Poprvé po 12 000 letech nám hrozí pád do malé doby ledové. Změnu pocítí i ti, kteří počasí běžně ignorují

A všechno to může způsobit Golfský proud. Mnoho z nás jistě napadne: „Jen nějaký ten teplejší pramen v Atlantském oceánu.“ A když se řekne, že přispívá k mírnému počasí u nás, tak tomu bez váhání věříme a víc se tím nezabýváme. Při hovorech o změnách klimatu se odborná i laická diskuse zpravidla zaměřuje hlavně na atmosféru. Oceány však hrají stejně důležitou, ne-li důležitější roli. A mohou způsobit fatální obrat jako před 12 tisíci lety.

Oceány totiž fungují jako termostat naší planety. Dokáží pohltit obrovské množství tepla a stejně tak je vydávat do atmosféry. A pokud by došlo ke zpomalení nebo narušení oceánských proudů, může to mít dalekosáhlé následky po celé Zemi.

Zpomalený Golfský proud přenáší méně teplé vody do arktické oblasti. To pomáhá zachovat větší množství mořského ledu, a ten – díky své bílé barvě – odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Arktida se dosud oteplovala, ale zpomalování Golfského proudu ji začíná opět ochlazovat.

Narušení Golfského proudu nás může ohrozit

Studie, které provádějí týmy vědců po celém světě, upozorňují na možné narušení stability systému mořských proudů v Atlantiku (Atlanstské meridionální cirkulace AMOC), jehož součástí je i Golfský proud. A výsledky ukazují, že ten by se mohl během několika desetiletí zcela zhroutit.

A důsledek? Ten už tu jednou byl: prudký nápor extrémního chladu v Evropě; zimní teploty by mohly klesnout až o 30 °C. Klima našeho kontinentu by se pak podobalo arktickému. Historická data vykazují, že naposledy došlo k zásadnímu narušení oceánských proudů před 12 tisíci lety. A víte, co pak následovalo? Poslední doba ledová.

Oceán jako klimatický regulátor

Golfský proud transportuje teplou vodu z tropických zeměpisných šířek do severního Atlantiku. Tento proces udržuje mírné klima v Evropě i Severní Americe. Zpomalení Golfského proudu by mělo významný vliv na evropské počasí, ale přesný rozsah a charakter těchto změn stále zůstává předmětem výzkumu. Studie naznačují, že nejvýraznější ochlazení, a to až o 5 °C, by se dalo očekávat právě jižně od Grónska, kde se nachází region, odborníky označovaný jako „severoatlantická díra“.

A tam se při zpomalení proudění zvyšuje množství nízké oblačnosti. Tato oblaka mohou buď odrážet sluneční záření zpět do vesmíru a způsobit na některých místech planety ochlazující efekt. Na druhé straně však mohou zadržovat teplo, které vyzařuje ze zemského povrchu a způsobit efekt oteplující. A to všechno by ovlivnilo atmosférickou cirkulaci nad severním Atlantikem včetně drah tlakových níží, které přinášejí počasí do Evropy.

Co Golfský proud zpomaluje?

Jedním z hlavních faktorů je tání grónského ledovce v důsledku oteplování. Tak proniká do oceánu velké množství sladké vody. A chladnější a hustší slaná voda klesá do hlubin, což zpomaluje celý systém. Když se zpomalí oceánské proudy, změní se nejen přenos tepla a vlhkosti, ale je ovlivněna i tvorba oblačnosti nad severním Atlantikem. Už nyní jsme svědky toho, jak se nám počasí mění před očima a dává nám svými zvraty pořádně zabrat. A může být hůř!

Vliv na globální klima

V klimatickém systému Země funguje řada propojených mechanismů, které se navzájem silně ovlivňují. Prostřednictvím atmosférické a oceánské cirkulace se změny přenášejí do nižších zeměpisných šířek. Mohou ovlivnit tryskové proudění čili jet stream, který má významný vliv na počasí v mírném pásmu. Vědci proto zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu těchto komplexních vztahů. Současné klimatické modely už dokáží zachytit řadu detailů vzájemného působení oceánu, atmosféry a mořského ledu.

Hrozba kolapsu do konce století?!

Oceán v podstatě funguje jako obrovský zásobník tepla, který může teplo buď přijímat, anebo vydávat do atmosféry. A jak se podpovrchová voda v Atlantiku otepluje, tak se Golfský proud zpomaluje. K jeho úplnému kolapsu by mohlo dojít ještě před koncem tohoto století. Jiné zdroje ovšem praví, že Golfský proud je stabilní a že jeho zhroucení nehrozí. A teď babo, raď!