Příběh v nejslavnějším československém filmu se skutečně stal. Drtivá většina diváků o tom nemá ani tušení

Od premiéry Obecné školy uplynulo více než třicet let, přesto se řadí mezi naše nejoblíbenější snímky. Mladí ji nacházejí online, starší si ji pouštějí znovu a znovu na DVD. Čím to je? Pravděpodobně tím, že Svěrák nečerpal jen z fantazie, ale vracel se do vlastního dětství. 

Když Svěrák psal scénář, vracel se do vzpomínek ze Slatin, kde vyrůstal. Právě tam totiž těsně po válce chodil do školy. A právě tam se setkal s učitelem, který mu utkvěl v paměti natolik, že se o dekády později stal předlohou jedné z postav.

Film Obecná škola získal nominaci na Oscara a patří mezi jedny z nejpovedenějších děl, která u nás vznikla. Zatímco děj zná snad každý z nás, o této informaci se to říct nedá. Za postavou nekonvenčního pedagoga Igora Hnízda stojí skutečná osoba. Jednalo se o muže, který opravdu učil na pražské škole, nosil u sebe zbraň a vyprávěl žákům válečné historky. Jmenoval se Václav Mejstřík a jeho život byl plný záhad.

Svěrákovo dětství v Praze

Zdeněk Svěrák vyrostl na pražských Slatinách a v době po druhé světové válce navštěvoval místní obecnou školu. Právě tam se setkal s výše zmíněným učitelem. O mnoho let později se právě i z těchto vzpomínek zrodil filmový scénář. 

Mejstřík přišel do školy na Slatinách v roce 1940, údajně jako trest za nevhodné chování k mladým kolegyním na předchozím působišti ve Vršovicích. Tahle informace se později potvrdila. Pedagog měl opravdu slabost pro ženy, což se ve filmu promítlo do Hnízdovy romance s dvojčaty Fabiánovými.

Mejstřík byl přísný kantor, který se neostýchal použít rákosku, nebál se uštědřit facku ani žáky tahat za vlasy nebo uši. Přesto si získal jejich velkou oblibu. Měl totiž dar učivo podat zajímavě a dokázal kluky strhnout svým vyprávěním. Kromě toho měl velmi neobvyklé zvyky. 

Nosil u sebe pistoli, se kterou učil děti střílet na terč. Nebo hrál na housle přímo ve třídě při výuce. 

Sporná válečná minulost

Učitel Mejstřík tvrdil, že se aktivně účastnil protifašistického odboje. S oblibou vyprávěl o akčních zásazích, o skrývání v lesích nebo o útěku z koncentračního tábora. Žáci těmto příběhům věřili a obdivovali svého učitele jako válečného hrdinu. Problém byl v tom, že se tyto historky nedaly dlouhou dobu ověřit. 

Ani odborníci z Vojenského historického ústavu po nich nenašli stopu. Jediné, co vyšlo najevo, bylo, že učitel celý školní rok 1944-45 chyběl a nastoupil zpátky až 1. června 1945.

Dnes už se nedá s jistotou říct, co z Mejstříkových příběhů byla pravda a co ne. Co ale jisté je, že se ve Vršovicích seznámil s ředitelem Janem Zelenkou Hajským, který pomáhal parašutistům připravujícím atentát na Heydricha. 

Rovněž ale Mejstřík evidentně miloval dramatické vyprávění. Kromě učení psal i knihy pro mládež, jako je „Negrínek“ nebo „Tajemství zeleného meteoru“. 

Kantor s pistolí za pasem

Václav Mejstřík chodil do školy v khaki košili s pistolí za pasem a v rajtkách, vypadal proto spíš jako voják než učitel. Jeho vyučovací metody byly sice poměrně neobvyklé, ale vypadá to, že účinné. Pravděpodobně pak zemřel v roce 1980 bez potomků. Zcela jistě to však neví nikdo. 

Myšlenka na film o škole vznikla při natáčení snímku Jako jed v Košicích. V hotelu Slovan se členové štábu dali do vzpomínání na dětství a režisér Vít Olmer při té příležitosti požádal Zdeňka Svěráka, jestli by o školních létech nenapsal scénář.

Scénář sice vznikl, ale Olmer od něj nakonec ustoupil a věnoval se jinému projektu. Hotový text pak dostal do rukou Jan Svěrák, který měl za sebou jen dokumentární tvorbu. Poprvé v životě tedy režíroval hraný celovečerní snímek a nutno podotknout, že výborně.

Zdroje: lifee.cz, csfd.cz, filmovyprehled.cz