Mělo to jen 7 stránek a vypadlo to na mě ze šuplíku u babičky. Obratem jsem to prodala za 20 tisíc korun

Na první pohled pěkná knížka s podivným názvem. Je totiž v holandštině. Na obálce se ovšem skví jména dvou mimořádných českých umělců. Ano, babička měla vlastně kdysi v 90. letech holandského přítele… Při bližším prozkoumání se pak z „drobného dárku“ vyklube velká rarita – nejen počtem stran (7) a nákladem (65 kusů).

Elegantní vazba, kvalitní papír, červený štítek se zlatým písmem, barevná litografie doplňující slavný text. Dvanáctý výtisk této vzácné limitované série byla v nedávné české aukci vydražen za bezmála 20 000 Kč.

Vesmírná setkání

V literatuře i výtvarném umění existují momenty, kdy se dvě výrazné osobnosti setkají napříč časem – a vznikne něco výjimečného. Někdo je ovšem musí propojit. Zde to bylo holandské nakladatelství Arethusa Pers Herbera Bloklanda v Baarnu, které realizovalo roku 1992 knižní setkání českého spisovatele a českého výtvarníka, kteří se za života nikdy nesetkali: Karla Čapka a Adolfa Borna.

Jejich společné dílo nese název De Dichter, tedy Básník. Až magicky poutavou „povídku z jedné kapsy“ exkluzivně ilustroval pro holandské vydání Adolf Born – resp. doplnil o zmiňovanou původní litografii (jejíž originál se rovněž samostatně dražil).

Díky výtvarnému doprovodu získává Čapkova povídka nový vizuální život: nasycený poezií, fantazií, absurditou i melancholií – tedy vlastnostmi, které jsou rovněž Čapkově povídkové tvorbě vlastní.

Když poezie řeší zločin

V povídce Básník rozvíjí Karel Čapek hravé a napínavé pátrání po pachateli trestného činu: pátrání, které ovšem probíhá mnohem více mezi realitou a fantazií než s pomocí běžných indicií. Setkáváme se tu s nečekaným propojením umění a detektivní logiky.

Smrt ženy, sražené neznámým vozem, zůstává beze svědků – alespoň se to tak na první pohled jeví. Fantazie zamyšleného kolemjdoucího básníka Jaroslava Nerada však postupně odhaluje nové stopy. Nezachytil sice číslo vozu, ale zapsal si verše, které jej po incidentu napadly: „Labutí šíje, dívčí ňadra, buben a činely…“ Na jejich základě je nakonec pachatel dopaden a usvědčen.

Čapek ve svém literárním klenotu ukazuje, že někdy může poezie zaznamenat a vypovědět více než přesná paměť.

Básník, který viděl víc – a malíř, který to nakreslil

Adolf Born miloval kombinaci groteskní nadsázky a poetického detailu; stejně jako Čapkův Jaroslav Nerad viděl labutí šíji, dívčí ňadra a činely – ale současně i číslice „espézetky“ 2, 3, 5 za nimi ukryté. Bornovo „malování“ vyvolává podobně jako Neradovo „básnění“ na první pohled možná úsměv, při bližším pohledu však odhalují hlubší vrstvy lidské představivosti, absurdity i pravdy. „Všichni tři“ umělci (Čapek, Nerad, Born) dokazují, že fantazie není útěk – ale způsob, jak vnímat a chápat svět. Dokážou totiž podivuhodně zachytit symboly, tajemství, ukryté významy…

Bornova výtvarná interpretace tak není jen ilustrací – je paralelním světem, který s textem komunikuje a dál ho rozvíjí. Předměty i postavy jeho výtvarného díla jsou jako z Neradovy fantazie: snové, metaforické, lehce ironické.

Umění věčně živoucí

Ať už jako sběratelský kousek, dárek nebo inspirace pro milovníky krásného slova a obrazu – De Dichter je jemnou připomínkou toho, že poezie a fantazie mají své pevné místo v každodenní realitě. A že to, co dnes leží zapomenuto a zaprášeno u babičky v šuplíku, může být kulturní klenot – a to i s velmi vysokou, ba rostoucí finanční hodnotou.

Nedávný příběh jedné z diskutujících na síti Reddit nám dává naději, že i my jednou můžeme nalézt podobný poklad jako ona, když vyklízela byt po své babičce a knihu našla v šuplíku. Někdo dá také jako slečna knížku možná do aukce – a určitě neprohloupí. A někdo ji do aukce možná naopak nedá, protože má pro něho nevyčíslitelnou hodnotu.