Odborníci právě zveřejnili nelítostnou předpověď. Senioři starší 65 let by byli na ráně mezi prvními
Zní to jako sci-fi, ale během pár let to může být realita. Jedno z povolání, které často vykonávají senioři, aby si přivydělali pár korun k důchodu a je těžko zastupitelné, se ocitá před velkou technologickou revolucí. Objevují se návrhy, že během několika let by toto povolání mohli zcela nahradit roboti. Koho se to týká a jak velká je pravděpodobnost výměny lidí za roboty?
S nástupem nových technologií a umělé inteligence jsou některé profese v možném ohrožení.
Technologie mění i profese, u kterých to nikdo nečekal
Veškeré technologie různého druhu se neustále vyvíjejí. S tím přichází i automatizace, která se projevuje ve stále více profesích. Samozřejmě existují obory, ve kterých prostě není reálné, aby je vykonával stroj. Ale ti, kterých se to týká, už nejsou jen administrativní pracovníci nebo dělníci ve výrobě. V poslední době se stále častěji objevují nové návrhy využití robotů i v oborech, kde by to nikoho nenapadlo.
Mistrem v oblasti robotizace je Jižní Korea. Už v roce 2012 vyvíjela roboty s autonomním pohybem. Jednalo se o přístroje, které díky mikrofonům a termovizi dokázaly monitorovat prostory a hlásit pohyb. V té době to bylo označováno za začátek nové éry v ostraze objektů.

Celý projekt se se dostal do fáze výroby a díky americkým investorům se začaly vyrábět roboti pro sledování nebezpečných prostředí. Hojně se začaly využívat v místech, kde personál nestačil pokrýt hlídku. Právě tahle profese je však v Česku nejčastěji vyhledávaná seniory. Strážníci objektů a hlídači jsou většinou právě lidé pobírající důchod.
Pozadu ale není ani Evropa. Podle dostupných informací se i evropské státy zapojují do zavádění robotických systémů pro sledování rizikových oblastí.
Návrh, který rozpoutal diskuzi
Co se týče robotů, lidé jsou často velmi skeptičtí. V posledních dnech vzbudil kontroverzi výrok miliardáře Elona Muska, o kterém informoval chorvatský deník Index.hr. Musk popsal, jak si představuje budoucnost určité profese. Lidský faktor by měli zcela nahradit roboti. I když se jedná jen o vizi, jeho nápad rozpoutal debatu o tom, jestli robot dokáže nahradit člověka i v takto náročných a zodpovědných profesích. O kom že je tedy řeč? Jsou to vězeňští dozorci. Návrh konkrétně zněl tak, že se uzavřou věznice a místo toho budou mít zločinci po boku roboty, kteří je budou neustále sledovat a zabraňovat jim v páchání dalších zločinů.
Proč zrovna tato profese?
Vězeňský dozorce je zodpovědné, náročné, ale zároveň stabilní povolání. Práce je náročná fyzicky i psychicky a člověk je často pod tlakem a vystaven stresovým situacím. Zároveň to ale není povolání, na které by zájemci stáli frontu. Možná proto vznikl návrh nahradit dozorce a věznice roboty.
Jedním z faktorů jsou finanční náklady na provoz věznic. Velmi často jsou totiž přeplněné a je tak potřeba větší počet dozorců. To znamená vyšší náklady státu. To by měli vyřešit roboti, kteří mohou být v provozu 24 hodin a nepodléhají emocím ani stresu.
Dalším důvodem, proč by roboti byli lepší volbou, je bezpečnost. Podle dostupných dat se většina incidentů stává v noci nebo ve společných prostorách. Pokud by věznice zůstaly zachovány a nahradili by se pouze dozorci, roboti by dokázali identifikovat agresivní chování a okamžitě na něj upozornit. Pokud by skončily i věznice, robot, sledující zločince, by jakékoli pokusy o násilné chování ihned identifikoval.
Bohužel k tomu vyvstává hned několik „ale“
Tento návrh vyvolal hned několik otázek. Například vůbec není jasné, jak by měli roboti zločinu zabránit. Upozornění je jedna věc, ale zabránit tomu je věc druhá. Další otázkou je, kdo by financoval náklady tohoto systému? Zastánci robotizace tvrdí, že technologie může zvýšit bezpečnost. To je sice pravda, ale nejefektivnější to vždy bude ve spolupráci s člověkem. Kritici upozorňují na hranice, například etické, které robot prostě nemá.
Robot nemá emoce, nemá mozek, tudíž nedokáže rozumět člověku. Nevidí náznaky, nepozná manipulaci, strach nebo mimiku. Nehledě na to, že konflikty, které vyžadují sociální cítění a empatii, robot nedokáže vyřešit.

Na rizika spojená s robotizací ve věznicích upozorňuje i profesorka digitální kriminologie Carolyn McKay: „Během pandemie COVID-19, kdy se výrazně omezil lidský kontakt, nedávná judikatura vykreslila obraz vězeňského života bez lidského kontaktu, který přinášel izolaci a zvýšenou úzkost.“ To vysvětluje důsledky plné digitalizace a použití robotů místo dozorců.
Mohlo by se to stát i v Česku?
Takový scénář není úplně nereálný. České Ministerstvo spravedlnosti už nějakou dobu upozorňuje na nedostatek personálu a vysokou psychickou zátěž. V případě, že by robotizace byla výhodnější než lidská síla, mohl by se zvyšovat tlak na její zavedení například i z Evropské unie.
Delší dobu už se také diskutuje o tzv. chytrých věznicích. V nich umělá inteligence sleduje pohyb a vyhodnocuje rizika, na která okamžitě upozorňuje. Podle kritiků se může robot dostat pouze do fáze, kdy bude schopen fyzicky na vězně dohlížet, ale nikdy nedokáže bez člověka zasáhnout.
Dopady jsou větší, než se dosud zdálo
Pokud by vězeňské dozorce nahradili roboti, zanikla by extrémně důležitá profese. Tato role stojí na lidském vnímání, zkušenostech a schopnosti řešit náročné stresové situace. A to robot nedokáže.
Jelikož to byla jen vize, prozatím se nic nemění. Jak by se ale změnilo chování odsouzených, kteří by měli v zádech plechového robota? To asi nikdo nedokáže posoudit, ale objevují se spíše negativní reakce. Trest pro odsouzené pod dohledem robotů možná zní efektivně. Ale je důležité, zda je efektivita vždycky lepší volbou.
Revoluce nebo planý poplach?
Možné je všechno. Navíc je dost pravděpodobné, že moderní technologie budou stále větší součástí různých profesí. To se týká i zodpovědných pozicí jako právě vězeňský dozorce a ostraha objektu.
Pokud se zahraniční trendy začnou realizovat a vlády budou hledat místo, kde ušetřit, robotizace může profesi vězeňského dozorce smést ze stolu. Podobně tomu bylo i při nástupu automatizace, kdy zanikly některé dělnické pozice.
