Jaroslav Soukup se propadl hanbou: Když se řekne filmová ostuda, tenhle kousek vyhrává na plné čáře

Česká kinematografie je schopná dávat světu působivé snímky, které si mnohdy najdou cestu i na prestižní zahraniční filmové festivaly. Řada z našich herců, režisérů a scénáristů je svým umem na vrcholové úrovni a dokáží se hravě vyrovnat i zahraničním kapacitám. Zároveň se zde však pohybuje i řada filmových tvůrců, jejichž díla se takovému uznání netěší. Svým způsobem vlastně ano, pokud počítáte uznání za schopnost natočit nejhorší snímek.

Ačkoliv se v oblasti české a československé kinematografie máme skutečně čím pyšnit, zákonitě zde vzniká i řada děl, které se co do úspěšnosti pohybují na opačné části spektra, než kultovní hity. Příkladem takového snímku je pokus o bláznivou komedii z roku 2001, která se snaží čerpat inspiraci ve špionážních filmech ze zahraničí. Činí tak však s humorem, který se ve výsledku příliš nepovedl a diváky si nenašel.

Soukup vykreslil českého Bonda

Československý režisér Jaroslav Soukup má na svém kontě hned celou řadu filmů, které jsou hodny zapamatování. Sem spadá například kultovní Discopříběh 1 & 2, nebo snímky ze série Byl jednou jeden polda. Snímek z roku 2001 nesoucí název Jak ukrást Dagmaru pak na policejní sérii stylově navazuje v tom ohledu, že se jedná o bláznivou komedii z prostředí bezpečnostních složek. Na scénáři pracoval sám Soukup spolu s Jaroslavem Vokřálem a Miroslavem Vaicem.

Hlavním hrdinou je neschopný a nemotorný český super agent Vašek Hruška, který je i přes svoji neschopnost neustále nasazován do těch nejdůležitějších misí a úkolů. V tomto ohledu Soukup čerpal z francouzských komedií, kde exceloval Louis de Funès. Zápletka se tedy snaží čerpat z postavy nekompetentního zmatkaře, kterému se však vždy nějak poštěstí úkol splnit.

Špionážní zápletka s neschopným protagonistou

Spičkový český agent 007 Vašek Hruška přijíždí na šumavský hotel Srní, aby zde zamezil prodeji plánů českého radiolokátoru s názvem Dagmara do rukou cizí moci. Hruška sází na své brilantní převleky, takže na hotelu vystupuje jako Vendula Hrušková či jako generál Švestka. Okamžitě se dostává do řady situací, které se mu daří řešit právě díky jeho převlekům.

Namísto plánů na super radar navíc hlídá majitelku seznamky, která se jmenuje Dagmara a se kterou sdílí hotelový pokoj. Další hosté na hotelu jsou zpravidla také špioni, nebo lidé s pochybnou minulostí. Patří sem například francouzský homosexuál Sebastián, americký fanoušek poezie Bukowski, ruský zabiják z KGB Sergej či arabský šejk Abdul se svým osobním strážcem.

Všechny postavy se dostávají do spletitých a komických situací, ze kterých se hlavnímu hrdinovi vždy jen tak tak podaří vybruslit. Závěrem filmu se hrdinovi podaří zachránit situaci a navíc nalézt lásku v Dagmaře, se kterou pomocí nalezeného klíčku od trezoru přijdou k haldě zlatých cihel.

Snímku se podařilo ovládnout spodní příčku žebříčku

Ačkoliv námět či samotná zápletka filmu nejsou receptem na zaručený neúspěch, filmu se nepodařilo ani jedno zpracovat tak, aby to diváky oslovilo. I přes inspiraci u zahraničních produkcí si z nich snímek bere jen to nejbanálnější. Hruškovy ženské převleky tak mají být vtipné už jen samy o sobě a další humor se snímek snaží čerpat z bezduchých citací jiných komediálních filmů.

Místy snímek sahá k výrazně laciným metodám, jako v případě karikaturní postavy šišlajícího homosexuála. Dle kritiků ke cti snímku přidává jen fakt, že se vyhýbá nechutnostem intimního či skatologického rázu. Na československé filmové databázi se tak film pyšní pouhými 10 % z celkového hodnocení a umístil se jako 10. nejhorší film všech dob. Možná i proto se jedná o poslední film Jaroslava Soukupa vůbec.

zdroje: cs.wikipedia.org, filmovyprehled.cz, csfd.cz