti nikdy nedala“, ale kolik lidí takové jméno už vlastně má? Na první pohled by člověk čekal, že jméno odvozené od královny květin bude vnímáno pozitivně. Opak je pravdou. Růžena se v diskuzích pravidelně objevuje mezi nejméně oblíbenými ženskými jmény, přestože ho v Česku nosí skoro 29 tisíc žen.

„Zní to jako babička z vesnice,“ píší matky na fórech. Přitom má Růžena nádherný původ, vznikla jako český překlad latinského jména Rosa, tedy růže. Má také krásné domácí podoby jako Růženka nebo Růžička, které znějí mnohem něžněji.

Ještě v roce 1999 se Růžena řadila na 26. místo nejčastějších ženských jmen, nosilo ho přes 56 tisíc žen. Dnes klesla na 92. pozici. Za posledních dvacet let ubylo Růžen o více než šest procent, což je docela brutální propad. Slavné nositelky jako herečka Růžena Lysenková nebo operní pěvkyně Růžena Maturová by se asi divily, jak jejich jméno dopadlo v očích současných rodičů.

Duše v problémech

Ještě horší osud potkal mužské jméno Dušan. V diskuzích se objevuje téměř vždy, když se řeší nepovedená jména pro kluky. Přitom má krásný význam „mající duši“ nebo „mající dobrý dech“, což v dávných dobách značilo někoho silného a statečného.

Problém je zřejmě v tom, že dnes nám připomíná spíše sloveso dusit nebo evokuje něco temného a tísnivého. Téměř 15 tisíc českých mužů tak nosí jméno, které současníci označují za nepříjemně znějící. „Prostě se mi to nelíbí,“ komentují prostě ženy v komentářích. Přitom zdrobnělina Duša zní docela přátelsky a mezi slavnými nositeli najdeme třeba režiséra Dušana Kleina nebo slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

Božská záležitost

Božena má snad nejkrásnější význam ze všech kritizovaných jmen, a to „blahoslavená“ nebo „bohem obdařená“. Přesto se dostává na seznamy zastaralých jmen, ačkoliv ho v současné době nosí téměř 40 tisíc českých žen.

Nejslavnější nositelkou je nepochybně spisovatelka Božena Němcová, ale ani tato literární ikona nedokáže zachránit jméno před kritikou současných matek. „Zní to moc vážně,“ píší na fórech. „Připomíná mi to babičku.“

Slovanská jména pod palbou

Nejhůř dopadají jména končící na -slav nebo -slava. Rostislav, Bronislav nebo Květoslava, všechna čelí podobné kritice. Lidé si stěžují, že znějí těžkopádně nebo moc oficiálně.

Jméno Rostislav nosí v Česku přes 16 tisíc mužů, Bronislav téměř čtyři tisíce. Paradoxní je, že jejich zdrobněliny Rosťa nebo Broněk znějí docela dobře a nikomu nevadí. Problém je zřejmě v plném tvaru. „Rosťa je fajn, ale Rostislav je hrůza,“ shrnuje to jedna z matek v diskusi. Podobně dopadá většina tradičních slovanských jmen.

Nejtrapnější ze všech

Zvláštní kategorii tvoří Jarmil, mužská podoba ne úplně oblíbeného ženského jména Jarmila, které nosí skoro 60 tisíc lidí. V diskusích se objevuje jako absolutní favorit v kategorii „nejhorší mužské jméno“. Přitom význam „milující prudkost“ je docela mužný. Problém zřejmě spočívá v tom, že jméno připomíná ženskou variantu a v uších mnoha lidí nezní maskulinně. Nositelů je naštěstí málo, pouze několik set v celém Česku. Jeden z mála známých je skladatel Jarmil Burghauser, který se proslavil filmovou hudbou.

Další kategorií jsou jména odvozená od rostlin. Květa se dostává na seznamy problematických jmen, přestože se tak jmenuje přes devět tisíc žen. Kritici argumentují, že to zní jako zdrobnělina, ne jako celé jméno.

Současní rodiče často volí krátká mezinárodní jména, jako je Mia, Leo, Tom nebo Emma. Paradoxně však i tyto volby čelí kritice, tentokrát kvůli tomu, že nejsou dostatečně česká.