Kdysi jsme na tuhle pochoutku za 5 Kčs psali na pořadník. Dnes by ji nepozřel ani pes
Na to, jaké bylo jídlo za našeho dětství, se tak moc často nevzpomíná. Děti si toho, co jim chutná, naloží plný talíř, a co jim nechutná, tomu se radši vyhnou. A tím to pro ně končí.
Bývaly však doby, kdy nás, a to zejména v mateřské školce, nutily učitelky to, co se uvařilo, také sníst. Dobře si vzpomínám na kombinaci drožďová polévka a dušená mrkev. Všechny děti už ulehly k odpolednímu spánku, jen já s Maruškou jsme stále seděly u oběda, a musely jsme to sníst. Tato vzpomínka mi v hlavě utkvěla dodnes. Muselo to tehdy být mimořádně nechutné, neboť během svého života tyto dva pokrmy jím, a vůbec mi nevadí.
Jídlo za socialismu
V Československu se občas objevovala jídla, která dnes mnoho lidí považuje za nevábná nebo dokonce nechutná. Některá z nich vznikala z toho důvodu, že někteří lidé neměli moc peněz, a hlavním důvodem byl fakt, že nebýval dostatek potřebných surovin, aby byla strava dostatečně pestrá. K nejhorším jídlům patřila třeba chlebová polévka. V rámci šetření se tak využil starý chléb. No, prostě bylo to jiné, než když dnešní děti hází chleba, který jim maminka připraví, do koše a radši si koupí chipsy. Ale zpět k chlebové polévce: nebylo to nic jiného než smažená cibulka, nějaké to koření, chleba a voda.
Je fakt, že někomu to chutnalo, ale jiní ji považovali za zbytky, jakými se krmí zvířata. Dost by mě zajímalo, jak by dnes na chlebovou polévku nahlížel Brusel.
Téměř nepoživatelná byla i socialistická omáčka UHO. Byla součástí všech jídelen, ať školních nebo veřejných. Jen snad ta barva byla dobrá – něco jako z dušeného hovězího, nebo jako ze sušených hub. Avšak pravdou je, že barvu tomuto blafu dodávala hodně vysmažená jíška. Kdo neochutnal, nepochopí. Za jídlo také nebyly považovány nudle s mákem, které mně chutnají dodnes, a s vnuky si je občas uvaříme. Ovšem spíš jako svačinu, jako hlavní jídlo by to nikomu z nás nestačilo. Anebo bychom si předtím museli dát alespoň zelňačku.
Vyložené lahůdky té doby
Existovala však i jídla, která jsme my děti milovaly. Ale možná jen proto, že byla smažená. Já sama mám ráda cokoli smaženého – ať je v trojobalu maso, hřiby, květák či jiná zelenina, anebo sýr. I když ten mi s nadcházejícím věkem chutnat přestává. Tehdy jsme si tedy rády dávaly smažák. Byl to obalovaný eidam, k němu smažené hranolky a tatarská omáčka. Jídlo vyloženě nezdravé, ale nám chutnalo. A dát si k němu sklenici Coca-coly byl vrchol slasti. Tedy pro nás děti.
Smažený sýr sice i dnes zůstává na jídelníčku mnohých z nás, ale místo eidamu se spíš obaluje hermelín. Dokonce jsem zaznamenala, že se vyrábí takový, co je ke smažení přímo uzpůsoben. Horkem totiž z trojobalu nevyteče. Vnuci mají tohle jídlo dost rádi, ale kupujeme hermelín běžný, a tak musím celý ten postup při obalování opakovat dvakrát. Jedním z nouzových řešení doma, ale i v jídelnách byla lepenice – brambory, zelí, škvarky, anebo uzenina.
Dnes už to nejí ani pes
Další tehdejší lahůdkou, která už z našich stolů nejspíš zmizela, byla smažená játra. Tedy obalovaná smažená játra. V podstatě to bylo totéž jako se sýrem. Játra v trojobalu, hranolky, tatarka. Když to dnes vyprávím vnoučatům, že jsme si při takových pokrmech připadali bohatí a psali se kvůli tomu v Koruně na pořadník, tak se mi smějí. Jednak se smějí tomu, že jsme mohli jíst játra, které dnes nechce ani pes (jakmile jsou v kapsičce játra, ani si toho nevšimne). A za druhé se smějí tomu, že v restauraci stály smažený sýr i játra něco kolem 5-6 Kčs. Za to si s bídou dnes koupíme dva rohlíky.
Někteří z nás však na uvedené pokrmy vzpomínají s nostalgií. Je jasné, že to není kvůli jídlu samotnému, jen je nám teskno z toho, že dětství a mládí je v nenávratnu. Některé z uvedených pokrmů se opět začínají vařit, a to v retro restauracích, které se sem tam po republice objevují.
Na webu TVGuru se pro vás snažíme zabrousit i do jiných témat než do těch filmových. Občas vám nabízíme i různé kvízy. Nedávno jsme propojili sledování filmů s vlivem na psychiku člověka. Vyzkoušejte si tedy náš psycho kvíz a zjistěte, jak jste na tom – zdali se z vás nestává chronický divák…
Zdroje: ProŽeny, MediumSeznam, TopRecepty
