Nekrájíte si ráno chleba tímto nožem? Sběratelé za něj nabízejí přes 70 milionů korun

Rohlík, máslo, nůž. Každodenní rituál mnohých z nás. Máme ho rádi – a současně mu tak nějak nevěnujeme pozornost. Tomu rituálu, natož tomu noži: hlavně že řeže a maže. Většině z nás k tomuto účelu postačí nůž příborový nebo prostě „nějaký nůž“, většinou za pár desítek korun. A stejně by ho někteří z nás nevyměnili za nic na světě, prostě protože je součástí našeho rituálu, našeho intimního světa. Podobně jako třeba hrníček na kávu nebo stojánek na zubní kartáček. Takže slouží, dokud se nerozpadne – a stejně tento zánik bolestně prožíváme. Ale to už je jiný příběh.

A pak jsou tu ještě jiné nože a jiný svět. Nože, za které by se dnes dala koupit třeba vila na předměstí. Nebo i vilová čtvrť…

Fascinující ostrý svět

Svět sběratelských a historických nožů je podivuhodný. Snoubí se v něm technologie, umění, historie i vášeň (v různých podobách). Nůž tady není jen nástroj, ale investice, status a někdy i totální šílenství. Jak jinak by bylo možné dražit nějaký kus kovu s rukojetí za astronomické částky?

A dokonce dražit (ba kupovat) nejen nože fyzické, ale i reálně neexistující? Přesto jsou za ně sběratelé ochotni zaplatit i více než za luxusní automobil. Co vlastně dělá z nože předmět touhy, nutnosti učinit z něj součást svého majetku?

Od pazourku po prestiž

Nůž je pravděpodobně nejstarším nástrojem, jaký kdy člověk vytvořil. Ještě předtím, než existovala slova jako „příbor“, „kuchyně“, ba i „boj“, vyráběli pradávní lidé ostré nástroje z pazourků, obsidiánu nebo kostí. Sloužily k přežití: k řezání masa, opracování dřeva, k lovu i obraně.

S nástupem doby bronzové a později železné se z nože stal artefakt – odraz doby, kultury i osobní identity. Rukojeti se začaly zdobit, čepele gravírovat, nože se předávaly z generace na generaci. V mnoha kulturách měl nůž duchovní význam, ještě častěji „fungoval“ jako důkaz společenského postavení.

Kouzlo etikety a etiket

Ve středověku nosil každý svůj osobní nůž stále u sebe: nejen jako nástroj každodenní potřeby, ale také jako zbraň. Teprve s příchodem renesance a s rozvojem etikety začal být nůž součástí stolování tak, jak ho známe dnes. S příchodem průmyslové revoluce se pak nože začaly vyrábět ve velkém. Právě tehdy se však zrodila i opačná tendence; touha po unikátech, po ručně vyráběných kusech, které vzdorují sériové výrobě. Nastává éra mistrů nožířství a jejich dílen.

Moderní nože – ať už lovecké, kapesní, vojenské nebo stolní mají dnes stovky podob. Zároveň se těší zájmu a obdivu sběratelů, galeristů i investorů. Důkazem budiž právě i jejich přítomnost v aukčních síních (vedle muzejních expozic a soukromých sejfů). Nože už dávno nejsou jen prostředkem přežití. Jsou i symbolem: moci, vkusu, historie, technologie. A také čistého luxusu a pýchy.

Zázraky na počkání

Od chvíle, kdy první pravěký kutil přejel poprvé pazourkem přes mamutí žebro, uběhly tisíce let inovací. Cesta od kamenných čepelí po dnešní high-tech kompozity byla velmi, velmi dlouhá. Bronz a železo kdysi změnily všechno: nože byly náhle odolnější, snadněji se vyráběly i brousily (tzn. aniž by se drolily).

Moderní doba přidala materiály, které by pravěký lovec považoval za učiněná kouzla: chirurgickou ocel odolnou proti korozi, ostré keramické čepele, titan lehký jako pírko. Zatímco kuchyňské nože jsou optimalizované pro praktické použití, sběratelské a luxusní kousky využívají drahé kovy, jsou vykládány perlami, slonovinou či drahokamy.

Díky tomu si dnes můžeme užívat jeden ze zábavných (post)moderních paradoxů: zatímco užitkové nože zvládnou přeříznout lano, otevřít plechovku, ba i přežít myčku, sběratelské kousky slouží často především k potěše oka. Ať už ve vitríně či na instagramu pyšného majitele.

Digitální luxus

A pak existují nože, které nejsou pokryty diamanty, perlami ani zlatem, neumí namazat máslo ani řezat, dokonce se nedají ani vystavit ve vitríně. Prostě protože ani reálně neexistují. A přesto se jeden takový prodal v roce 2024 za 1,4 milionu dolarů. Jmenuje se Blue Gem Karambit a celý jeho příběh se odehrává na monitoru.

Ten virtuální nůž z videohry Counter-Strike: Global Offensive je v herní komunitě považován za „extrémně vzácný“. Příčinou jeho mimořádné prestiže jsou tzv. „skiny“ – digitální textury, které lze v CS:GO získat zcela náhodně. Jsou dokonce natolik vzácné, že pravděpodobnost „dropu“ je údajně menší než možnost, že do vás v létě udeří blesk (prý i dvakrát).

Poměrně absurdní sběratelský úlovek svědčí o tom, že dnešní sběratelství má opravdu mnoho podob, dokonce dalece přesahujících nejen muzejní expozice, ale i dosavadní představy běžného smrtelníka.

Klenotnice nejluxusnějších

A pak jsou tady skutečné nožířské klenoty. Například úžasně třpytivý Gem of the Orient, který v roce 2020 platil za nejdražší nůž světa. Tento sběratelský kousek s nefritovou rukojetí a čepelí z damaškové oceli je zdoben nefritem, zlatem, 153 smaragdy a 9 diamanty. Jeho výroba zabrala deset let a prodal se za 2,1 milionu dolarů.

Hodnota tohoto mistrovského díla spočívá nejen v použitých materiálech, ale i v prestiži tvůrce: Američan Buster Warenski patří k největším legendám nožířského světa. Dalších kousků z jeho dílny se však nedočkáme, neboť zemřel v červenci roku 2005.

Mezi nejdražší kuchyňské nože světa patří dále produkty ze slavného nožířství Nessmuk. Nessmuk Jahrhundert Messer za 98 934 dolarů má čepel vyrobenou z 640 vrstev damaškové oceli a rukojeť z 5 000 let starého bahenního dubu. Zdobí jej platina a 25 briliantů.

Rolce Royce mezi noži

Hlavní hvězda sběratelského světa je ovšem mnohem starší. Ten nůž pochází z období Mughalské říše a je spojován se jménem samotného císaře Šáhdžahána (tedy toho, který vybudoval Tádž Mahal). Jeho rukojeť je vyrobená z nefritu a bohatě zdobená drahými kovy a jemnou rytinou. Čepel z damaškové oceli pokrývají kaligrafické nápisy a ornamenty, odkazující k tehdejší dvorské kultuře a islámskému umění. Každý detail je malým uměleckým dílem.

To je Shah Jahan Kard – vůbec nejdražší prodaný nůž světa. V aukci Christie’s byl roku 2023 vydražen za 3,375 milionu dolarů, což je přibližně 70 milionů korun. Ta dýka je nejen vrcholným příkladem řemeslné dovednosti, ale i historickým artefaktem díky propojení s významnou císařovou osobností. Podle očitých svědků působí při osobním setkání až magicky (na rozdíl od fotografie).

Zlatá škodovka

I svět nožů má tedy svou VIP sekci, kde se historie, umění a technologie setkávají v předmětech závratné hodnoty. A také má svět nožů svůj příběh, který od pravěkých pazourků přes digitální rarity až po nefritové poklady ukazuje, že i ten nejprostší nástroj se může proměnit v klenot: spojí-li se lidská dovednost, příběh a vášeň sběratelů.

Většina z nás přitom patrně zůstane u svého oblíbeného nože se zásuvky. Ten má totiž mimo jiné i prokazatelně lepší mazací schopnosti než zmíněné rarity. Minimálně než ten virtuální.