Ničivá síla, která už jednou zničila Vyšehrad. Dnes se objevují stejné signály a Česko má zaděláno na průšvih jako vrata

Počasí během uplynulého víkendu nám připravilo pořádnou spoušť. Do České republiky se nasunula další z výraznějších studených front od západu. A díky tomu podzim ukázal svou pravou tvář. Přišlo ochlazení, vydatnější srážky. A aby toho nebylo málo, objevilo se i tornádo.

Změna počasí, které nám předvedlo celou plejádu svých nálad, zasáhla celé naše území. Od lokálních přeháněk v některých regionech až po průtrže a dramatické bouřky na Moravě. Teploty o víkendu klesly o několik stupňů a ranní hodnoty byly na mnoha místech jednociferné.

První, ale vydatný závan podzimu

Vzduch získal typickou podzimní sychravost, která nám vždycky připomene, že léto se s námi definitivně loučí. O víkendu jsme oblékali bundy a bez deštníků jsme se neobešli. Uplynulý víkend tedy nebyl jen náhlým zvratem, na jaký jsme si zvykli v průběhu celého léta, ale stal se opravdovým přechodem mezi ročními obdobími. Podzim se přihlásil bez zaváhání, zato s razancí a škálou svých typických projevů.

Takže ten, kdo se doposud domníval, že letní počasí by se k nám ještě mohlo vrátit, protože jsme ho o prázdninách užili málo, je na velkém omylu. Podzimní dny k nám vtrhly náhle a ukázaly nám, že už přebírají svou vládu. Nejvíc projevů tohoto víkendového obratu v počasí si odnesla Morava. Srážky tam byly vydatnější, vítr silnější a teplotní pokles výraznější než ve zbytku republiky. Meteorologové vydali výstrahy před silnými bouřkami a lijáky na celý víkend. A odehrál se tam i meteorologický jev, jemuž budeme věnovat samostatnou pozornost.

Jižní Moravou se prohnalo slabé tornádo

V červnu 2021 se obcí Hrušky na Břeclavsku prohnalo jedno z nejsilnějších tornád v novodobé historii České republiky. Tam způsobilo obrovské škody, z nichž se obyvatelé vzpamatovávali několik let. Okraj tornáda zasáhl v menší míře i vsi Mikulčice, Lužice a Moravská Nová Ves.

Oproti tomu letošní tornádo, které se přehnalo mezi Hodonínem a slovenskou Skalicí, bylo podstatně mírnější a nezpůsobilo skoro žádné škody. A to hlavně proto, že se vyskytlo v oblasti, která není vůbec zastavěná. Obyvatele Hodonínska v sobotu v podvečer vyděsil úkaz, který spatřili na obzoru. Po zkušenosti s tornádem před 4 roky se mnozí začali obávat, že by opět mohla přijít pořádná pohroma. Podle Czech Thunderstorm Research Association i Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se tornádo vyskytlo mezi 18:54 až 19:00 SELČ na jižním cípu rychle sílících bouřek. Poškozeno bylo naštěstí jen několik stromů v lesích na břehu řeky Moravy.

K tornádu na Moravě se vyjádřila i meteoroložka Dagmar Honsová

Kde tornáda vznikají? „Tornádo může vzniknout tam, kde se střetne teplý vlhký vzduch s chladnějším a suchým vzduchem. Vzdušné víry se spojí, dochází k rotaci vzduchu a sestupu.“

Dá se tornádo s jistotou předpovědět? „Kdy a kde to bude se moc odhadnout nedá. Byť indicie meteorologové mají. Můžeme předpokládat vznik supercelárních bouří a podmínky, které mohou vést k větší rotaci a vzniku tromb nebo tornád. Ale s jistotou se nedá dopředu tornádo předpovědět nikdy,“ vysvětlila.

Meteorologové ještě obyvatelstvo upozornili, že v Česku se ročně objevuje několik tornád. Jakákoli geografická shoda s ničivým tornádem v roce 2021 prý je čistě náhodná.

Z Kroniky české o historii tornád v Čechách

Pořádné ničivé tornádo se prohnalo Prahou 30. 7. 1119. Informace o něm zaznamenal legendární kronikář Kosmas v Kronice české: „Když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď. Náraz větru rozlámal hořejší i dolejší trámy na kousky a rozházel je po okolí.“ I tahle malá citace z kroniky však stačí k tomu, abychom se obávali spouště, která už v minulosti paralyzovala republiku. Pokud by totiž následovala větší tornáda, máme zaděláno na průšvih jak vrata. Jak pravil Kosmas, byl by to satan v podobě víru.