Největší vyvrhel socialismu: Utekl z města do jeskyně v lese, kde šil boty načerno. My ho ale milovali

Bývalý švec, žijící v jeskyni se svou milenkou a nemanželským dítětem, bere si, co potřebuje. Neklade si moc otázek okolo vlastnických práv. Navzdory tomu se z něj stal miláček celých generací československých dětí a jeho příběhy okouzlily miliony diváků. Co to bylo za člověka a proč se po něm šílelo až do devadesátek?

Muž bez stálé práce, který si udělal domov v lesní jeskyni a bere si, co zrovna potřebuje. Se svou milou žije bez oddacího listu a jejich syn je tedy nemanželský. Nosí zbraň, kterou běžně používá, vypadá neudržovaně a v moderní době by asi skončil jako terč pozornosti sociálky nebo policie. Přesto se tento muž stal jedním z nejoblíbenějších hrdinů československého televizního vysílání. 

Tak tohle rozházelo všechny konvence

V roce 1967 se na obrazovkách Československé televize poprvé objevil Večerníček, který měl všechno naopak, než jak se slušelo. Místo pohádkového prince to byl zarostlý chlapík s pistolí, místo království to byla jeskyně v lese a místo boje za korunu to byl partyzánský boj proti místní vrchnosti. Přesto si československé děti tohoto hrdinu zamilovaly.

Večerníček vznikal postupně ve třech sériích až do roku 1984. Celkem vyšlo 39 dílů, ke kterým se později přidalo dalších 13 epizod o jeho loupežnickém synkovi. Václav Čtvrtek zasadil příběhy do svého rodného Jičína. Jak moc se Rumcajs vryl do srdcí lidí, ukázal Google v roce 2011, když na Čtvrtkových stých narozeninách ozdobil hlavní stránku postavičkami z Řáholce.

Příběh, který komunisty nadchnul

Proč se ale komunistickému režimu líbil příběh o tuláku žijícím mimo společnost? Odpověď tkví v tom, proti komu tento tulák bojoval. Jeho nepřáteli nebyli obyčejní lidé, ale lidé z vyšší třídy, jako by starosta nebo knížepán. V kontextu socialistické ideologie šlo o dokonale nastaveného hrdinu, byl to totiž bývalý dělník, který se postavil vykořisťovatelům a bojuje za spravedlnost.

Byl to původně poctivý jičínský švec, kterého z města vyhnal nafoukaný starosta Humpál poté, co si Rumcajs dovolil urážku jeho obřích nohou. V lese Řáholci si Rumcajs založil nový život s milou Mankou a později se jim narodil syn Cipísek, který zdědil otcovy loupežnické sklony. Václav Čtvrtek vědomě navázal na tradici lidových hrdinů jako byl Jánošík nebo Robin Hood. 

Hvězda s pistolí na žaludy

Rumcajs měl všechny atributy správného chlapa, alespoň podle představ té doby a Večerníčku: vousy, ve kterých hnízdily včely, červený klobouk a pistoli. Ta ovšem nestřílela kulky, ale tvrdé žaludy. A když se dostal opravdu do úzkých, třel nehtem o nehet, až vyskočila jiskra a rozdělal oheň. Společně s Mankou a Cipískem představovali netradiční, ale funkční rodinu, která si dokázala poradit s každou situací.

Manka byla chytrá žena, která často zachránila situaci svým úsměvem a důvtipem. Nosila prstýnek vyrobený ze slunečního paprsku, který se rozsvítil s východem slunce. A jejich syn Cipísek už od narození projevoval loupežnické nadání a dokázal se dostat tam, kam dospělí nemohli.

„Naprosto nezapomenutelná kniha mého dětství se skvělými ilustracemi a úžasný vtipný večerníček v podání pana Karla Högera. Nevím proč, ale pohádky z této doby se mi zdají být mnohem pohádkovější než ty dnešní, kterým často ani nerozumím,“ píše jeden z diváků v recenzi.

O Rumcajsovi se brzy dozvěděly i za hranicemi. Poláci ho zbožňovali natolik, že podle Cipíska pojmenovali dokonce dětský prací prášek. Moderní pohled na Rumcajse může být poněkud rozpačitý. Přece jen se jedná o muže, který si bere, co potřebuje, aniž by se ptal, kdo to vlastní. Žije mimo systém, odmítá platit daně, nevěří státním institucím a řeší konflikty násilím. 

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz