Odborníci spočítali finanční „hranici klidu“. Tady je částka, kterou potřebují Češi vydělávat, aby se přestali bát zítřka

Spát v klidu a nebát se, co přinese zítřek? To je sen každého z nás. Jenže k takovému pocitu nestačí jen pravidelná výplata. Mnohem důležitější je mít našetřeno na horší časy. Odborníci zjistili, že se požadavky Čechů na finanční polštář razantně zvýšily.

Číslo, které považujeme za bezpečnou hranici, vyrostlo za pár měsíců o závratných 15 tisíc korun.

Jenom výplata vás nespasí

Měsíční příjem je jedna věc, ale skutečný klid duše přichází s něčím jiným, a to s vědomím, že máte dostatečnou rezervu pro případ nouze. Pandemie, inflace nebo zdražování, tohle všechno nás naučilo, že si nemůžeme být jistí vůbec ničím.

Pojišťovna si dala práci a zjišťovala, jak si Češi připadají zabezpečení. Prověřila čtyři základní oblasti našich životů, kde a s kým bydlíme, jak na tom jsme s penězi, co děláme v práci a jak jsme na tom zdravotně. 

Když je zle, voláme domů

Přijde krize a my vytáčíme číslo na rodiče, ne na úřad. Rodina a domov získaly v indexu 48 bodů ze sta, což je nejvyšší skóre ze všech měřených oblastí. Pro Čechy je rodina pořád ta první adresa, kam jdou pro radu i pomoc. Silné rodinné vazby, jako bychom měli přímo zakódované v DNA. Jenže co když rodina nemůže pomoci? Právě proto je důležité mít vlastní zadní vrátka.

Inflace nás naučila myslet jinak

Finanční oblast indexu vylezla na 43 bodů. To, že očekávání zhoršení ekonomické situace kleslo z 29 na 19 procent, vypovídá o mnohém. Češi konečně vidí světýlko na konci tunelu. Po letech, kdy jsme jen sledovali, jak nám z peněženky peníze mizí na všechny strany, přichází lepší časy.

A co Čechům dává největší komfort v oblasti peněz? Odpověď zní jasně, je tím finanční rezerva. Uvádí to 27 procent všech dotázaných. Ale kolik vlastně ta rezerva musí činit, aby měl člověk klidné spaní?

Částka, pod kterou bychom neměli klesnout

Průměrný Čech potřebuje mít na kontě minimálně 50 tisíc korun, aby se cítil finančně v bezpečí. Ještě poměrně nedávno to bylo jen 35 tisíc. Na změně částky se samozřejmě podílí především fakt, že šlo mnoho věcí prudce nahoru. Ať už jsou to jízdenky, potraviny nebo třeba knížky. A to nemluvíme o energiích nebo nákladech na bydlení.

Tahle suma odráží realitu dnešního života a životních nákladů. Pro většinu lidí znamená zhruba měsíční až dvouměsíční výdaje. Právě proto potřebujeme tolik financí, aby se nám v noci klidněji spalo. 

Proč platíme za něco, co stejně nepoužijeme?

Skoro šedesát procent pojištěných lidí tvrdí, že jim jejich pojistka dodává klid. Problém je v tom, že velká část české populace žádné pojištění vůbec nemá. Týká se to hlavně mladých do čtyřiadvaceti let. 

Co se tedy stane, když přijde ztráta zaměstnání? Více než třetina Čechů sáhne do své rezervy, dalších dvanáct procent si vypůjčí od příbuzných. A pojištění využije pouhých pět procent. Oblast práce dosáhla v indexu 44 bodů a je podle výzkumníků nejméně pokrytá proti rizikům. 

Čtvrtina Čechů se necítí v pohodě

Ze všech oblastí dopadlo nejhůř zdraví, které si vysloužilo pouhých 41 bodů. Každý čtvrtý Čech dnes přiznává, že se necítí duševně dobře. V roce 2024 to byla necelá čtvrtina, teď už 26 procent. A nejvíc to odnáší mladí mezi osmnácti a čtyřiadvaceti. Víc než polovina z nich neumí pracovat s každodenním stresem a skoro čtyřicet procent z nich se necítí psychicky v pohodě.

Starší ročníky na tom jsou lépe psychicky, ale fyzicky nikoliv. Téměř polovina lidí mezi 55 a 65 lety není spokojená se svým zdravotním stavem. Střední generace od pětačtyřiceti do čtyřiapadesáti let pak přežívá na kofeinu a skoro polovina nejí zdravě. 

Co s tím vším dělat? 

Když si odkládáte pět až deset procent výplaty každý měsíc, za rok máte našetřeno slušnou částku. Trik je v tom, převést si peníze stranou hned po výplatě, než je stačíte utratit. Ne vždycky je snadné odolat pokušení, ale když vidíte rostoucí číslo na spořícím účtu, motivace roste společně s ním. Pojištění pak slouží jako plán B. Nemusíte se pojistit proti každému možnému riziku, ale základní krytí dává rozhodně smysl. 

Vydělávat by si tak člověk měl tolik, aby byl schopný si pokaždé uložit bokem nějaké finance. Někomu stačí částka 30 000 Kč, jiný si nevystačí ani s částkou třikrát takovou.