Manžel jel sám pro vánoční stromeček. Když s ním vešel do obýváku, uvažovala jsem o rozvodu
Každý rok je to stejné, muž prohlásí, že zajde pro stromeček a že to zvládne sám. Letos jsem souhlasila, protože jsem měla práci. A to byla chyba. Když otevřel dveře a vlekl dovnitř „ten krásný stromek“, na který byl tak pyšný, zůstala jsem stát jako solný sloup. Tohle přece nemůže myslet vážně. A pokud ano, nejsme tak rozdílní, že bychom se měli raději rozvést?
Advent je období, kdy se každá rodina těší na vánoční atmosféru. A k té neodmyslitelně patří stromeček. Letos jsme se s manželem dohodli, že pro něj vyrazí on sám, já měla deadline v práci a on tvrdil, že ví přesně, co hledat. „Neboj, vyberu něco hezkého,“ ujistil mě ještě u dveří.

Věřila jsem mu. Koneckonců, není to až taková věda, že? Zajdete do zahradnictví, ukážete na hezkou jedli nebo smrk, zaplatíte, odvezete vybraný kousek domů a je hotovo. Jenže manžel to viděl jinak.
Překvapení, které jsem nečekala
Když večer otevřel dveře a začal táhnout stromeček do chodby, cítila jsem, jak mi srdce buší vzrušením. Miluju ten moment, kdy stromeček poprvé „vstoupí“ do domu. Ta vůně jehličí, ta předtucha Vánoc. No a pak jsem to viděla a málem omdlela.
Nebyl to živý stromeček, nebyla to ani pěkná umělá jedle. Byl to obří, třímetrový, zářivě růžový umělý stromeček, který vypadal, jako by utekl z Barbie domku. „Překvapení!“ vykřikl manžel nadšeně. „Viděl jsem ho ve výloze a říkal jsem si, že bys chtěla něco jiného. Všichni přece mají zelené, tak jsem vzal růžový. Je úžasný, ne?“
Stála jsem tam se sklenicí vína v ruce (ano, potřebovala jsem ho) a snažila se najít slova, jakákoliv slova.
Nakupování v hobby marketu
Ukázalo se, že manžel nešel do zahradnictví a ani do IKEY. Zašel do hobby marketu, kde měli akci na netradiční vánoční stromky. A protože je inženýr s nulovým smyslem pro estetiku a láskou k akčním nabídkám, koupil růžový třímetrový stromeček za tisícovku.

Vysvětloval nadšeně, že to byla super sleva, protože původně tahle hrůza stála tři tisíce. Že je navíc umělý, takže ho můžeme používat každý rok a ušetříme díky tomu spoustu peněz. Technicky měl pravdu. Umělé stromky skutečně vydrží řadu let. Jenže tohle nebyl stromeček. To byl zářivý důkaz toho, že manželé a nákupy vánočních dekorací nejdou dohromady.
Co jsem pochopila, ale bohužel už pozdě
Po hodině vyjednávání (a druhé sklenici vína) jsme došli ke kompromisu, že růžový přijde do pokoje dcery, která ho mimochodem zbožňuje, a do obýváku koupíme normální. Ale tentokrát půjdu s ním. Živý versus plastový, to je teď naše častá debata. Živé stromky mají tu správnou vánoční vůni, umělým zas nevypadává jehličí a po několika letech dost ušetříte.
Pokud chcete živý, vybírejte jedle, vydrží vám déle než smrky a nezbaví se veškerého jehličí už za týden. Smrky jsou levnější a krásně voní, ale už o druhém adventu můžete denně zametat jehličí. Borovice mají úplně jinou vůni, kterou ne každý miluje, ale vypadají zajímavě.
Umělé stromky mají obrovský cenový rozptyl. Za pět set korun koupíte plastovou hrůzu, která vypadá uměle i z dálky. Za deset tisíc dostanete kus, co na pohled skoro nerozlišíte od skutečného. Záleží tedy, kolik do stromku chcete investovat.
Pozor na výšku stropu
Předem si změřte, kolik máte od země k lustru nebo ke stropu místa. Pak si představte, že tam dáte ještě hvězdu nebo špici, plus stojan dole. Potřebujete rezervu minimálně dvacet centimetrů, spíš víc.
Kupujete-li živý, chcete co nejčerstvější kus. Ten, který už leží na prodejně tři týdny, vám doma vydrží půl adventu. Zkuste takovýhle trik: Chytněte jednu jehlici mezi prsty a lehce za ní zatahejte. Pokud drží pevně, je to dobré. Pokud se větvičky lámou nebo padají, nechoďte ani k pokladně.
Dalším indikátorem je celková hmotnost. Čerstvý strom je plný vody a cítíte to na váze. Vyschlý je výrazně lehčí. A samozřejmě si čichněte, intenzivní jehličnatá vůně je známka kvality.
Zdroje: theguardian.com, nytimes.com, ekolist.cz
