Ode dneška je vše jinak: Nic podobného se v Česku ještě nikdy nestalo a napětí visí ve vzduchu

Příroda nikdy nebude hrát podle lidských pravidel. Věda nám sice pomáhá odhalovat přírodní zákonitosti, ale přitom nám stále připomíná, že jsme pouhými pozorovateli systému, který se nikdy nepodvolí naší kontrole.

Zatímco lidské technologie a civilizační vymoženosti postupují stále vpřed, přírodní procesy si pokračují podle svého vlastního rytmu. A sem tam se objeví něco, co nás dokáže vyvést z rovnováhy; něco, co nám připomene, že celá naše planeta není jen jakousi kulisou našich životů, ale živým a dynamickým organismem.

Když se Země roztočí rychleji

Rotace Země se v průběhu času postupně zpomalovala. Na přelomu 20. a 21. století však došlo k určitému zvratu. Planeta se začala otáčet trochu rychleji. A v posledních letech, zejména od roku 2020 se stalo něco neočekávaného – naše planeta začala rotovat ještě rychleji a se zpomalováním je konec.

Prozatím nejde o žádné dramatické změny, které bychom pocítili v běžném životě. Ovšem za celou dobu měření se kolem své osy neotáčela nikdy tak rychle, jako je tomu v několika posledních letech. Jedná se sice o milisekundy, ale ty když se nasčítají, mohou mít překvapivé důsledky.

Nejkratší dny v posledních letech

My počítáme jeden den jako jedno otočení Země okolo své osy, což se děje za 24 hodin. Když se zemská rotace zrychlí, jsou dny kratší. V roce 2005 byl nejkratším dnem 5. červenec, a tehdy se rotace Země zrychlila o 1,0516 milisekundy. Podle Mezinárodní služby pro rotaci Země a americké Námořní observatoře byl letošní 10. červenec nejkratším dnem roku 2025, protože trval o 1,36 milisekundy méně než 24 hodin. Výjimečně krátkým dnem byl i 22. červenec (o 1,34 milisekundy kratší) a bude i 5. srpen (o 1,25 milisekundy kratší).

V loňském roce, 5. července 2024, zažila Země nejkratší den, jaký byl zaznamenán od vzniku atomových hodin před 65 lety, a to o 1,66 milisekundy méně než 24 hodin. Ačkoliv z našeho laického pohledu se jedná o nepatrné odchylky, tak v technologiích, které spoléhají na extrémní přesnost, může i milisekunda znamenat pořádný průšvih. A všimněte si nárůstu zrychlování oproti roku 2005.

Co způsobuje zrychlování rotace?

Zemská rotace není konstantní; podle vědců ji ovlivňuje celá řada faktorů:

• Pohyby v zemském jádru – jak se tekuté železo s niklem v jádru pohybují, tak se mění rozložení této hmoty.
• Změna klimatu, tání ledovců – když se rozpouští led na pólech a voda z něj odtéká do oceánů, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu; to má vliv jak na rotaci, tak i na náklon zemské osy.

• Atmosférické jevy – zemětřesení, sopky, tlakové systémy, dokonce i silné větry mohou mít na rotaci vliv
• Lidská činnost (i když zřejmě v menší míře) – třeba těžba rud a dalšího nerostného bohatství, změny krajiny, přehrady
• El Niño – někteří vědci se přiklání i k tomu, že zrychlení rotace Země může mít na svědomí tento jev, který souvisí s interakcí atmosféry s mořskými proudy

Proč na sledování rotace tolik záleží?

Desynchronizace světového času může příkladně způsobit dalekosáhlé výpadky celé páteřní sítě internetu. Nastala by vlna chaosu a my bychom se mohli ocitnout v technologickém středověku. Proto je nutné provádět synchronizaci atomových hodin a časových standardů. V důsledku zpomalování rotace planety se dříve musela přidávat přestupná sekunda. Od roku 2016 nebyla přidána žádná, což do té doby bylo neobvyklé.

Nyní vědci začínají hovořit o takzvané negativní sekundě. Tedy o nutnosti odečíst jednu sekundu z našeho času. Doposud se tedy čas jen přidával, aby odpovídal reálné rotaci Země. Teď to možná bude poprvé naopak. Ač to zní neškodně, pro technologie by to mohl být zásadní problém, protože žádné systémy nejsou připraveny na to, že by jim někdo odečetl vteřinu.

Zdroje: ČT24ČeskáTelevize, ZoomIPrima, Flowee