Česko se má připravit na nejhorší scénář. Počasí, které by vyděsilo i Kopfrkingla ze Spalovače mrtvol, už klepe na dveře
Nad vývojem počasí v letošním roce zůstává rozum stát. Co nám ještě donedávna připadalo jako výjimka, se pomalu stává novým normálem: prudké zvraty, nečekané výkyvy, předpovědi musí meteorologové aktualizovat téměř ze dne na den.
Tak třeba tento týden: podle meteorologů měla být většina dní poměrně teplá, klidná a až na nějaké ty přeháňky vlastně idylická. Místo toho se však nad Českem začíná stahovat obloha; a to doslova i obrazně. Změny přicházejí tak rychle, že i ti největší odborníci krčí rameny. Stabilita počasí, na kterou jsme byli v minulosti zvyklí, se zcela vytratila. A s ní i pocit, že víme, jaké počasí nás čeká.
Zdá se, že počasí přestává dávat smysl
Letos jsme vlastně každý den plní napětí, jaký scénář pro nás příroda zase připravila. Vypadá to, že bude dost dramatický; takový, že by nenechal chladným ani Spalovače mrtvol. Zda se tedy budeme moci spolehnout na prognózy, anebo se počasí změní i v průběhu jediného dne, je snad jen ve hvězdách. Pro nás smrtelníky to zatím zůstává zahaleno v mlze. A to také doslova. A tak je pro nás asi nejlepší připravit se na nejhorší a doufat v nejlepší.
Zatímco se lidé, zvířata a vegetace snaží držet krok s kalendářem, počasí si jede podle svého vlastního harmonogramu. Teploty, které měly být příjemné, se mění v chladné poryvy větru, slunce ustupuje těžkým mrakům a místo několika dní opožděného babího léta, na které jsme se všichni tak těšili, přichází syrová realita. A právě v tomto neklidném období, kdy se zdá, že se počasí rozhodlo ignorovat jakékoli předvídatelné vzorce, přichází další zvrat. Takový, který může zamíchat nejen s našimi plány, ale i s naší psychickou pohodou.
Letošní podzimní počasí má blíž k hororu než k melancholické poezii
Přestože meteorologové aktualizují předpovědi každý den, zdá se, že příroda je předbíhá a dělá v prognózách pořádný zmatek. To, co se ráno ohlásí, už odpoledne neplatí. Na radarech kupříkladu vidíte určitý směr proudění, které má vydržet i druhý den. Za pár hodin se nad Evropou cosi změní a když se na radar podíváte později, to původní už neplatí. Meteorologické modely se rozcházejí, teplotní výkyvy jsou prudké a nečekané. A to, co mělo být klidným říjnovým týdnem, se mění v chaotickou přehlídku frontálních systémů.

A nejde jen o to, že člověk neví, co si ráno obléct, aby se po celý den cítil dobře, tak jak to bývalo zvykem. Když je ráno mrznoucí mlha, pak chvíli slunce, odpoledne vítr a večer déšť, vytrácí se z nás jistota. A bez té jsou lidé hodně neklidní… Nezdá se, že by se v letošním roce, kromě politické a ekonomické situace doma i v zahraničí a války na Ukrajině, hovořilo o něčem víc než o počasí. Vzpomínky pamětníků působí jako pohled do plně jiného světa.
Co se to děje, že počasí připomíná thriller? Jaké síly se to dávají do pohybu?
Možná, že jde jen o další epizodu v sérii letošních podivných meteorologických událostí. Je ale také dost pravděpodobné, že stojíme na prahu něčeho většího: že planeta dospěje k nějakým zásadním změnám v atmosféře, o kterých zatím nemáme bližší povědomost. A letošní výkyvy počasí mohou být jejich předvoj.
Počasí dnes ve čtvrtek 23. října 2025
Dnešek měl být nejteplejším dnem celého týdne. Ovšem teď je s klidnými a teplými dny konec. Počasí u nás ovlivní hluboká tlaková níže nad severozápadní Evropou. S ní spojená studená fronta přejde přes naše území k východu. Zpočátku bude vát ještě mírný vítr, který se ale postupně změní na západní o rychlosti 55 až 70 km/hod., na horách až 90 km/hod. I když teploměr bude ukazovat 15 až 17 °C, vítr a déšť pocitovou teplotu o několik stupňů Celsia sníží.

Podle meteorologů udeřila už silná vichřice v zemích západní Evropy. A čekají nás i srážky. Na západě a severozápadě Čech začne pršet už v noci a srážkové pásmo bude během čtvrtka zvolna postupovat k východu. Na Moravu a do Slezska dorazí v podvečer a zřejmě se přidají i bouřky. Výstrahy nejsou v tuto chvíli aktuální žádné. Dá se ale předpokládat, že by se při silném větru, zejména ve východní části republiky, mohly lámat větve, které jsou prozatím plné listí, a tudíž těžké.