Pokud jste sledovali tenhle pořad, přitahovali jste si prý negativní energii jako magnet. Dnes se opět vrací do TV

Jedním ze žánrů filmů a seriálů, které se v našich končinách točí poměrně často, jsou ty kriminální a detektivní. Tato tradice však není moderní. Nýbrž sahá hlouběji do naší historie, a to až do dob minulého režimu. Ten totiž vyprodukoval jeden z nejvíce kultovních seriálů, který se ale opakovaně stával terčem zapálených debat. A figuroval jako předmět kontroverzí. Po letech si ho můžeme opět pustit na internetu.

Minulý režim se vyznačoval ideologickou masáží a všudypřítomnou propagandou. Ta prosákla do všech aspektů každodenní lidské existence. Ulice byly plné budovatelských hesel, jejichž nadužívání vedlo k tomu, že ztratily svůj původní význam a staly se něčím směšným. Přesto však měla všudypřítomná ideologická tíseň zásadní dopady na psychiku snad celé populace. Propaganda se objevovala i ve snímcích a seriálech, z nichž některé nachází cestu na naše obrazovky i po letech.

Kultovní kriminální seriál plný propagandy a negativity

Když se řekne socialistický seriál, asi každý z nás si okamžitě vybaví kultovní sérii Třicet případů majora Zemana z let 1974 až 1979. Seriál vzešel z dílny Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Čerpal z knižní předlohy od Jiřího Procházky, který byl zároveň i hlavním dramaturgem a autorem scénáře k několika epizodám samotného seriálu.

Seriál vznikal v dobách hluboké normalizace a podobně jako v mnohých jiných dílech této doby v něm byla řada fakt zcela změněna. Jiná byla uváděna do smyšlených souvislostí a cílem bylo jednoduše démonizovat nepřátele režimu.

Řada dílů je sice natočená dle skutečných událostí a s fakty nepozměněnými, ale jejich celkové vyznění je stále vysoce propagandistické. Seriál byl v tomto ohledu intenzivní ideologickou masáží, která měla jediný cíl a to usměrnit vnímání veřejnosti tím „správným“ směrem a agresivně utvářet psychiku televizních diváků.

Ideologie ochočená jako v ZOO

Po pádu režimu byl seriál Třicet případů majora Zemana na dlouhou dobu odložen, než se v roce 1999 opět vrátil na televizní obrazovky. V té době to vyvolalo řadu kontroverzí a vlnu diskusí. Televizní představitelé se tak samotný seriál rozhodli doplnit i o dokumentární složku, která konfrontovala jednotlivé díly s realitou a krátkým přehledem historických událostí.

V současné době se seriál nevysílá, až na výjimku v podobě kultovního dílu Studna, který je mnohými do dnešní doby považován jako povedený a přesahující do žánru hororu. Právě díl Studna si tak dnes můžete pustit na webových stránkách České televize a připomenout si tuto epizodu, která zpracovává skutečný a komplikovaný kriminální případ z dob totality.

Kamil Činátl, historik na filozofické fakultě Univerzity Karlovy k tomuto dílu uvedl, že i dnešního diváka může bavit svým groteskním až kafkovským stylem. Uvádí, že moderní divák může dekódovat přítomnou ideologickou linku, která v dnešní době už nemá šanci indoktrinovat. Namísto toho je ochočená, jako kdyby existovala v nějaké zoologické zahradě. Díl Studna je na internetu k dispozici od ledna letošního roku.

Seriál jako médium debaty o přístupu k minulosti

Dle Činátla bylo zajímavé sledovat, jak se po zákazu seriál obalil legendami a fámami a určitým způsobem se mytizoval. V dobách jeho nevysílání v devadesátých letech se tak stal zdrojem silného očekávání a měl výrazný divácký potenciál. Právě jeho návrat na obrazovky rozvířil vášnivou diskusi, které se účastnili političtí vězni, politici i herci.

Seriál se tak stal jakýmsi nosičem dlouholeté debaty o tom, jakým způsobem bychom jako společnost měli přistupovat k vlastní minulosti. Jeho návrat na obrazovky v roce 1999 pomohl vykreslit přístupy, které jsou srozumitelné a aplikovatelné i během dnešních dní.

Chcete-li si připomenout ideologickou masáž minulého režimu z perspektivy vnějšího pozorovatele, rozhodně vyhledáním dílu Studna na internetu neprohloupíte. Je totiž důležité se zvenku dívat na cosi, co člověk svého času mohl vnímat jen zevnitř, uzavřený do ideologické klece, která nedovolovala jeho myšlenkám svobodně pracovat.