Před okamžikem bylo zvoleno nejtrapnější nářečí Česka. Přestože s ním mluví přes 1 milion Čechů

Diskuze na Redditu odhalila překvapivého vítěze v anketě o nejpodivnější české nářečí. Zvítězilo městské nářečí, které obsahuje slova jako „šalina“ místo tramvaj nebo „škopek“ místo pivo. Tato specifická mluva vznikla před více než stoletím křížením hanáckých dialektů s němčinou a vídeňským podsvětním slangem. Mluvčích má dodnes desetitisíce, přesto mnozí Češi tuto řeč považují za komickou až trapnou.

Běžná diskuze na populárním fóru se změnila v souboj českých regionálních nářečí. Uživatelé z celé republiky nominovali své nejhorší místní dialekty a hlasovali jako o život. Hanáčtina, východočeská či slezská nářečí, ty všechny dostaly své hlasy. Jenže vítěz byl jen jeden.

„Slyšel jsem kolegu, jak říká: ‚Jdu si dát škopek na Čáru, pak šalinou domů.‘,“ napsal komentátor Petr. Odezvy pod jeho komentářem započaly rozpor mezi těmi, kdo toto nářečí považují za trapné, a těmi, kdo ho hájí jako místní poklad.

Když se jazyky potkají na rynku

Kořeny toho nářečí sahají do poloviny 19. století, kdy se v jednom moravském městě potkávaly hanácké dialekty s němčinou místních obyvatel, vídeňským slangem a dokonce romštinou či jidiš. Výsledkem je jazyková směsice, která dnes zmate kdejakého Pražáka. „Šalina“ pro tramvaj vznikla z německého „elektrische Linie“ a označení „love“ pro peníze je čistá romština.

Zvítězilo nářečí z druhého největšího českého města

Vítězem ankety se stal brněnský hantec, specifická mluva druhého největšího českého města. Téměř 400tisícové Brno si může připsat k dobru jeden z nejbohatších městských dialektů v Evropě. Hantec obsahuje přes tisíc unikátních výrazů. Kromě celorepublikově Ý mění na é, takže z býka je v Brně bék. Před slova začínající na o- se pro změnu přidává v-, a tak nám vznikne z okna vokno. 

Ostatní se hantecu smějí jednoduše proto, že neznají místní výrazy. Když Brňan pronese: „Budu na štatlu do půl šesti, pak si hodím škopek a jedu šalinou domů,“ zní to pro zbytek republiky jako šifra. Ve skutečnosti ale říká: „Budu v centru města do půl šesté, pak si dám pivo a pojedu tramvají domů.“

Další vrstva komična vyvěrá z toho, že mnohá slova znějí jako dětské vymyšlené výrazy. Skvělým příkladem je „čurina“ pro legraci, „zoncna“ pro slunce anebo „čórka“ pro krádež. 

Jazyková křižovatka České republiky

Bez Brna nedokážete pochopit hantec a bez hantecu nedokážete pochopit Brno. Celé staletí tudy procházely obchodní cesty mezi severem a jihem Evropy, lidé z různých koutů světa se tu potkávali, míchali se jazyky a kultury. Jako bývalé hlavní město Moravy bylo Brno centrem dění.

Německy se kdysi v Brně mluvilo stejně často jako česky. Postupem času tak začalo vznikat nářečí, které slovíčka čerpalo z obou jazyků. Díky tomu se snáze překonala jazyková bariéra mezi jinými společenskými vrstvami i národnostmi. Dnes je Brno moderní univerzitní město s 65 tisíci studenty, centrum české justice a také město, kde najdeme nejvyšší budovu České republiky. 

Angličtina vs. místní tradice

Současný hantec už není tak jazykově bohatý jako dříve, ale rozhodně ještě nevyšel z módy úplně. Mladší generace sice neovládá tisíce výrazů, ale základní slovní zásobu jako šalina, štatl nebo škopek má. Městský dopravní podnik dokonce oficiálně používá název šalinkarta pro předplatní jízdenku. Jedná se o brněnskou lítačku.

Propagátoři hantecu dokonce usilují o jeho zápis do UNESCO jako nehmotného kulturního dědictví. Cílem je udržet jej živý pro další generace. Největší hrozbou podle nich není posměch ostatních Čechů, ale globalizace a anglická slovní zásoba. Zatímco dříve Brňané nahrazovali česká slova německými, dnes je vytlačují anglickými. 

Nazvat hantec nejtrapnějším nářečím je tak hodně nespravedlivé. A pokud někomu přeci jen připadá směšný, může si při návštěvě Brna dát jednoduše sluchátka.

Zdroje: cs.wikipedia.org, idnes.cz, cs.wikipedia.org