Pravda vyšla najevo až po 50 letech: Nemocnice na kraji města nikdy žádnou nemocnicí nebyla

Když se řekne „legendární československý seriál z nemocničního prostředí“, většině diváků se vybaví konkrétní ordinace, operační sály a hlavně atmosféra, která působila velmi reálně. Tehdy to byl velmi originální pořad, který dokázal k obrazovkám přikovat nejednoho diváka. Dnes už legendární nemocnice působí úplně jinak.

Většina z nás si dnes pustí tento seriál ne z nostalgie, ale proto, že příběhy lékařů a pacientů byly napsané tak, že to vlastně působí velmi reálně. Na první pohled šlo o dramatický seriál, ale ve skutečnosti se v něm mísilo všechno možné. Šlo především o příběhy pacientů i doktorů nemocnice doprovázené i neotřelými vtipy. Mohli jsme sledovat tým špičkových chirurgů na ortopedii a jejich profesní i osobní trable. Vedle nemocnice tu byly i běžné situace z lidského života.

Silně autentické prostředí

Jedna z věcí, která dělala tenhle seriál tak přesvědčivým, byla jeho snaha o autenticitu. Objevují se tu i záběry z operací, převážně z oboru ortopedie, což tehdy nebylo v televizi vůbec běžné. Herci se navíc jezdili inspirovat, a dokonce i učit to, co obnáší práce lékaře do nemocnice v Mostě.

Tehdy to byla nově postavená budova, považovaná za jednu z nejmodernějších v ČSSR. Většina z nás má jistě pocit, že „ta seriálová nemocnice“ musela být skutečná a že se natáčelo přímo v ní. Jenže realita je trochu jiná a dnešní podoba budovy by vás pravděpodobně překvapila.

Skoro se nedá věřit ničemu

Samotný vznik seriálu provázely události, které zní skoro neuvěřitelně. Natáčení bylo zahájeno v roce 1976 s Karlem Högrem v hlavní roli primáře Sovy. Jenže Höger v roce 1977 náhle zemřel, to už měli filmaři poměrně dost záběrů, které museli přetočit s novým hercem. Novým primářem Sovou se stal tedy narychlo obsazený Ladislav Chudík.

Chudík se navíc musel naučit obrovské množství scénáře, a to poměrně dost a narychlo. „Na plac jsem chodil často s hendikepem nepřipravenosti a musel jsem pravidelně improvizovat“, vzpomínal později herec na náročné natáčení.

Nejen Československo ze seriálu mělo radost

Seriál se pak stal obrovským hitem nejen u nás. První série měla premiéru 5. listopadu 1978 a slavila v Československu obrovský úspěch. Pronikla ale i do Německa, odkud dokonce přišla žádost v roce 1981 na natočení další sedmidílné řady seriálu. V Německu ho tehdy sledovalo prý kolem 40 % populace. Vysílal se například i ve Finsku. Seriál se tehdy promítal pouze v Sovětském svazu a východním Německu, protože by nikdo zvenčí neuvěřil, že taková nemocnice skutečně existuje.

Nemocnice, kde doktoři neměli titul

Řeč je o seriálu Nemocnice na kraji města. Legendě, která stojí na postavách jako primář Sova, doktor Blažej, Štrosmajer nebo „ne příliš zdatný“ doktor Cvach. Nejvýraznější postavou seriálu je MUDr. Čeňková, která se nenechá odradit posměchem kolegů a na oddělení ortopedie se postupně stane jednou z nejlepších lékařek.

Natáčení začínalo skutečně v mostecké nemocnici, potom ale produkce změnila rozhodnutí. Šlo o to, že skutečná nemocnice byla v provozu, což komplikovalo práci režisérovi a filmový štáb narušoval její chod. Proto se tvorba přesunula do barrandovských studií. Takže to, co jsme si většina z nás pamatovala jako mosteckou nemocnici, ve skutečnosti nikdy nemocnicí nebylo.

Když se studenti stanou doktory

Slavná seriálová nemocnice v Boru je budova České zemědělské univerzity v Praze. Dnes je to obrovský univerzitní areál, dokonce nejmodernější v české republice. Právě tenhle detail je na celém natáčení to nejpůsobivější. Většina z nás má totiž pocit, že se dívá na dokumentární seriál z nemocnice, ale přitom koukáme na místo, kde se běžně pohybuje tisíce studentů. Kdo by to také zpochybňoval, prvních pár dílů bylo natočeno šikovně tak, aby to nebylo poznat. Seriál dokázal vytvořit tak silnou iluzi reality, že jí věříme ještě skoro padesát let poté.

Zdroje: csfd.cz, filmovamista.cz, wikipedie.cz