Největší český bankrot: Tenhle film měl být naší pýchou, ale vzduchem vyletělo 300 milionů

Jen málokdy se stane, že se v našich končinách někdo rozhodne natočit nějaký velkofilm a to navíc z prostředí české historie. Nápad režiséra Petra Jákla natočit snímek o jedné z nejdůležitějších kapitol naší země tak byl většinou lidí srdečně vítán. Rozpočet snímku se vyšplhal do skutečně astronomických rovin a do produkce byly zapojeny i zahraniční organizace. Snímek však nakonec bohužel nedopadl tak, jak se očekávalo.

V České republice nemáme příliš moderních snímků, které by oslavovaly naší historii. Pokud ano, většinou se zabývají totalitou nebo hrdiny z druhé světové války. Mnohými tak byl vřele vítán nápad režiséra a scénáristy Petra Jákla o natočení velkofilmu z prostředí českého středověku. Našim divákům by připomněl důležitou kapitolu našich dějin a těm zahraničním by osvětlil minulost, na kterou je zde řada lidí hrdá. Tyto ambice se však nakonec bohužel nenaplnily.

Historický velkofilm s velkými ambicemi

Petr Jákl dlouhodobě plánoval natočit snímek z prostředí české historie. Jeho nápad konkrétně spočíval v tom vyobrazit ve filmu postavu neporazitelného vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Tento nápad byl zprvu mnohými vítán a řada lidí se těšila, že zde vznikne velkofilm, který by oslavoval naši historii.

Snímek Jan Žižka z roku 2022 pojednává, jak jinak, o příběhu nejslavnějšího tuzemského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Příběh je zasazen do doby z Žižkova mládí, konkrétně do roku 1402 a tedy do doby před husitskými válkami, které byly odstartovány upálením mistra Jana Husa v Kostnici v roce 1415.

Jan Žižka, v té době žoldnéř, se nachází v českých zemích, které jsou zmítány válkami a nepokoji. Je povolán na úkol unést snoubenku Jindřicha z Rožmberka, který je de facto vládcem českých zemí. Tím se však Jan Žižka nevyhnutelně zaplétá do prostředí vysoké politiky a zatímco je nucen bojovat, jeho žoldácké hodnoty se otřásají v základech.

U kritiků snímek příliš neuspěl

Snímek si bohužel nakonec u publika ani u filmových kritiků nevysloužil příliš vysoké hodnocení, kdy na československé filmové databází se může pyšnit pouhými 59 %. Na scénáři pracoval Petr Jákl spolu s Miroslavem Dobešem, který utratil přes 100 000 korun za hitorické knihy, ze kterých čerpal informace. I přes to však byla snímku vytýkána značná historická nepřesnost, zejména ve vyobrazení dobových reálií.

To, co snímku také nepomohlo, byla skutečnost, že se v něm objevovaly scény mnohými označovány jako „televizní brak“. Místy chaotický střih se pak také stal kamenem úrazu. To, co však dosáhlo ocenění, byly producentské schopnosti režiséra Petra Jákla. Tomu se totiž do filmu podařilo sehnat řadu známých, zahraničních herců. Ve filmu se tak například objevuje Michael Caine v roli Boreše z Rýzmburka. Samotného Jana Žižku pak ztvárnil další americký herec Ben Foster.

Vydělat si na sebe nedokázal

Komplikované přijetí filmu pak vedlo k tomu, že z finančního hlediska se stal jedním z největších tuzemských propadáků všech dob. Při počátku tvorby scénáře byl rozpočet snímku stanoven na 90 milionů korun, avšak nakonec se vyšplhal na neuvěřitelných 450 milionů korun, tedy necelou půlmiliardu.

V České republice v den premiéry snímku shlédlo film Jan Žižka asi 332 tisíc diváků, kteří za vstupenky zaplatili 54 milionů korun. Ve Spojených státech amerických pak snímek vydělal přibližně 90 milionů korun. Celkové výdělky se tedy vyšplhaly jen na nějakých 150 milionů, což je o neuvěřitelných 300 milionů méně, než kolik bylo do snímku vloženo.

Jan Žižka tak zůstává jedním z největších filmových propadáků v historii tuzemské kinematografie. Ačkoliv jeho ambice byly veliké, diváky jednoduše neoslovil hollywoodský přístup k zobrazení české historie. Příběh o velikánovi naší země se tak nepodařilo zfilmovat tak, aby to bylo tuzemskými diváky rozeznáváno jako důstojné.

zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, aktualne.cz