Do téhle „ošklivé“ skříně si senioři pořád skládají ponožky. Netuší totiž, že má cenu přes 240 tisíc korun

Mnohé rodiny se po prarodičích ze všeho nejdříve zbavují starého nábytku. Prý zabírá místo a nehodí se jim do moderní domácnosti. Ti, kteří si ale staré kusy ponechali, mohou teď slavit. Některé z nich totiž dosahují zajímavých cenovek. Možná byste právě vy měli přestat do jedné „ošklivé“ skříně skládat ponožky. 

Myšlenka, že starý nábytek může mít hodnotu několika milionů, zní až neuvěřitelně. Přesto byl v roce 2004 někdo ochoten zaplatit za jedinou skříň 19 milionů liber. To je v přepočtu přes půl miliardy korun. Badminton Cabinet dostal své jméno podle sídla anglického vévody, pro kterého byl vyroben. 

Na jeho zhotovení pracovalo třicet řemeslníků po dobu šesti let. Když si Henry Somerset, tehdy teprve devatenáctiletý vévoda z Beaufortu, objednal v roce 1726 tento kus, vsadíme se, že ho ani nenapadlo, že by mohl o skoro tři sta let později držet světový cenový rekord.

Tento ebenový gigant měří bezmála čtyři metry na výšku a víc než dva metry na šířku. Jeho povrch zdobí vzácné kameny včetně polodrahokamů, které jsou zasazené do dřeva speciální technikou zvanou pietra dura. Nahoře září zlaté sošky, ciferník s královskými liliemi a rodový znak. 

Dovnitř truhlář zakomponoval šuplíky seskupené kolem centrální skříňky, celá konstrukce pak spočívá na osmi zdobených sloupech. Když skříň v roce 1990 mířila poprvé do dražby, vydělala 8,58 milionu liber. O čtrnáct let později svou hodnotu zdvojnásobila.

Z padesáti dolarů na miliony

Ne každý máme doma vévodský majetek za stamiliony. To ale ještě neznamená, že naše dědictví nemá žádnou hodnotu. Na začátku roku 2023 si jistý Justin Miller všiml na internetu inzerátu na staré křeslo za padesát dolarů. V červnu téhož roku ho nabídnul aukční síni Sotheby’s. A vmžiku jej prodal za 85 000 dolarů.

Tohle křeslo vzniklo v roce 1935 a navrhl ho slavný dánský designér Frits Henningsen. Vyrobilo se jich jen padesát, takže každý kus je rarita. Aukční dům ho označil za skvělou ukázku poctivého řemesla i nového pohledu na nábytkový design. A podobných příběhů se v souvislosti s nábytkem najde víc, než byste čekali.

Postel s čelem vyrobeným z perského ořechu od George Nakashima ze sedmdesátých let minulého století se vydražila za 27 500 dolarů. Pohovka, kterou v padesátých letech navrhl Wharton Esherick, změnila majitele za 273 000 dolarů. A art deco soubor od francouzských designérů Louise Süe a André Mare z třicátých let utržil 360 000 dolarů. 

Jak se dá poznat cenný kus?

Helaine Fendelman, odbornice na oceňování uměleckých předmětů a starožitností, radí, jak poznat hodnotný nábytek. V oboru se pohybuje už víc než dvacet let a pravidelně o něm píše i ve svých odborných sloupcích. Její rady často šetří lidem nejen čas, ale i peníze.

První indicií prý bývají výrobní značky. „Dávejte pozor na podpisy tvůrců a firemní štítky. Informace o původu výrazně zvyšují cenu,“ vysvětluje. Zároveň ale varuje před paděláním a upozorňuje, že chybějící značka ještě nutně neznamená bezcennost. Obrovskou roli hraje to, jak je nábytek zachovalý. 

Jakékoliv poškození, dotažené barvy nebo předchozí rekonstrukce podle ní způsobují propad hodnoty. Zatímco praskliny a různá poškození cenu obvykle snižují, unikátní prvky a originální řešení mohou cenu naopak navýšit. 

Kdy je nábytek vintage a kdy už starožitný?

Slova jako vintage a starožitnost nejsou synonyma, i když je tak lidé často používají. Podle Američanů platí toto rozdělení: vintage označuje předměty staré 40 až 100 let. Starožitnost pak má za sebou více než století. Henningsenovo křeslo z roku 1935, o kterém jsme psali výše, tak spadá do kategorie vintage, ale za deset let překročí magickou hranici sta let a stane se starožitností.

Skříň za 240 000 Kč překonala všechna očekávání

V březnu 2006 se v pražském Dorotheu dražila šatní skříň, jejíž vyvolávací cena byla 240 tisíc korun. Vyrobila ji známá vídeňská firma Wiener Möbeltischlerei August Knoblochʼs Erben a její podoby se ujal architekt Otto Prutscher někdy kolem roku 1924.

Otto Prutscher se vzdělával u legendárního Josefa Hoffmanna, s nímž později také tvořil. Tuto konkrétní skříň vyrobili jen jednou, a to speciálně pro výstavní účely. Cena nakonec při dražbě vyletěla na úžasných 2,04 milionu korun. Takovou částku za kus nábytku v Česku nikdo nikdy předtím nedal.