Pamatujete na tenhle ošklivý zahradní květináč? Dnes má cenu až 80 tisíc a spousta seniorů ho má pořád doma

Zatímco někdo vyhodí starou vázu na smetiště, jiný za podobný kousek zaplatí na aukci desítky tisíc korun. Nedávno se v Londýně prodala rozbitá keramická nádoba za více než 1,5 milionu korun, přestože ji majitelé roky používali jako květináč na zahrádce. 

Když babička zemřela, vnukové přišli zkontrolovat její londýnský byt a na zahradě našli rozbitou keramickou nádobu. Byla pokrytá slizem od šneků, prorůstala jí tráva a plevel. Vypadala přesně jako adept na okamžitou likvidaci. Jenže tihle mladí lidé měli štěstí. 

Věděli, že se jejich babička pohybovala mezi umělci, a tak raději zavolali do aukční síně. Jo Lloyd, která tam pracuje jako odbornice na keramiku, za nimi přijela přímo na místo. Dva kusy rozbitého květináče se ukázaly jako dílo Hanse Copera, jednoho z nejslavnějších keramiků dvacátého století. 

Babička si tu nádobu objednala už v roce 1964, když zhlédla Coperovu výstavu. Pak ji omylem rozbila, ale místo vyhození ji použila jako originální květináče. 

Deset minut se předháněly tři země

Aukční síň odhadla rozbitou vázu na 200 až 330 tisíc korun. Už to bylo pro rodinu krásné překvapení. Jenže pak se dražitelé z Londýna, New Yorku a Dánska pustili do desetiminutového souboje, který skončil až na částce 1,6 milionu korun. Vítězem se stal člověk ze Států, ale na restaurování bude potřeba dalších 250 tisíc.

Hans Coper měl těžký život. Narodil se do židovské rodiny v Německu, otec spáchal sebevraždu a nacismus ho donutil utéct do Anglie, když mu bylo teprve devatenáct. K hlíně se dostal až po válce, kdy ho doporučili k Lucii Rie. Ta najímala uprchlíky a nejdříve je nechala dělat knoflíky. U Copera ale bylo ihned patrné, že má dar. Začal vytvářet nádoby, které vypadaly jako staroegyptské poklady.

Jeho černě pomalované vázy s hrubou texturou jsou dnes v muzeích po celém světě. Victoria and Albert Museum ho podle webu smithsonianmag.com označuje za nejdůležitějšího britského keramika poválečné éry. Sedm jeho nejdražších děl se prodalo za více než 12 milionů korun za kus.

V Česku se rovněž ukrývají poklady

České keramické dílny si svou slávu užívaly hlavně v první polovině dvacátého století. Zajímavou kapitolou jsou litinové zahradní vázy. Ty se vyráběly hlavně ve Francii a následně se dovážely po celé Evropě. Dnes stojí kvalitní kus kolem 60 tisíc korun, ale spousta lidí je pořád používá na zahrádkách jako obyčejné květináče. 

Poznáte je podle váhy – originály jsou podstatně těžší než moderní napodobeniny.

Čínské misky za stovky milionů

Nejdražší keramika pochází tradičně z Číny. Letos se v anglickém Essexu prodala modrá čínská nádoba za téměř 4 miliony korun. Majitelé v ní celé roky pěstovali hyacinty, přitom kdysi náležela císařskému dvoru dynastie Qing. Odhadovaná cena byla 15 tisíc, nakonec se ale prodala za 200x víc.

Šestiúhelníková nádoba zobrazuje Osm nesmrtelných a nese značku císaře Kangxiho. Ten vládl téměř šedesát let a jeho porcelány patří k nejcennějším na světě. Podobný kus stojí dodnes v Zakázaném městě v Pekingu.

V Hongkongu se čínské misky prodávají za stovky milionů korun. Rekordem je qingská miska široká jen deset centimetrů, která stála 9,5 milionů USD. 

Staré litinové vázy a květináče

Kvalitní francouzské kusy vysoké kolem 75 centimetrů se dnes prodávají za 50 až 80 tisíc korun. Rozpoznat originál od kopie chce zkušenost. Pomoct může zmiňovaná váha, staré litinové vázy jsou dost těžké. Rozhoduje však i způsob zpracování. Pokud ale na zahradě přeci jen najdete kousek, jehož výroba se datuje do 20. století, máte vyděláno na příští dovolenou. O podobné kousky je totiž mezi sběrateli stále velký zájem.