Od dnešních 00:00 platí nové pravidlo. Zasáhne každého, kdo sleduje filmy na mobilu

Není tomu tak dávno, kdy jsme si televizi pouštěli jen doma. Dnes je tomu ale trochu jinak. Filmy běžně sledujeme na několika zařízeních. Seriály si pouštíme třeba v metru na tabletu nebo chytrém telefonu. Do toho se běžně chodí do hospody sledovat přenos mistrovství světa v různých sportech.

Televize proto už nějakou dobu řeší jednu nepříjemnou otázku. Jak přesně zjistit, co lidé skutečně sledují, když velká část sledovanosti probíhá mimo domácnost a mimo klasický televizor.

Jak se sledovanost měřila doteď

Dosavadní systém stál hlavně na měření v domácnostech. To sice dávalo slušný obraz o tom, co se děje mezi čtyřmi stěnami, jenže mělo to jasný strop. Co se odehrává mimo domov, to se do výsledků dostávalo jen částečně, nebo vůbec.

A tím pádem vznikala mezera v informacích, které by každá televize ráda získala. Reklamní trh i televize pracovali s čísly, která neodpovídala tomu, co lidé reálně dělají. Když je někde puštěná televize a u ní sedí plná hospoda, pro sledovanost to dlouho vypadalo skoro stejně, jako kdyby tam nebyl nikdo.

Kde je háček, který si mnoho lidí neuvědomí

Tady se dostáváme k novému pravidlu, které začne hrát roli od začátku roku 2026. Na první pohled to zní, jako by se konečně mělo počítat úplně všechno, tedy i sledování na mobilu a tabletu. Jenže právě v tom je ta největší záludnost.

Nově se totiž rozšíří měření o data mimo domácnost pomocí mobilní aplikace. Ta bude pracovat tak, že v pravidelných intervalech zachytí okolní zvuk a vytvoří z něj krátký zvukový otisk. Ten se porovná s otisky televizních stanic. Když dojde ke shodě, systém ví, že v daném místě a čase běžel konkrétní program. Poloha a další signály pak pomohou rozlišit, jestli šlo o domácnost, nebo prostředí mimo ni. To znamená, ve finále už nebude jedno, kdo všechno sedí kolem televize, bude jasné, kdo všechno je v její blízkosti.

A teď to důležité. Do hlavních výsledných čísel se budou započítávat jen velké obrazovky, tedy televizory a velkoplošné projekce. Sledování na malých obrazovkách, kam spadá mobil, tablet, počítač nebo notebook, budou mít televize k dispozici jen jako doplňkovou informaci. Takže sledovanost na těchto zařízeních stále nebude předmětem hlavních statistik.

Jinými slovy: pokud jste si mysleli, že se od ledna 2026 začne „oficiálně“ počítat každý divák, který sleduje filmy na telefonu, v hlavní měně sledovanosti to tak jednoduché nebude.

Soukromí a obavy z nahrávání

U podobných změn se vždycky objeví strach, že telefon bude někoho odposlouchávat. Jenže princip je nastavený tak, aby nešlo zpětně rekonstruovat celé nahrávky. Nejde o dlouhé záznamy, ale o krátké otisky, které se porovnají s vysíláním. Mikrofon navíc neběží nepřetržitě, funguje v cyklech, aby se šetřila baterie.

Zároveň platí, že aplikace se nezajímá o zprávy, hovory ani obsah jiných aplikací. Její úkol je jediný: porovnat zvukový otisk s tím, co šlo v televizi, a uložit výsledek. Hlavně, není to tak, že by aplikace byla povinná, nebo že by to bylo v rámci jiných aplikací v telefonu. Půjde o aplikaci, kterou si dobrovolně stáhnete a budete poskytovat informace, které se televizím mohou hodit. Minimálně na začátku to tedy bude v rámci dobrovolničení.

Proč se tohle vlastně celé děje

Pro televize a reklamní trh to bude zásadní posun. Pořady, které „žijí“ v hospodách, kancelářích nebo na různých veřejných místech, můžou díky novým datům ukázat přesnější výsledky sledovanosti a tím se mohou televize i zlepšovat v tom, co nám budou nabízet. První testy už naznačují, že doplnění sledovanosti mimo domov může zvednout ratingy přibližně o několik procent.

A pro diváky? Ti změnu pocítí nepřímo. Televize budou mít přesnější obrázek o tom, co diváky doopravdy baví a jak tráví svůj čas s televizí i mimo domov. Zároveň ale platí, že kdo sleduje filmy hlavně na telefonu nebo tabletu, ten se v hlavních číslech sledovanosti stále neobjeví tak, jak by si to každá televize zřejmě přála.

Takže ano, od roku 2026 se pravidla mění. Neznamená to, že nás televize bude špehovat na každém kroku a že to omezí naše soukromí. Spíš jde o to, aby měly lepší přehled, kdo se kdy a na co dívá. Podobně jako třeba e-shop má data o tom, kdo co a kdy nakupuje, tak i televize taková data potřebuje, aby mohla optimalizovat zisk a zároveň nám nabízet, něco, co doopravdy sledujeme ve velkém.

Zdroje: borovan.cz, kinotip2.cz, mediaguru.cz