Na pracovním pohovoru se šéf zeptal na můj nejoblíbenější film. Po mé odpovědi šlo všechno do háje

Pohovor probíhal skvěle. Sedli jsme si, pozice vypadala, že už je skoro moje. Pak ale přišla ta otázka, která všechno otočila. Šéf se mě zeptal na můj oblíbený film. Odpověděla jsem upřímně, což byla docela chyba.

Hlásila jsem se do redakce, o které jsem snila. Prošla jsem si jejich články za poslední rok, připravila odpovědi na každou možnou otázku. Zkrátka jsem si myslela, že mě nemají čím zaskočit. Začalo to standardními otázkami, proč se o práci ucházím zrovna tady, co mě baví na novinařině nebo jaké mám zkušenosti. 

Odpovídala jsem sebevědomě, šéf přikyvoval a zapisoval si poznámky. Všechno naznačovalo tomu, že to vyjde. Atmosféra byla příjemná, skoro přátelská. V tuto chvíli se mě nicméně zeptal na můj oblíbený film. Zprvu jsem myslela, že se snaží uvolnit atmosféru. Řekl, že chtějí znát lidi, které přijímají, a že filmy, které máme rádi, o nás hodně prozradí.

Chyba, kterou jsem neviděla přijít

Mohla jsem být chytřejší, říct něco bezpečného, třeba nějaký oceňovaný snímek, artový film nebo dokument s hlubokým poselstvím. Mohla jsem říct cokoliv, co by mě vykreslilo jako seriózní osobu s vkusem. Jenže jsem řekla pravdu, že je to Návrh. 

Romantická komedie z roku 2009 se Sandrou Bullock a Ryanem Reynoldsem v hlavních rolích. Film, který jsem viděla minimálně desetkrát a pořád mě baví. V tu chvíli jsem viděla změnu v šéfově výrazu. Úsměv zmizel a díval se na mě jinak.

Zeptal se proč. Snažila jsem se rozumně vysvětlit, že se mi líbí chemie mezi herci, vtipné dialogy i humor. Že to není jen hloupá romance, ale dobře napsaná komedie. Přikývl, napsal si poznámku a pohovor sice pokračoval, ale už to nebylo ono. Už se neusmíval jako předtím. Cítila jsem, že jsem něco pokazila.

Verdikt: manipulátorka

Týden nato přišel standardní odmítací email. Poděkovali mi za čas, ale že obsadili jinou kandidátku, klasika. Ale mně bylo jasné, že to nebyla náhoda, že to není třeba tím, že byla zkušenější. Napsala jsem proto známému z té redakce, jestli neví víc.

Co mi řekl, mě šokovalo. Podle nich můj oblíbený film ukázal, že nemám svědomí. Film je přece o ženě, která si vymyslí falešné zasnoubení, aby zůstala v zemi. Celý příběh se vesměs točí kolem lhaní a manipulace. A oni si mysleli, že když mě  tohle baví, budu dělat to samé.

Báli se, že nebudu čestná, že budu tahat lidi za nos místo toho, abych řešila věci přímo. A v novinařině, kde je důvěra základ, to byl o to větší problém. Seděla jsem u notebooku a nemohla tomu uvěřit. Opravdu mě vyřadili kvůli romantické komedii?

Romantická komedie, která stála za to, nebo také ne

Návrh vyšel v roce 2009 a vynesl přes tři sta milionů po celém světě. Bullock za něj dostala několik nominací a ocenění od diváků. Děj sleduje úspěšnou editorku v nakladatelství, kterou nikdo v kanceláři nemá rád, protože je přísná a chladná. Když jí hrozí deportace kvůli vízovým problémům, přinutí svého asistenta k falešnému zasnoubení. 

On souhlasí jen proto, že získá povýšení a možnost vydat vlastní knihu. Celý příběh se točí kolem jejich cesty za jeho rodinou, kdy musí předstírat vztah před úředníky i před příbuznými. A protože je to komedie, samozřejmě se do sebe zamilují doopravdy.

Moje důvody, které nikdo nepochopil

Viděla jsem ho poprvé, když mi bylo dvacet. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka není žádná zranitelná dívka čekající na záchranu. Je úspěšná, ambiciózní a někdy teda také nepříjemná. Také se mi líbila dynamika mezi oběma herci. Postupně navíc hlavní postava pochopí, kolik škod způsobila. A uprostřed svatby to přizná veřejně. Vždyť se nakonec vzdá všeho, jen aby nezničila život člověka, kterého si začala vážit.

Pro mě to byl příběh o ženě, která se přeci jen naučí otevřít ostatním a která najde cestu zpátky k sobě.

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, film.moviezone.cz