Počasí v Česku je jako tlakový hrnec. Zvrat je blízko a meteorologové odhalili datum, kdy bouchne
Co je to vlastně počasí? Jde o okamžitý stav atmosférických jevů (teplota vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení) v určitém čase a na určitém místě.
Odborníci tento stav popisují souborem hodnot meteorologických prvků, které byly zjištěny pozorovateli nebo naměřeny speciálními přístroji. Změny počasí způsobuje zejména zemská rotace. Masy vzduchu i vody mají díky jejímu vlivu tendenci pohybovat se na severní polokouli ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli opačně. Stabilní počasí, které je obvyklé v určitých oblastech zeměkoule, se nazývá podnebí. Počasí se mění rychle, změny podnebí, čili klimatu, probíhají pozvolna. I když nutno říci, že současné globální oteplování planety probíhá vlastně dost rychle.
A protože počasí ovlivňuje veškerou lidskou činnost, je jeho předpovědím věnována celosvětově velká pozornost. Počasím se zabývá meteorologie. Na našem území se začala teplota vzduchu pomocí přístrojů měřit na počátku 18. století, ale pravidelně se v Klementinu teplota sleduje od roku 1775. Ale i před stovkami let si lidé počasí zapisovali, což lze doložit zápisy v různých kronikách. Zdroj KudyZNudy dokonce uvádí: Nejstarší dochované denní záznamy pocházejí od Jana z Kunovic a mapují počasí na východní Moravě od 14. července 1533 do 9. dubna 1545.
Jaro 2024 versus jaro 2025
Rok 2024 byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 13,3 °C, a o dva stupně přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo především v únoru a březnu.
Zato letošní počasí během celého jara, a především v květnu, stojí za starou bačkoru. V posledních letech jsme si zvykli na teplejší jaro. A letos? Hanba mluvit. Avšak, počasí neporučíš. Od března se sice objevilo pár teplých dní, a dokonce i dva až tři letní – někde i s tropickou třicítkou. Ale celkově je takové jakési lezavé chladno. V mnoha domácnostech je nutné alespoň na večer přitápět. I když v odpoledních hodinách vyšplhá teploměr někam mezi 14-20 °C, v noci je zima.
Noční teploty se totiž pohybují kolem 5 stupňů, a v mnoha českých i moravských lokalitách klesají i pod nulu. Před dvěma týdny nás potěšily dva tři teploučké letní dny a vzápětí na horách nasněžilo. Doslova aprílové počasí, na které jsme dříve byli zvyklí spíš na přelomu března a dubna.
Že by se počasí vracelo do starých kolejí?
Takovéto nevyzpytatelné počasí se u nás naposledy objevilo, když šel poprvé do kin Limonádový Joe. Víte, kdy to bylo? V roce 1964. Pojďme se tedy podívat do archívů, jak počasí v tomto roce vypadalo: Průměrná roční teplota činila 6,1 °C (byla o polovinu nižší než ta loňská); maximální teplota byla 13. 6. 1964 ve 14 hodin, a to 30,1 °C; minimální teplota se objevila dne 24. 1. 1964 ve 21 hodin a tehdy klesla až na -16,0 °C. A byl jeden tropický den a jedna tropická noc. Dní, kdy klesla teplota pod bod mrazu, bylo osmdesát.
Na příští týden mají meteorologové jasno, přichází zvrat
Podle předpovědí nás čeká od příštího pondělí 26. května stále větší teplo. Postupně se dostaneme až k třicítkám, které na našem území udeří začátkem června, očekáváme je tedy od 1. června. Letní slunovrat bychom tedy mohli přivítat tak, jak se patří.
Od počasí k filmu
A když už jsme zmínili film Limonádový Joe a jsme především filmový web, trošku si tento snímek připomeňme. Za celou dobu své existence prakticky nikdy nebyl odsunut do zapomnění. Dá se říci, že ho sledovaly všechny generace, i ty současné. Občas je stále ještě uváděn na některých televizních stanicích. Zatímco většina aktérů již není mezi námi, film sledují diváci už víc než 60 let.
A tak těm hercům, kteří nás tak náramně pobavili, a už odešli do filmového nebe, věnujme alespoň krátkou vzpomínku: Karel Fiala, Miloš Kopecký, Josef Hlinomaz, Karel Effa, Květa Fialová, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Bohuš Záhorský, a v neposlední řadě také Karel Gott, který zpíval ústřední píseň.
