Pamatujete na tuhle podivnou dekoraci? Teď má cenu přes 100 000 Kč a leží v tisících českých domácností

Byla těžká, studená na dotek a vlastně se k ničemu nehodila. Snad ani pro kytku nebyla dost dobrá. Nedalo se s ní nic dělat a akorát překážela při úklidu. Přesto ji měl doma skoro každý z nás. A málokdo by tehdy řekl, že jde o něco cenného. Spíš naopak. Pro mnoho rodin to byla jen další podivná dekorace z minulé doby.

Podobné předměty si lidé často spojují s bytovými interiéry z osmdesátých let. Byty zařízené jednotným nábytkem, a vitríny plné skla a porcelánu. Některé věci se vystavovaly s pýchou, jiné tam byly spíš proto, že to někdo sdělil, nebo to byly jediné dostupné dekorace v té době. A mezi nimi se dnes skrývají kousky, které mají překvapivou hodnotu.

Zapomeňte na porcelán

Zatímco staré talíře, hrníčky nebo vázy z domácností našich rodičů dnes přitahují pozornost sběratelů hlavně díky nostalgii, existuje i jiná skupina předmětů. Taková, která byla už tehdy zamýšlena jako umění, ale běžní lidé ji tak nevnímali. Často působila chladně, abstraktně a neosobně. A právě proto ji mnozí dodnes označují za ošklivou.

Řeč je o masivních skleněných plastikách z českého autorského skla. Těžké dekorace jako jsou vázy, nebo sochy, s výraznou barvou nebo naopak z průhledného lehce obarveného skla. V době svého vzniku se objevovaly nejen v galeriích, ale i v běžných interiérech. Stát je umisťoval do kulturních domů, reprezentativních prostor, podnikových bytů nebo daroval jako prestižní dary.

Když dědíte poklad o kterém nevíte

Do řady domácností se dostaly celkem náhodou. Někdo je zdědil, jiný dostal k bytu, další si je přivezl z výstavy nebo koupil v podnikovém obchodě. Jenže nikdo z nás je tehdy moc nevnímal jako umělecké dílo. Byly těžké, nepraktické a často se k nim nevázala žádná emoce. A tak na ně u nás v domovech jen prášilo.

Dnes se na tyto předměty dívají úplně jinak sběratelé i galeristé. Československé autorské sklo z druhé poloviny 20. století zažívá výrazný návrat. A s tím rostou i ceny. Přibližně před dvaceti lety se takové plastiky prodávaly za pár tisíc korun, dnes se ale běžně draží v aukcích za desítky tisíc.

Jeden pár, který je v tom nejlepší

U těch známějších autorů se můžeme dostat až na sta tisíce. Mezi ty nejlepší autory patří bezesporu manželská dvojice Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, kteří jsou dnes považováni za jedny z nejlepších představitelů českého sklářského umění. Jejich skleněné plastiky se opakovaně prodávají v českých i zahraničních aukcích za více než sto tisíc korun, v některých případech i výrazně víc.

Paradoxní je, že jejich díla lidé doma často stále mají a laikovi mohou připadat jako obyčejný kus skla. Přitom nepatrný rozdíl v tom, kdo sklo vyrobil, může tvořit rozdíl mezi bezcenným sklem a tím za stovky tisíc. Zaleží ale i na stavu.  Každá rýha, odštípnutí nebo amatérské čištění může cenu výrazně snížit.

Extravagance vyhrává na plné čáře

Podobně jako u porcelánu nebo smaltu platí i tady jednoduché pravidlo. Čím déle předmět přežil bez újmy na kráse, tím je cennější. A čím méně lidí ho považovalo za hezký, tím větší šance je, že dnes zaujme sběratele. Extravagantní tvary, které dřív rušily interiér, dnes působí jako výrazná designovka.

Pokud je vám nad padesát, tak máte dost možná doma něco, co celý život považujete za starý krám. Může to doopravdy být jen bezcenná dekorace. Taky by se ale mohlo stát, že to, co vám doma leží roky bez povšimnutí, je ve skutečnosti dnes považované za vrchol umění. Až po letech se tak ukazuje, že to, co dříve bývalo ošklivé, může mít dne velký potenciál. Pokud tedy doma narazíte na těžký skleněný objekt, který vám nikdy nepřišel hezký, možná stojí za to se na něj podívat znovu. Ideálně společně s odborníkem.