Nevinná večerní zábava spouští v mozku stav pohotovosti. Psychologové varují před zničeným spánkem

Sledování televize před spaním je pro většinu z nás naprosto samozřejmé. Jednak na to během dne zpravidla nemáme čas a pak ty filmy, které nás zajímají, se vysílají většinou až po 22. hodině. I když kriminálky, které běží v hlavním večerním vysílacím čase, už jsou také pěkně drsné. Ale to nám nestačí, rádi si počkáme na pozdější pořady, což jsou zejména horory.

Zda je sledování televizoru před spaním všeobecně nezdravé, to opravdu nevím. Mě osobně uspává. Čekám na film, který chci vidět, pak si udělám u televize pohodlí vleže a během deseti minut moje sledování končí. Chvíli koukám, pak zavřu oči a jen poslouchám… A najednou zvoní budík, že je čas vstávat. Když sleduji pořady na streamu, tak mám jeden film tak na tři až čtyři dny.

Napětí a psychická zátěž

Co je ale zcela jistě pro naše psychické zdraví škodlivé, jsou právě žánry typu drsné severské detektivky, horory nebo true crime se skutečnými případy. My laici sice nevíme, jak přesně to funguje, ale při takových filmech jsme v mimořádném napětí. A přitom by se člověk měl před spánkem spíš zklidňovat. Pokud je mysl rozrušená, tak lidé hůř usínají. A navíc se slabším jedincům všechny ty krváky, mordy a zombíci připletou do snů, takže mají neklidný spánek. A když se člověk špatně vyspí, ovlivňuje ho to negativně přinejmenším další den.

Horory místo večerníčku

Úplně nejhorším nápadem je sledování hororů před spaním. Krveprolití, monstra, sérioví vrazi, paranormální situace: to všechno dokáží tvůrci vymyslet tak děsivé, že někomu bývá i špatně od žaludku. Stejně jako při jakémkoliv jiném stresu. Během filmu jsme navíc stále ve střehu, protože čekáme, kdy se objeví nějaká další hrůza. Celé naše tělo je napjaté a buší nám srdce. To je důsledek psychického vypětí. Takže sledování filmů s podobnou tématikou před spaním je vůči našemu vlastnímu organismu nezodpovědné a bezohledné.

Dlouhodobé následky

Po nějakém čase si to můžeme odskákat buzením ze spánku nebo špatným usínáním. Přinejmenším. Horším důsledkem může být i psychické onemocnění. Odborníci totiž uvádějí, že hladina adrenalinu a kortizolu nám při sledování hororů, ale i některých válečných filmů, thrillerů a kriminálek rychle stoupá, jako bychom byli my sami ve skutečném nebezpečí. Celý organismus je tedy v pohotovosti a nemůže se uvolnit tak, jak je před spánkem třeba.

Bojíme se rádi?

Kdo ví, proč se na takové filmy rádi díváme. Mám za to, že se rádi bojíme. Ale myslím, že jen u televize. Před školní či pracovní zkouškou se rovněž obáváme, a přece bychom se takovému strachu raději vyhnuli. Z toho soudím, že nás baví bát se pouze tehdy, když se nás to přímo netýká. Také si můžeme vytvořit představu, jak by mohlo reálné nebezpečí vypadat a vlastně se na ně tak trochu připravit.

Psychologické souvislosti

Někteří psychologové tvrdí, že, když i po každodenním zhlédnutí hororu před ulehnutím usínáte slastně jako miminko, pak byste mohli mít psychopatické nebo sociopatické sklony. Každopádně však sledování hororů a dalších drsných filmů před spaním není ten nejlepší nápad. Abychom totiž mohli v klidu usnout, musíme se cítit v bezpečí. Což ovšem po shlédnutí hororu není jisté. Obzvláště u citlivějších jedinců.

A i když víme, že jde jenom o film, každý mozek s tímto prožitkem zachází jinak. Ve většině případů je však v pohotovosti a myšlenky, které po zhlédnutí filmu doznívají, nás nenechají spát.

Horor jako terapie?

Na druhé straně jsou někteří odborníci zastánci názoru, že horory fungují jako terapie našich strachů. Je to právě tím, že náš organismus reaguje jako v nebezpečí, jenomže my víme, že nám nic nehrozí. Proto řadě lidí mohou horory pomoci uvolnit stres, a ještě je obrní do budoucna. Jisté jsou však dvě věci: citliví lidé by se na horory neměli dívat vůbec, mohly by se totiž u nich začít projevovat úzkosti. A ostatní by se měli na horory dívat spíš v průběhu dne, a nikoliv před spaním.

Zdroje: VědaŽivě, MojeZdraví, WaveRozhlas