Před 20 lety nechybělo na žádném vánočním stole. Dnes by tohle cukroví upekl už jen blázen

Při pohledu na staré rodinné fotografie od vánočního stromečku nás často přepadne nostalgie. Všechno se zdá být zalité měkkým světlem, stromeček je obsypaný stříbrnými řetězy a stoly se prohýbají pod mísami plnými cukroví. Jenže kdybychom dnes, zhýčkaní farmářskými trhy a čokoládou s rodokmenem, ochutnali to, co bylo před dvaceti či pětadvaceti lety považováno za vrchol svátečního pečení, pravděpodobně by nám zaskočilo. Nejde o to, že by naše babičky a maminky neuměly péct. Dělaly zázraky z toho, co bylo dostupné. A dostupný byl především ztužený tuk nebo náhražky čokolády.

Vánoce přelomu tisíciletí měly svá specifika. Hospodyňky mezi sebou soutěžily v počtu druhů, kdo neměl alespoň patnáct, jako by nebyl. Aby se takového výkonu dalo dosáhnout, muselo se jet na objem a výkon. Plechy tak byly plné mnohdy něčeho, co sice vypadalo jako cukroví, ale složením to nebylo to nejlepší.

Proč nám dříve nevadila chuť levného tuku

Vnímání kvality potravin se změnilo během relativně krátké doby. Před dvěma dekádami byla situace na trhu výrazně odlišná a s ní i spotřebitelské návyky. Máslo jsme šetřili na chleba nebo do opravdu svátečních jídel, a tak jsme bez váhání do těsta a krémů krájeli kostky margarínů a do polev se lámal stoprocentní ztužený tuk. A tento bílý blok se s oblibou dával i do domácí čokolády. Do té, která se kdysi leskla jako zrcadlo celé měsíce, ale dnes, i při dodržení starých rodinných receptur, záhadně šedne a ztrácí glanc.

Lesk a bída „socialistické“ čokolády

Jako děti jsme milovali na Vánoce domácí čokoládu, která čokoládou vlastně nebyla. Místo kakaové hmoty a kakaového másla v ní hrály prim škroby a tuky. Byla sladká, mastná a v papírových košíčcích vypadala světově. Pokud zalistujete starými sešity s recepty, téměř jistě na něj narazíte. Byl to hit devadesátek a přelomu tisíciletí.

Jeho složení by dnes výživového poradce poslalo do mdlob a řekl by si, že by to ochutnal dnes jen blázen, ale tehdy to byl ten nejlepší druh cukroví. Receptura byla prostá a v mnoha rodinách se dodržuje dodnes: Základem je 250 gramů 100% ztuženého tuku. K tomu se přidá stejné množství, tedy 250 gramů moučkového cukru. Aby to mělo barvu, přisype se 80 gramů kakaa. A pak jeden vanilkový a jeden čokoládový pudinkový prášek, který dodával hmotě specifickou konzistenci.

Tato směs se zahřívala ve vodní lázni, dokud se vše nespojilo v hladkou, tmavě hnědou a nádherně lesklou hmotu. Nalévala se do formiček nebo košíčků a nechala ztuhnout na balkoně.

Záhada béžového povrchu

Na nejednom pečícím fóru se hojně diskutuje nad tím, že stejně dobrou domácí čokoládu se jim nedaří za použití současných sutovin vyrobit tak, jako si pamatují z dětství. Zatímco před dvaceti lety tato domácí čokoláda vydržela v krabici na balkoně lesklá a tmavá klidně dva měsíce, i za dodržení stejného postupu, je výsledek zoufalý. Už po několika dnech totiž povrch košíčků ztratí svou krásnou hnědou barvu. Chuťově je to sice více méně stále ono, ale vizuálně to působí, jako by cukroví přežilo z minulého století. Mnoho žen v domnění, že udělaly chybu, zkouší měnit značky tuků, ale výsledek je stále stejný.

Viníkem totiž není kuchařka, ale potravinářský průmysl a legislativa. Tuky, které jsme kupovali před dvaceti lety, byly plné částečně ztužených tuků s vysokým obsahem transmastných kyselin. Byly to sice nepřátelé cév, ale technologicky fungovaly perfektně. Dnešní ztužené tuky prošly změnami, aby byly zdravější, nebo spíše méně škodlivé.

Proč už dnes raději používáme kvalitnější suroviny

Tato pudinková čokoláda je přesnou ukázkou toho, jak se doba posunula. Je to nostalgická vzpomínka, která ale v dnešní době neobstojí. Nejen kvůli vizuálním problémům s moderními tuky, ale především kvůli chuti. Dnes už víme, že čokoláda má chutnat po kakau, a ne po tuku a vanilínovém cukru. Takže místo abychom pracně míchali tuk s pudinkem, raději rozpustíme tabulku kvalitní 70% čokolády a smícháme ji s trochou smetany nebo kakaového másla. Sice to vyjde dráž, ale ten pocit, když se vám na jazyku rozplyne pravá čokoláda místo voskové hmoty ztuženého tuku, je k nezaplacení.

Zdroj: autorský článek