Mám 70 a chtěl jsem jen utřít prach ve vitríně. Objevil jsem poklad za desítky tisíc korun
Pamatujete si na lesklé stříbrné lžičky, džbánky a mísy, které už prababička střežila jako oko v hlavě a vytahovala jen na slavnostní události? Stříbrné nádobí kdysi symbolizovalo prestiž a luxus a dnes se znovu dostává do kurzu. Stává se z něj ideální investice, která se již dnes pohybuje v řádech desítek tisíc a do budoucna bude jeho hodnota ještě stoupat.
V Československých domácnostech 20. století bylo stříbrné nádobí víc než jen kuchyňským náčiním. Bylo darem ke svatbě, symbolizovalo určitý společenský status a v případě nouze bylo i finanční rezervou. Stříbro mělo také svou rituální hodnotu: leštění, opatrné ukládání do kazet s vyšívaným sametem a vytahování jen při významných příležitostech. Ve vitrínách se na odiv návštěvám vystavovaly mísy, svícny i konvice. Například český Sandrik nebo rakouský Berndorf byly na počátku minulého století velmi oblíbené značky, které měly v každé druhé domácnosti svého zástupce.
Když se nádobí dědilo
V průběhu socialismu se začalo postupně z domácností vytrácet. V prvé řadě za to mohla jeho cena – v Tuzexu se prodávala stříbrná sada příborů pro 12 osob za 1 500 až 2 500 Kčs, což byla náročná investice, když průměrná mzda činila v 70.letech kolem 2 800 Kčs. V druhé řádě začalo působit trochu staromódně a přestalo se hodit do moderních praktických domácností mladých lidí. Takže i přes to, že jste v té době stříbrné nádobí zdědili po babičkách a nemuseli do něj investovat velké peníze, stejně pravděpodobně skončilo ve sklepě nebo na půdě.
Devadesátá léta a přelom milénia
Devadesátky zasadily stříbru konečnou ránu. Původní styl vystřídal praktický design nerezu z obchodních domů IKEA. Věci po babičce končily v lepším případě na půdě nebo v horším v bazarech, kde se za ně lidé snažili utržit alespoň něco. Trh se zasytil, ceny klesly a příbor z pravého stříbra se prodával pod cenou, často jen za hodnotu kovu. Ale jak to už bývá, všechno staré se v dnešní době vrací. V posledních pár letech začal zájem o stříbrné nádobí znovu stoupat. Může za to zvýšený zájem o retro styl a zároveň chtíč po trvající kvalitě, jedinečnosti a příležitosti pro smysluplnou investici. Příbory, které se ještě před dvaceti lety daly koupit za tisíce tak dnes stojí klidně i desítky tisíc. Na aukcích se dnes běžně prodávají stříbrné sady za 30 až 100 tisíc korun. Luxusní značky jako Christofle nebo WMF dosahují cen až 200 tisíc za kompletní servis. A pozor: nové moderní sady od tradičních značek (např. Berndorf) stojí třeba i 150 tisíc za 30 kusů.
Udržení tradice či investice?
Příběh stříbrného nádobí v českých domácnostech trochu připomíná horskou dráhu – z výsluní k zavržení, a jak už to bývá, zase zpátky na vrchol. Dnes se na lesklé vidličky a konvice díváme úplně jinak. Už to nejsou předměty, které se dědí po generace a my je tiše trpíme, protože nám připadají nemoderní. Staly se sběratelskými skvosty a investiční příležitostí. A co víc, mají v sobě ukrytý styl a nadčasovou kvalitu, kterou okouzlíte svoje hosty na večeři víc než jinými modernostmi.
Takže pokud jste až dosud měli po babičce či prababičce schovaný stříbrný čajový servis nebo sadu příborů, je možná čas ho vytáhnout a vrátit zpátky na výsluní ve vitríně a při svátečních obědech, kdy budete s nostalgií leštit vidličky a vzpomínat na všechny ty rodinné nedělní posezení, které prozářily. A když vás ani tohle nepřesvědčí, zkuste oslovit internetové sběratele. Rozhodně jim tím uděláte nesmírnou radost a při troše štěstí pojedete za utržené peníze třeba až do Karibiku!
