Na téhle pohádce jsme vyrůstali. Dnešní děti u ní kladou tak divné otázky, že na ně ani nemáme odpověď
Každá generace má své pohádky. Ty naše se vysílaly výjimečně, ale přesto jsme je znali nazpaměť a brali jsme je jako samozřejmou součást dětství. Jenže zatímco my jsme u nich seděli přikovaní k obrazovce, dnešní děti se po pár minutách ptají: „Proč se tohle děje? To přece nedává žádný smysl!“
Jednou z pohádek, na které se tenhle generační střet ukazuje nejvýrazněji, je i dnešní, hororově laděný devadesátkový počin podle předlohy Boženy Němcové.
Horor s nelogickými prvky
Děj je poměrně jednoduchý a zároveň i mrazivý. Král s královnou touží po dítěti tak silně, až se král v zoufalství obrátí na samotného ďábla. Dcera se skutečně narodí, je krásná a nevinná, ale v den svých osmnáctých narozenin padne k zemi mrtvá. Z nějakého důvodu to nikdo nezpochybňuje a místo, aby princeznu pohřbili, řeknou si, že určitě jen spí a uloží její tělo v kapli. Zároveň se nikdo moc nepozastavuje ani nad tím, že princezna celá zčernala.
Když se přijdou po první noci do kaple podívat, jestli se princeznin stav nezměnil, zjistí, že v noci někdo roztrhal stráže, které hlídali její tělo. Což je situace, na kterou bychom nejspíš zareagovali tak, že už do její kaple žádné stráže dávat nebudeme. To se samozřejmě nestalo a král vesele přihlížel zvyšujícímu se počtu roztrhaných mrtvol, po každé další děsuplné noci.

Úsměvné řešení zakletí
Jako tomu obvykle v pohádkách bývá, i tady se řeší vypjatá situace tím, že král vyhlásí odměnu ve formě princezny a království tomu, kdo tuhle lapálii vyřeší za něj. Do kaple se samozřejmě nikomu moc nechce, ale naštěstí je jeden ze strážných do princezny zakoukaný a rozhodne se zkusit štěstí. Nejdřív se však chytře poradí s náhodným starcem, který vypadá, že umí situaci rozlousknout. Což je mimochodem první (a dost možná poslední) chytrý okamžik v celé pohádce. Mladý strážný si totiž nechá poradit, ale zcela neuváženě slíbí starci za pomoc cokoliv bude chtít.
Celý trik pak spočívá v tom, že při velmi vypjaté až hororové noční scéně v kapli nakreslí hrdina kolem sebe kruh křídou. Do něj, z nějakého důvodu princezna nemůže, což by ještě dávalo smysl – křída může být kouzelná. Nicméně, pravé vysvobození tkví v tom, že strážný počká, až princezna vstane, dojde k němu a pak si běží lehnout do její rakve. Díky tomu se princezna už nemá kam uložit a kletba je zlomená. Fakt, že princezna ještě pár nocí zpátky trhala strážné na kusy, a teď si neporadí s takovou situací je přinejmenším úsměvná.
Jenže pohádka ještě zdaleka nekončí. Starý muž se vrací pro svou odměnu – polovinu všeho, co Bohumil má. A myslí tím opravdu všechno. Včetně princezny. Závěrečná scéna, kdy Bohumil bez váhání bere meč a chystá se ji rozpůlit, patří k momentům, které se nám vypálily do paměti na celý život. A největší paradox je, že princezna bere svůj osud naprosto samozřejmě.
Dnešní děti na to koukají jinak
Když jsme Spravedlivého Bohumila viděli jako děti, brali jsme ho jako „takovou tu strašidelnou pohádku“. Báli jsme se, ale bavila nás a vlastně jsme nezpochybňovali nic z toho, co vidíme. Dnes už ale nejsme jen pasivními diváky. Zvykli jsme si na vysvětlování motivací a morální rámec opřený o nějaké smysluplné principy.
Postavy se rozhodují impulzivně, bez jakéhokoliv vysvětlení či logiky. Tresty jsou často nepřiměřené a definitivní. Smrt, násilí a utrpení nejsou výjimkou, ale běžnou součástí světa. Dnešní děti, vychované na líbivých animovaných filmech, kde má každý čin důvod a každý záporák alespoň náznak minulosti, se v tomhle pohádkovém vesmíru ztrácejí.

Zkuste to pustit svým dětem
Neznamená to však, že bychom se těchto pohádek měli vzdát nebo je snad zakázat. Vypovídají hodně o době, ve které vznikly. Možná je ale na místě dívat se na ně jinak než dřív. Ne jako na nevinnou zábavu pro děti, ale jako na temné příběhy s morálkou, která už nejen nám, ale i našim dětem nemusí být blízká.
Máte i vy pohádku, kterou jste jako děti milovali, ale když jste ji pustili dnešní generaci, dočkali jste se jen nechápavého pohledu a smršti otázek o tom, co se vlastně děje a proč se postavy chovají tak, jak se chovají?
Zdroje: csfd.cz, kinobox.cz, medium.seznam.cz
