Nadprůměrných 71 % na ČSFD. Dnes večer se vrací česká komedie, kterou náš národ miluje

Období Vánoc vypadá v televizním programu jako roční období v přírodě. Najednou přicházejí filmy, které celý rok nespatřily světlo světa. Pohádky o zakletých princeznách, ztracených střevíčcích a čarovných proměnách se střídají s romantickými komediemi, které jsou často plné klišé a předvídatelných gest. Člověk má po pár dnech pocit, že všechno už viděl, a jen máloco ho dokáže překvapit. Právě proto občas potěší film, který sice podle názvu zní jako klasická „vánočka“, ale už po prvních minutách je jasné, že půjde jinou cestou.

Tenhle snímek totiž nezačíná zasněženou Prahou, koledami ani rodinným stolem. Úvodní scéna se odehrává v terénu při zásahu imigračního úřadu v Anglii, kde hlavní hrdina v roli úředníka vyslýchá ženu podezřelou z imigračního podvodu. Už jen tahle situace je na vánoční komedii překvapivě chladná a realistická. A právě tím si film získává pozornost. Rychle pochopíme, že tady nepůjde o laciné kouzlo Vánoc, ale o příběh, který stojí pevně nohama na zemi.

Herecký výkon nám připomíná staré časy

V hlavní roli se objevuje Ondřej Vetchý a znovu potvrzuje, proč je považován za jednu z největších hereckých jistot u nás. Je vidět, že je opravdu všestranný, dokáže hrát jak komediální role, tak ty dramatické, a to velmi uvěřitelně. Osobně k nové české filmové tvorbě přistupuji spíše opatrně, ale u Vetchého mám vždy alespoň naději, že výsledek bude koukatelný. Patří totiž k hercům, kteří mají přirozenou autoritu, cit pro detail a dokážou postavu zahrát velmi přirozeně.

Je tak jedno, jestli se koukáte na Vetchého v roli vraníka, Lucifera nebo ostříleného kriminalisty. V mnohém mi připomíná staré herecké kapacity, jakými byli Filipovský nebo Menšík. Netroufám si srovnávat jejich úroveň, ale Ondřej umí být velmi lidský, přesvědčivý a přirozený zároveň. O kterých hercích to dnes můžeme říct?

Zpráva, která přijde nevhod

Zlom v příběhu přichází ve chvíli, kdy se hlavní hrdina Petr Müller dozví, že je otcem osmileté holčičky, o jejíž existenci dosud neměl tušení. Překvapivou zprávu se dozví v Londýně po telefonu, když mu zavolají z české nemocnice. Nejdříve to považuje za špatný žert a nemůže tomu uvěřit. Jenže nedá mu to spát, a to doslova, a proto se rozhodne vydat se do Prahy.

Návrat do Čech je pro něj jako vystřízlivění z bezstarostného života dospěláka. Po návratu zjistí, že jeho údajná dcera má dvě možnosti, buď zůstane s ním, anebo půjde do dětského domova. Petr se rozhodne, že to malé holčičce, byť je cizí, nechce udělat, a tak si ji vezme na starost, dokud se její matka nezotaví z těžké dopravní nehody.

Rozhodnutí, které Petrovi změní život

Tohle rozhodnutí mu postupně změní nejen celý jeho život, ale i jeho pohled na svět. Film velmi citlivě pracuje s motivem ztráty, nejistoty a zodpovědného přístupu, který role Vetchého zvládá na jedničku. Přesto na nás film nepůsobí příliš melancholicky nebo dusně. To je jeho přednost i mínus zároveň. Chybí tam hloubka těžkých situací, a my tak nemáme pocit, že se děje něco tak závažného. Na druhou stranu díky tomu z filmu nemáme těžkou hlavu, ale stále ho můžeme v klidu sledovat a věřit tomu, co se děje, protože Vetchý to umí zahrát.

Humor je v této komedii velmi lidský a přirozený a vlastně dost nenucený. Na mě totiž snímek nepůsobí vůbec tak, že bych se měl někde smát, respektive že by to film od diváka očekával. Znáte to, některé komedie se netrefí do vašeho humoru nějakým vtipem a pak to na vás působí zákonitě trapně. V tomhle snímku mi přijde, že pokud se vtipu nezasmějete, je to jedno, protože pořád daná scéna měla smysl. Hodně to dělá herecký výkon osmileté Emmy, které snadno uvěříte její emoce i reakce.

Komedie, která přináší změnu

Režisér Rudolf Havlík zde ukazuje, že romantická vánoční komedie nemusí být nutně o přeslazeném příběhu plném lásky a kouzelných zvratů. Dojemné momenty nejsou tlačené na sílu a humor nepůsobí lacině. Scény, které by v jiných filmech sklouzly k trapnosti, jsou tady natočeny s citem a v podstatě je jedno, jestli vás pobaví.

Pokud máte náladu na trochu změny a příběh ze života o imigračním úředníkovi Müllerovi, pak si rozhodně večer zapněte Pohádky pro Emu. Snímek, který si na ČSFD drží nadprůměrné hodnocení 71 %, což je na moderní českou komedii slušné procento, i když to tak možná nevypadá. Je to rozhodně film, který patří k tomu lepšímu, co česká kinematografie nabídla v posledních deseti letech. Můžete se o tom přesvědčit sami dnes večer od 20:15 na Primě.

Zdroje: totalfilm.cz, csfd.cz, tvprogram.idnes.cz