Jaro slavíme předčasně. Nad Českem se rýsuje scénář, který kdysi ochromil Británii

Vývoj počasí v posledních dnech dává najevo, že zima pozvolna odchází bez boje. Teploty lehce pod nulou stouply během několika málo dní vysoko nad nulu, mlhy a oblačnost ustoupily slunci a předpovědi slibují březen, jaký se vymyká normálu. Příroda je ale pořád mocnější, než si dovedeme představit, a tak meteorologové raději brzdí naše nadšení z předčasného jara.

Přestože u země se drží teploty, díky kterým už při čekání na tramvaj nemrzneme, počasí v Česku stále ovlivňuje polární vír. Ten se sice nachází vysoko nad severním pólem a ne přímo nad námi, jeho síla a stabilita ale rozhoduje i o počasí u nás. Polární vír se utváří nad severním pólem každou zimu, pro leden a únor je naprosto typickým jevem. Funguje jako jakási vzdušná hradba, která drží nejchladnější arktický vzduch v polárních oblastech. Díky tomu se nepřesouvá do středních zeměpisných šířek, což je jedním z faktorů, že máme zimy relativně mírné. 

Když se střetne teplo a zima

Kdyby ale došlo k narušení víru, ztratí sílu udržet tyhle mrazy a ty se tak mohou vydat i do jižnějších částí našeho kontinentu. Jevů, které mohou vír narušit, existuje vícero, jedním z nejsilnějších je stratosferické oteplení. To nastává tehdy, když se vrstva stratosféry ve výšce asi 30 kilometrů nad zemským povrchem prudce oteplí. V důsledku toho může dojít nejen k oslabení víru, ale i ke změně jeho proudění nebo dokonce rozpadu na dvě části.

Dochází k rozpadu polárního víru

Stratosférické oteplení není, narozdíl od polárního víru, žádným cyklicky se opakujícím jevem. Dochází k němu nepravidelně, na základě dalších vlivů. A k jedno takové stratosférické oteplení probíhá právě teď. Ačkoli aktuální předpovědi slibují teplotně nadprůměrný březen, visí ve vzduchu otázka, co bude dál. Možných scénářů je několik, některé naznačují, že by mohlo v horizontu několika týdnů vést i k zásadnímu obratu v počasí v České republice. Jako by nás příroda chtěla uvést v nejistotu a pomstít se tak za to, že jsme zimu odepsali předčasným těšením se na jaro.

Ve hře je návrat zimy

Důsledky aktuálního rozpadu polárního víru se ale projevují až s odstupem času, odborníci hovoří o 10 až 20 dnech. O nadprůměrně teplý začátek března tak nejspíš nepřijdeme, ten v předpovědích nadále zůstává jako metaforické světlo na konci dlouhé zimy. Meteorologové si jsou ale jistí počasím jen do zhruba poloviny března, pak jsou s predikcemi spíše opatrní. Zatím totiž nedokáží říci, jak přesně se počasí vyvine i ve druhé polovině měsíce. Samotný rozpad polárního totiž neznamená automatické ochlazení nebo dokonce návrat zimy. Rozhodně to ale zvyšuje pravděpodobnost, že se tak stane.

Stratosférické oteplení už v minulosti nadělalo paseku

O tom, že stratosférické oteplení nelze brát na lehkou váhu, svědčí i události na Britských ostrovech v únoru roku 2009. Během prvních únorových dní zasáhla Velkou Británii a Irsko intenzivní sněhová bouře. Místy napadlo až 30 centimetrů sněhu, což není pro oblast jihovýchodní Anglie nebo okolí Londýna vůbec typické. Tisíce škol po celé Británii byly zavřeny, rušily se vlakové spoje, veřejná doprava nejezdila, lidé uvízli i na letištích. Tomuhle ochromení veřejného života předcházelo právě stratosférické oteplení v průběhu ledna 2009, které narušilo polární vír a přispělo tak ke vzniku rozsáhlé zimní bouře, jakou Británie nepamatuje.

Co bude dál?

Takové rozmary počasí nás v březnu snad nečekají, pořád je ale třeba mít na paměti, že březen ještě nebývá typickým jarním měsícem. To, že v těchto dnech můžeme vyměnit zimní kabáty za lehčí bundy, je podle meteorologů nezvyklé. Nabádají proto neusínat na vavřínech a doporučují, abychom byli i nadále připraveni na komplikace spojené se sjízdností silnic a nízkými teplotami. První půlka měsíce března sice bude s největší pravděpodobností teplejší, než bývá zvykem, nad druhou polovinou už ale visí otazník. Pokud se důsledky rozpadu polárního víru promítnou i do počasí v Česku, může se počasí citelně změnit.

Zdroje: ČHMI, Wikipedia, TN Nova, Meteorologický slovník