Ani Bardotka, ani Claudia Cardinale. Nejkrásnější herečka historie se narodila v Praze a dobyla Hollywood. Pak se po ní ale slehla zem.

Byla to ikona své doby. Mladá kráska z Prahy dobývala nejen filmová plátna. Svět ji přirovnával k Bardotce, což si právem zasloužila. V 60. letech okouzlila Evropu a později i Hollywood. V dobách jejího největšího kariérního vrcholu ale zmizela z veřejnosti. Kdo byla tajemná kráska a proč najednou zmizela?

Ať už si jí pamatujete, nebo ne, rozhodně stojí za zmínku.

Šedesátky ve znamení krásy

Šedesátá léta byla obdobím velkých hvězd. Každý si asi vybaví rock n’ roll a mini sukně. Svoji podobu mělo také odvětví filmu. Lidé chtěli ikony s něčím zapamatovatelným. Nebyl to čas vážných dramat, ale komedií a romantických filmů s hvězdami, které visely v každém pokoji na zdi.

A právě tehdy se zrodila i česká ikona, která uspěla i za hranicemi. Obyčejná dívka bez herecké školy, která se párkrát objevila v reklamním snímku, začala dobývat filmová plátna. Do konzervativního filmového průmyslu přinesla nejen krásu, ale i inteligenci a šarm.

Z divokého západu až na titulku

Nejprve dobyla český film. Diváci si jí pamatují například z westernové klasiky Limonádový Joe aneb Koňská opera. Vtipná parodie Oldřicha Lipského z roku 1964 posunula žánr westernu o něco dál a zároveň ukázala, že mladá kráska z Prahy dokáže diváka přitáhnout před plátno. O několik let později se objevila ve sci-fi komedii Kdo chce zabít Jesii? která tento žánr rozšířila mezi diváky.

V polovině desetiletí přišlo velké překvapení. Česká herečka se objevila na titulní straně amerického Playboye. Taková příležitost se nenaskytne každému a pro českou filmovou hvězdu to znamenalo otevřené dveře do světa zahraniční produkce a médií. Ať už této formě publicity fandíte, nebo ne, ve světě médií to bylo to, co ji vystřelilo vysoko.

Vstupenka do Hollywoodu

Postupem času sbírala zkušenosti v českém filmu a k nim se začaly nabalovat i ty zahraniční. Krimi, westerny i komedie natáčené evropskými producenty si všimly jejího talentu. S novým prostředím přišlo i nové jméno, nebo spíše pseudonym Olinka Berová. Pro někoho možná malá změna, pro herečku velké plus. Nejen, že se lépe vyslovovalo, ale stalo se standardem v zahraničních filmech.

Po dosavadních úspěších přišel další a možná právě ten zásadní. Britské studio Hammer sáhlo po pražské rodačce všema deseti do pokračování filmu „She“. Hlavní role ve známém snímku ji zařadila mezi britské filmové hvězdy. Kritici se dohadovali, jestli dokáže ve filmovém průmyslu prorazit, ale shodli se na tom, že prodávala.

A o kom, že je řeč?

Ano, hádáte správně, mluvíme o Olze Schoberové, ve světě známé také jako Olinka Berová. Narodila se 15. března 1943 v Praze a bez jakékoliv herecké průpravy si dokázala vydobýt své místo ve světě filmu. V Česku se jí přezdívalo „česká Bardotka“, ale ona nebyla jen napodobeninou, sama se stala ikonou. V československé kinematografii 60. let byla unikát, když dokázala propojit domácí film s tím mezinárodním.

Když se podíváme na její filmografii, můžeme jí rozhodně označit za různorodou. Na jedné straně počátky sci-fi v komedii „Kdo chce zabít Jessii?“, na druhé straně pokračování britské legendy. Zahrála si ve špionážních snímcích napříč Evropou. A samozřejmě nesmíme zapomenout na českou tvorbu, kterou to všechno začalo, jako například „Pane, vy jste vdova!“ nebo „Adéla ještě nevečeřela“.

Právě to dělá z Olgy Schoberové hvězdu, kterou nejde zařadit. Byla ikona, sexsymbol, ale i charismatická a inteligentní žena. Rovněž díky tomu ukázala, že i žena bez hereckého vzdělání může uspět před kamerou.

Specifický druh

Odborníci mají vesměs na kariéru Olgy Schoberové podobný názor. Filmová badatelka Vladimíra Chytilová v odborné studii o hvězdách 60. let píše: „Olga Schoberová představovala v kontextu socialistického Československa 60. let velmi specifický případ filmové hvězdy.“ To je jedno z nejpřesnějších shrnutí, jelikož Schoberová proplouvala filmovým průmyslem napříč Evropou a dokázala okouzlit nejedno publikum.

Olga ale zaujala i svým osobním životem, ve kterém se toho stalo hodně. Její soukromí však nikdy nepřebilo její hereckou kariéru. Zažila několik románků s producenty, ale její srdce si získal hollywoodský producent John Calley. Po sňatku s ním přišel zlom a Schoberová se v 70. letech prakticky kompletně stáhla z veřejného života a na plátnech se objevovala jen sporadicky. To, proč se takto rozhodla, je dosud velkou záhadou, protože tak učinila v době jejího největšího úspěchu. Na co jiní dlouho čekají, ona nechala za sebou.

Stranou, ale na očích

Její odkaz se ale drží dál i bez propagace či aktivity na internetu. Její filmy jsou stále vzácnější a stále častěji se vrací mezi diváky. Například v zahraničí je známá jako „západoevropská siréna plátna“. A doma v České republice zůstává ikonou šedesátek vedle hvězd jako Brejchová nebo Fialová. Znovunavrácení legendárních snímků připomíná, jak moderní tyto filmy ve skutečnosti jsou a jak moc se na tom podílela právě Schoberová.

I když už ji na filmovém plátně nevídáme tak často, zůstalo nám spoustu filmů, které jsou úspěšné i dnes. Stejně tak zůstává i příběh obyčejné dívky z Prahy, která dokázala díky svému talentu prorazit v náročném světě českého i zahraničního filmu. Dnešní generace už ji možná neznají. Avšak pro ty, kteří ji zažili v jejích nejúspěšnějších letech, je Olga Schoberová ikonou 60. let, která donesla český odkaz do zahraničí.