Objevil se v něm Vojtěch Kotek, ale ani to nepomohlo. Na ČSFD svítí jen 16 % a černošedá barva

Existují seriály, které zestárnou s elegancí a člověk se k nim vrací jako k dobrému vínu. A pak jsou tu takové, ke kterým se vracíme… spíš ze zvědavosti. Nebo z čistého potěšení z cizího neúspěchu.

Jedním z nich je i seriál, který kdysi lámal rekordy sledovanosti, ale dnes na ČSFD svítí pouhých 16 % a k tomu nelichotivá černošedá barva. Seriálu nepomohl ani Vojtěch Kotek, který se v něm objevil. Jak se něco takového vůbec může stát?

Rekordní sledovanost a nadšení diváků

V roce 2004 přišla TV Nova s novým projektem. Jednalo se o seriál z prostředí pojišťovny, natáčený v reálných lokacích, s velkými hereckými jmény a příslibem silných emocí. A diváci jásali, konečně na obrazovkách běželo něco, co je bavilo. Diváci si příběh Tomáše Krause v podání Miroslava Etzlera oblíbili natolik, že si seriál odnesl v anketě TýTý nejen titul Seriál roku, ale i absolutní vítězství. V tu chvíli to vypadalo jako zlatý důl pro Novu.

Obsazení bylo skoro až přehnaně dobré. Nechyběla v něm Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Petr Nárožný, Jaromír Hanzlík ani Igor Bareš. A přesto to nestačilo k tomu, aby si seriál vysloužil alespoň 50 % pozitivních recenzí. V seriálu mohl zazářit i Jiří Bartoška, kterému byla nabídnuta postava doktora Krásy. Nakonec ji převzal Hanzlík.

Později se v seriálu objevil i Vojtěch Kotek jako Ondřej Jánský. Jenže ani jeho popularita nedokázala zvrátit to, co už bylo rozjeté špatným směrem.

Znělka je možná tím nejlepším, co seriál nabízí

Jestli si dnes na něco ze seriálu lidé vzpomenou bez váhání a v dobrém slova smyslu, je to titulní píseň Den, kdy se vrátí láska. Leona Machálková ji původně nazpívala s Petrem Mukem, ale finální verze vznikla až s Petrem Kolářem. Text ladil Zdeněk Rytíř tak dlouho, až byl celý tým spokojený.

Pojišťovna štěstí běžela od roku 2004 do 2010 a nasbírala pět sérií a 73 epizod. Jenže s každou další řadou bylo víc a víc vidět, že to už není ono a diváci na to koukají spíš ze zvyku, než že by je to bůh ví jak bavilo. Z původně dramatického příběhu se postupně stala vztahová telenovela, kde se postavy neustále rozcházejí a zase dávají dohromady.

Logika ustupovala dramatu a drama se časem změnilo v kolotoč „kdo s kým tentokrát“.

Kde se seriál natáčel a co se dělo v zákulisí?

Na začátku seriál bodoval i tím, že se točil v reálných lokacích. Třeba „zámek Grácie“ je ve skutečnosti zámek Hluboš, který se objevil i ve filmu Holky z porcelánu. A pak jsou tu klasické castingové historky. Třeba malá Lucinka, tu si castingová režisérka vyhlédla náhodou v obchodě, když se hádala se svým bratrem. 

A teď to hlavní. Na ČSFD má Pojišťovna štěstí jen 16 %. To je hranice, kdy databáze přepíná do černošedého hodnocení, tedy takového malého veřejného varování. Komentáře pod obsahem jsou nemilosrdné. Některé varují před sledováním „pro zachování duševního zdraví“, jiné mluví o prázdném natahování děje.

Co se pokazilo?

Na začátku měl seriál jasný směr. Jenže postupně se důraz přesunul jinam, na vztahy, zvraty a další zvraty. Postavy postupem času ztratily hloubku, děj logiku a herci prostor něco opravdu předvést. Dnes si lze Pojišťovnu štěstí pustit například na platformě Oneplay, kde je k dispozici všech pět sérií. 

Právě sledování s odstupem několika let ukazuje, kde seriál začal ztrácet pevnou půdu pod nohama. Zatímco první díly pracují s jasně danými postavami i konflikty, v pozdějších sériích je patrné výrazné natahování děje, opakování stejných motivů a rychlé střídání vztahových linií, aniž by to komukoliv dávalo smysl. 

Pamatujete si na Pojišťovnu štěstí a sledovali jste ji tehdy pravidelně? Nebo patříte k těm, kteří ji záměrně vynechávali? Napište nám to do komentářů.

Zdroje: csfd.cz, kinobox.cz, cs.wikipedia.org