Hrál jednoho z největších českých zločinců. Ve skutečnosti je to ale miláček, který překvapí

Teď jsem si znovu pustil jednu starší českou gangsterku. Je inspirovaná skutečnou postavou z dějin české kriminalistiky. Na scéně se objevil herec, který ztvárnil napodobeninu Krejčíře. A mně okamžitě vstávají chlupy na zádech. Pak mě napadlo, jaký je asi tento umělec ve skutečnosti. Co když je to celé jen dobře zahraná role?

U některých herců máme tendenci si jejich filmové postavy trochu spojovat s realitou. Vidíme je pořád v podobných rolích a nedokážeme je už vnímat jinak. Příkladem může být János Bán, představitel Oťase z filmu Vesničko má středisková.

Nebo Elijah Wood coby Frodo, Rowan Atkinson jako Mr. Bean či Daniel Radcliffe jako legendární kouzelník Harry Potter. Takhle bych mohl pokračovat, ale to, co chci říct, je zřejmé. Často zapomeneme, kdo jsou tito herci doopravdy, a začneme si jejich tvář spojovat s vlastnostmi jejich postav z plátna.

Drsný chlap z filmů

Hynek Čermák patří mezi herce, které si diváci rychle zapamatují. Má výraznou postavu, hluboký hlas a typ energie, která se skvěle hodí pro autoritativní nebo záporné postavy.

Ve filmu Gangster Ka ztvárnil kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře a právě tahle role jeho image ještě posílila. Diváci ho ale znají i z dalších filmů a seriálů, kde často hraje policisty, vojáky nebo muže, kteří jdou tvrdě za svým. Stačí si vybavit třeba seriál Rapl nebo některé kriminálky, kde působí jako nemilosrdný drsňák.

A tak není divu, že když ho někdo potká poprvé, může mít trochu respekt. Tenhle typ herce má prostě přirozenou drsnou vizáž.

Ve skutečnosti úplně jiný člověk

Jenže lidé, kteří ho znají, Hynka často popisují úplně jinak, než jak působí ve filmech. Místo tvrdého chlapa z filmů je to klidný a přemýšlivý člověk, který působí spíš jako pozorovatel. Na natáčení je prý známý tím, že rád diskutuje o scénáři, zajímá se o detaily postavy a snaží se pochopit motivaci charakteru, který hraje.

A ještě jedna věc se o něm často říká. Má jemný smysl pro humor. Možná paradoxně právě proto jeho drsné postavy působí tak přesvědčivě. Čermák je totiž přemýšlivý typ a ví, jak pracovat se svou vizáží.

Herci často hrají pravý opak sebe

Ve finále tohle není u herců vůbec výjimečné. Filmová historie je plná příkladů lidí, kteří hráli záporné nebo tvrdé postavy, ale ve skutečnosti byli úplně jiní. Stačí si vzpomenout na Anthonyho Hopkinse nebo Alana Rickmana. Na plátně dokázali působit jako absolutní autority nebo padouši, ale kolegové o nich často mluvili jako o velmi klidných a zdvořilých lidech.

U Hynka Čermáka je to podobné. Možná je právě tohle známkou opravdového herectví. Hrát postavu, kterou doopravdy jste i v soukromí, není tak těžké. Je pravda, že jedni z nejlepších herců na světě často mluví o krizi identity. Do svých rolí se totiž ponoří tak hluboko, že někdy sami přemýšlejí, kde začínají oni a kde končí jejich postava. Nejlepším příkladem je asi Jim Carrey. Po roli ve filmu Muž na měsíci zažil velkou krizi identity, kdy přemýšlel, kdo je vlastně sám Jim Carrey.

Síla kontrastu

Když si dnes pustím některý z filmů, kde Čermák hraje tvrdého chlapa, je docela zábavné přemýšlet nad tím kontrastem. Na obrazovce působí jako někdo, kdo má situaci vždy pod kontrolou a dokáže ostatní zastrašit jediným pohledem. Pak si člověk pustí rozhovor nebo uvidí záběry z natáčení a zjistí, že ten samý člověk je vtipálek, přemýšlí nad každou větou a často působí velmi mile.

Je to vlastně připomínka toho, jak silná může být herecká práce. Postava na plátně může být úplně jiná než člověk, který ji hraje. A právě u Hynka Čermáka je ten rozdíl možná větší, než by kdo čekal. Na obrazovce jeden z nejtvrdších mužů českého filmu. Mimo kameru spíš tichý pozorovatel s velmi lidským přístupem.

Zdroje: csfd.cz, irozhlas.cz, wikipedia.org