Tohle je největší pitomec československého filmu. Má IQ tykve, koktá, prská a stejně ho milují všechny generace
„Já jsem synovec cestovní kanceláře.“ Tuto nezapomenutelnou filmovou hlášku pronesl koktavý popleta František Koudelka, který se ucházel o místo automechanika v jednom pražském autoservisu. Naštěstí nezapomněl vykoktat jméno své tety. Díky tomu vše dobře dopadlo. Byl přijat. Tím začíná hlavní část jeho pražského dobrodružství.
Na Františku Koudelkovi příroda s inteligencí značně šetřila, zato mu darovala koktavost a nešikovnost, což mu značně komplikuje život. Nelze se proto divit jeho touze po změně. Když do jeho vsi zavítá programátor Jáchym s nabídkou sestavení kondiciogramu počítačem, mladý automechanik nemůže odolat. Od této chvíle kondiciogram řídí veškeré jeho životní kroky.
Potřebuje nápovědu
Je to k neuvěření, ale i takový koktavý, nešikovný ňouma, jako je František Koudelka, potká svoji lásku. Jmenuje se Blanka a pracuje v bufetu. Františkovi se líbí, chodí proto často k ní do bufetu rozměňovat si peníze. Po delší době ho konečně napadne ji oslovit.
František a Blanka začnou spolu chodit. To se však nelíbí výčepnímu Karlovi, což mladý automechanik brzy pocítí na vlastní kůži. Nechal by se od něho a jeho kumpánů mlátit dál, nebýt Blanky, která ho přivedla do kurzu juda. Teprve tam František pochopil, že nechat dělat ze sebe boxovací pytel, není zrovna dobrý nápad.
Mistr úniků
Autoservis, ve kterém František pracuje, pravidelně dodává pacienty vedoucímu psychiatrické kliniky docentu Chocholouškovi. Brzy se jedním z jeho pacientů má stát František Koudelka. Do značné míry se o to zasloužil jeho zlomyslný kolega Béďa Hudeček.
František však jako zázrakem uniká. Hodně mu v tom pomáhá kondiciogram, kterému bezmezně věří. Ve spárech docenta Chocholouška se octne nejen Béďa Hudeček, ale i většina těch, s kterými se František setká. Výjimkou není ani jeho teta Marie Sýkorová. Poslední Chocholouškovou obětí se stane výčepní Karel.

Proč je nám hloupý a koktavý popleta sympatický?
Nešikovný, koktavý hlupák není nikomu sympatický. Představiteli Františka Koudelky se však podařilo něco, co je téměř nemožné. Nenápadně přidat tomuto koktavému, hloupému popletovi pořádnou dávku inteligence a skrýt ji za jeho bezmeznou víru v kondiciogram, který mu sděluje, kdy má dobré dny a kdy naopak špatné nebo neutrální. V případech, kdy to nejde, má hloupý František štěstí.
Právě inteligence Luďka Soboty, které má na rozdíl od své role automechanika Františka Koudelky nadbytek a jeho smysl pro humor – to vše dělá hloupého koktala sympatického divákům bez rozdílu věku.
Rozený komik
Málokdo věří, že herec a komik Luděk Sobota je ve skutečnosti přemýšlivý melancholik, který však rád baví diváky. Pokud by existovala vysoká škola smíchu, byl by jejím nadšeným žákem. Jelikož však neexistovala, nezbylo mu než jít na divadelní fakultu. Jeho cesta k herectví však nebyla přímočará. První pokus stát se hercem mu nevyšel, vystudoval proto dopravní průmyslovou školu a teprve po jejím absolvování zamířil na DAMU.

Uměl se dostat z malérů
Naštvat jako komik tehdejší mocné soudruhy, bylo velmi snadné. Luděk Sobota byl spolu se svým kolegou Miloslavem Šimkem kvůli svým scénkám v divadle Semafor často předvoláván do nechvalně známé Bartolomějské. Díky své inteligenci a odvaze však oba pokaždé šťastně vyvázli.
Občas si ho předvolali samotného. O jednom takovém výslechu hovoří: „Posaďte se, řekli. Podívejte, já vám něco řeknu. My o vás víme všechno. Když o mně víte všechno, proč se ještě na něco ptáte?“ A podobně prý odpovídal po celou dobu výslechu.
Nejen představitel přitroublých popletů
Diváci znají Luďka Sobotu především jako hloupého, koktavého popletu Františka Koudelku z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! a z dalších filmů, ve kterých hrál podobné hlupáky. V roce 2010 v seriálu Okresní přebor ukázal, že umí dokonale ztvárnit i vážné role. I díky tomu mu bývalý prezident Miloš Zeman 28. října 2017 udělil státní vyznamenání, medaili za zásluhy.
Zdroj: cs.wikipedia.org, expres.cz, novinky.cz