Na pohovoru se mě zeptali na oblíbený seriál. Po mé odpovědi jsem věděla, že je konec

Hledání práce jsme zažili asi všichni. Ať už po škole nebo jsme jen chtěli změnu v životě. Nedávno jsem v takové situaci byla i já. Rozeslala jsem životopisy a přišel čas pohovoru. Všechno vypadalo skvěle do doby, než se mě šéf zeptal na jednu otázku, která najednou všechno změnila. Snažila jsem se být sama sebou, ale možná to nebyl nejlepší nápad.

Všechno to začalo nevinně

Po několika rozeslaných životopisech jsem konečně dostala odpověď. „Rádi bychom Vás pozvali na pohovor,“ stálo v e-mailu. Nejprve jsem byla nadšená, ale vzápětí jsem se uklidnila a začala se připravovat. Zjistila jsem si informace o firmě, připravila jsem se na běžné otázky, které na pohovorech často zaznějí a těšila jsem se na setkání.

Dorazila jsem o něco dřív, protože nemám ráda chození pozdě, a především záleží na prvním dojmu. Nechtěla jsem, aby si mě hned zapsali jako někoho, kdo nedodržuje termíny. Po chvíli přišel šéf, podal mi ruku a pozval mě do kanceláře. Vypadal sympaticky a já jsem chtěla být sama sebou. Oklepala jsem ze sebe nervozitu a šéf začal.

Pohovor probíhal skvěle. Klasické otázky na můj životopis, co očekávám od práce v této firmě apod. Jelikož jsem nepodcenila přípravu, odpověděla jsem na všechno. Z konverzace jsem měla pocit, že to nemůže dopadnout špatně. Najednou ale přišla otázka, jaký je můj oblíbený seriál. Přišlo mi to jako milé gesto, takže jsem s radostí vyhrkla Ty. Šéf na mě nechápavě zíral. Ihned jsem dodala, že je to seriál s názvem Ty. Kdyby mi někdo řekl, že je to test, možná bych se nad tím zamyslela, ale chtěla jsem být autentická a vypadla ze mě upřímná odpověď.

Netušila jsem, že mi autenticita ublíží

Seriál Ty mě fascinoval. Jakmile vyšel, hned jsem zkoukla dvě řady během pár dní. Po tom, co jsem to vyslovila, nastalo ticho. To mě trochu znervóznělo. Snažila jsem se tedy vysvětlit proč zrovna tento seriál. Je to něco, u čeho musíte přemýšlet. Takový ten seriál, kdy se chvilku nesoustředíte a už jste ztracení. Nemám ráda předvídatelné komedie a tohle je přesně to co mám nejradši. Šéf si udělal pár poznámek, poděkoval mi za pohovor a rozloučili jsme se.

Chvíli jsem měla pocit, že se něco zvrtlo, ale pak jsem nad tím mávla rukou a s dobrým pocitem odešla domů. Během pár dní mi ale přistál ve schránce e-mail. S nadšením jsem ho otevřela a v první větě stálo „Děkujeme za projevený zájem, ale na pozici jsme obsadili vhodnějšího kandidáta.“ Klasický scénář, ale tady jsem byla přesvědčená, že se to nestane.

Jedna otázka, která vynesla rozsudek

Většinou jsem nepátrala po důvodu odmítnutí, ale tady mi to nedalo spát. Vzpomněla jsem si, že na recepci dělá moje sousedka, se kterou se dobře známe. Poprosila jsem jí, jestli by mi nemohla zjistit důvod, proč mě nevzali. Její odpověď mě překvapila.

Otázka mířená na oblíbený seriál byl ve skutečnosti test. Hudební a filmový vkus o nás říká hodně a o mě to očividně řeklo dost. Podle šéfa je pravděpodobné, že bych udělala cokoli, abych dosáhla svého. Báli se, že bych se zajímala o věci, které by měly být zaměstnancům zapovězeny. Seriál přece vypráví o stalkerovi, který kvůli své posedlosti dokázal jít i tzv. přes mrtvoly, aby se dostal někomu do života. Asi měli pocit, že mám slabost pro toxické manipulátory, a proto bych se sama mohla chovat stejně. Znělo mi to jako nesmysl, ale očividně se mi nevyplatilo být sama sebou. Nevěřila bych, že otázka na oblíbený seriál dokáže v momentě změnit dojem, jaký ze mě někdo má.

Seriál Ty z roku 2018 je psychologický thriller o stalkerovi, který, když se zamiluje, udělá cokoli. Hlavní postava v podání Penna Badgleye pracuje v knihkupectví. Jednou vejde dívka, kterou považuje za svou spřízněnou duši a je ochotný i vraždit, jen aby mohli být spolu. Seriál o posedlém manipulátorovi a stalkerovi je ale prý něco, co sama považuji za normální. Tedy alespoň podle šéfa.

Doteď jsem nepochopila ten rychlý soud

V životě by mě nenapadlo, že mě můj oblíbený seriál připraví o šanci na pracovní místo. Ještě víc mě ale překvapilo, že někdo někoho odsoudí jen na základě oblíbeného filmu nebo seriálu. Například můj oblíbený filmový žánr je horor a rozhodně to neznamená, že bych vyběhla do ulic s motorovou pilou.

Pro mě nepodstatná informace, pro někoho jasný signál.