Tuhle ošklivou kredenc si dřív pořizovali jen ti nejchudší. Dnes se prodává za 184 tisíc. Nemáte ji ještě?

Zhruba před sto lety to byl levný nábytek, který si mohli koupit i chudí lidé. Dnes vám za něj sběratelé dají více než 180 tisíc korun. Nejedná se o žádný zdobený nábytek. Jeho design je naopak velmi jednoduchý. Možná, že vám leží ve sklepě, protože se vám nelíbí. Chcete moderní kousek.

Kredenc, která zhruba před jedním stoletím byla nedílnou součástí většiny domácností, byla jednoduchá, praktická a levná. Díky tomu mohla stát v kuchyni každého dělníka. Byla skvělým doplňkem do jeho skromného interiéru.

Nábytek i pro chudé

Dvacátá léta minulého století jsou charakterizovaná nejen jako doba vrcholné industrializace. Ve městech se stavěly továrny, do kterých proudilo z vesnic stále více pracovníků. Nájmy nebyly levné a bytů bylo málo, proto se začaly stavět sociální byty.

Tvořily jednu místnost, která sloužila jako kuchyně, obývák, ložnice i předsíň. Tekoucí voda byla na chodbě, stejně tak jako toaleta a koupelna. V té době byl plat dělníků velmi nízký, jejich byt byl proto vybaven nejnutnějším a nejlevnějším nábytkem. Byl nejen praktický, ale i pohodlný a pyšnil se špičkovým designem.

Muž, který změnil svět designu

Vyrobit pohodlný, praktický, elegantní a současně levný nábytek, který by si mohli dovolit i chudí lidé, bylo výzvou. Český designér Jindřich Halabala tuto výzvu přijal a stal se tak prvním, kdo vytvořil takzvaný sektorový nábytek. Vznikly tak nezapomenutelné kusy nábytku, které byly velice skladné. Byl využit každičký centimetr. Poprvé se tehdy objevily skladatelné univerzální skříňky, výklopné stolky i rozkládací sedací soupravy s úložnými prostory.

Život tohoto významného designéra byl již od dětství spjat s nábytkem. Narodil se do rodiny stolaře, sám se tomuto řemeslu vyučil. Na rozdíl od svého otce pokračoval ve vzdělání na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Začínal jako vedoucí pražské prodejny v paláci Lucerna. Nakonec se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších českých designérů.

Módní ocelové trubky

Funkcionalismus, umělecký sloh klade důraz na praktičnost. Nevyhýbá se ani kombinaci dřeva a kovu. Díky ocelovým trubkám bylo možné nábytek skládat jako stavebnici. Jednalo se o nápad dalšího významného designéra, Jana Vaňka, spolupracovníka Jindřicha Halabaly.

Halabalův nábytek

Když se řekne Halabala, mnozí lidé si vybaví ikonické křeslo H 269, vyrobené technologií ohýbaného dřeva, jehož dlouhé, kulaté podpěry sahají hluboko pod sedák. Neméně populární je i jeho židle bez předních noh a obývací stěna. Jednalo se o univerzální nábytek, tvořený ze skříněk, které bylo možné sestavovat vertikálně i horizontálně a vytvářet tak různé kombinace.

 Nábytkové kusy nebyly určeny pouze pro danou funkci. Například kredenc našla uplatnění nejen v kuchyni.

Měl ho i Masaryk

Nábytek designérské legendy Jindřicha Halabaly byl oblíbený ve všech vrstvách společnosti. Dokonce ho měl doma i první Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rovněž zdobil interiér domova slavného spisovatele Karla Čapka i dirigenta Václava Talicha.

Všestranná designérská legenda

Jindřich Halabala se neomezil pouze na navrhování nábytku. Jeho podpis designéra je i na doplňcích interiéru, jako jsou například lampy a koberce s grafickými a květinovými vzory. Halabala vytvořil také první showroom. Prodejna v Brně, ve které se prodával jeho nábytek obsahovala obrovské výstavní prostory. Obsahovaly třicet kójí s mobilními mezistěnami.

Každá z jednotlivých kójí byla vybavena jako kompletně zařízený byt, včetně koberců, svítidel i ložního prádla. Dokonce nechyběly ani brýle a ložní prádlo. Nedílnou součástí každé kóje byla imitace oken. Zákazníci tak viděli, jak lze harmonicky sladit jednotlivé kusy nábytku, včetně doplňků interiéru.

Vyhodit starý nábytek se nevyplácí

Možná, že vám někde ve sklepě leží Halabalova kredenc a vy uvažujete, co s ní. Prodejte ji. Sběratelé jsou ochotni vám za ni dát více než 180 tisíc korun. Podmínkou je, aby byla v bezvadném stavu. O poškozenou kredenc nikdo nestojí.