Byl to takový blb, že by zapínal mikrovlnku bez jídla, aby ušetřil. A přesto je to miláček národa
Jeho rady při sekání dřeva končí useknutým prstem, jeho přítomnost na komíně vede k dramatické záchranné akci a když dostane pokyn „jít si hlučet na komín“, udělá to doslova. Tahle osoba ztělesňuje typ člověka, který svou nevinnou hloupostí dokáže rozbít cokoliv, na co sáhne. Přesto patří mezi nejoblíbenější filmové postavy všech dob.
Chaos v lidské podobě. Tak by se dala popsat postava, která pouze svou existencí dokáže rozpoutat řetěz nečekaných událostí. Má srdce ze zlata, ale obě ruce levé. Tuhle postavu si diváci pamatují i dnes, více jak čtyřicet let po vydání filmu. Ne kvůli moudrým radám nebo hrdinským činům, ale právě naopak kvůli schopnosti pokazit prakticky cokoliv, a to s úsměvem na tváři.
Přitom jeho problémy nikdy nevznikají ze zlého úmyslu, ale spíše z absolutní neschopnosti myslet předem na následky. Když třeba poradí čeledínovi, jak správně sekat dřevo, je výsledkem jeden useknutý prst. Když se ho někdo zbaví s povelem, ať si jde „hlučet třeba na komín“, skutečně na něj vyleze. Jeho logika funguje tak, že ji normální smrtelníci nechápou.
Když se z blázna stal miláček publika
Film, kde se tahle postava objevila, viděly v roce premiéry skoro dva miliony Čechoslováků. Dodnes patří mezi nejoblíbenější snímky české kinematografie a hlášky z něj přešly i do běžné mluvy. Co na tom, že od natočení uplynulo přes čtyřicet let, humor z některých scén zkrátka nestárne.
Tento mládenec funguje jako dokonalý protiklad k hlavnímu hrdinovi příběhu. Zatímco jeden je rozumný, opatrný a uvážlivý, druhý představuje živel, který nelze zkrotit ani usměrnit. Za filmovou postavou stojí skutečný člověk, strýček Bohumila Hrabala, který z krátkodobé návštěvy udělal trvalý pobyt.
Hrabal ho popisoval jako muže plného nápadů, které bohužel málokdy dopadly podle představ. Dokázal oživit každou situaci, ale zároveň způsobit komplikace tam, kde to nikdo nečekal.
Dokonalé obsazení udělalo své
Řeč je o strýčku Pepinovi z „Postřižin“, kterého nezapomenutelně ztvárnil Jaromír Hanzlík. Zajímavé je, že původně měl roli hrát úplně jiný herec. Režisér Jiří Menzel se nakonec rozhodl pro Hanzlíka, což se ukázalo jako naprosto geniální tah. Hanzlík už v té době patřil mezi oblíbené herce, ale právě Pepin se stal jednou z těch nejznámějších rolí.
Nejslavnější scéna celého filmu se odehrává na komíně pivovaru. Když Francin ve vzteku řekne Pepinovi a Maryšce, ať si jdou hlučet třeba na komín, berou to doslova a skutečně tam vylezou. Následuje dramatická záchranná akce, která končí zraněním.
Pro natáčení scén na komíně museli filmaři postavit speciální kulisu na střeše místního JZD. Původní komín byl příliš nebezpečný, takže se část záběrů natáčela s dvoumetrovou atrapou komínu. Záběry, kde herci lezou, měli ve skutečnosti na starosti kaskadéři.
Při natáčení zabijačkových scén se ukázalo, že má hlavní herečka, Magda Vášáryová, problém s krví. Scénu s mácháním krve tak museli kameramani opakovat čtyřikrát, než se povedla.
Hlášky, které zná každý
„Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ Tak zní jedna z nejznámějších hlášek celého filmu. Pepin ale má ve filmu celou řadu nezapomenutelných výroků. Neméně slavná je scéna s radami na sekání dřeva, která končí úrazem čeledína. Pepin vše myslí dobře, ale výsledek je pokaždé katastrofální.
Po roce 1989 dalešický pivovar, kde se film natáčel, chátral a jeho budoucnost vypadala beznadějně. Obec ho chtěla prodat nebo nechat zbourat. Naštěstí se našli mladí podnikatelé z Brna, kteří tudy náhodou projížděli a díky komínu rozpoznali místo natáčení. Protože měli film rádi, rozhodli se pivovar koupit a obnovit v něm výrobu.
Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, denik.cz
