Tento Večerníček miluje celé Česko. Zdeněk Svěrák kvůli němu ale zažil peklo. Hlava vám nepobere, co mu za něj udělali 

Když v roce 1984 vznikal jeden z nejoblíbenějších Večerníčků všech dob, asi nikoho nenapadlo, jaké trable přinese. Své o tom ví autor textů k písničkám Zdeněk Svěrák. Ten byl před pár lety kvůli textu své písničky málem v pěkném maléru. 

Loutkový Večerníček byl natočen ve dvou sériích. Ty obsahovaly celkem dvacet dílů. Přesně tolikrát se malí i velcí diváci mohli těšit na sledování příběhů Čmeldy a Brumdy. Dvou hlavních postav oblíbeného večerníčku Příběhy včelích medvídků. Hraví a občas trošku neposlušní čmeldové se v krátkých pohádkách museli vypořádat se zlým Pučmeloudem. Naštěstí jim vždy na pomoc přišla maminka, luční koník nebo roháč. 

Kroupy? Nic pro čmeláky, nebo nakonec změní názor? 

Občas neposlušní čmeldové se kvůli svému chování nejednou dostali do problémů. Hravou formou tento roztomilý drobný hmyz seznamuje děti například s kroupami a ošklivým počasím. Čmelda a Brumda se těší na krásný den a hraní venku. O to víc je překvapí, když přichází bouřka a krupobití. 

To, co nejdříve zkazí jejich náladu, se ale nakonec promění na velkou zábavu. Včelí medvídci se přestávají krup bát a zjišťují, že si s nimi mohou hrát. V jednom z dalších dílů se čmeláčci vydávají prozkoumat noční přírodu. Narazí na několik druhů hmyzu a zjišťují, že se v noci venku nemusí bát. Na cestu jim budou svítit světlušky.

Dětské písničky jsou nedílnou součástí tohoto Večerníčku 

Večerníček inspirovaný knihou Jiřího Kahouna byl poprvé vysílán v roce 1984. Hlas postavičkám propůjčil Josef Dvořák. U dalších postav můžeme slyšet i hlasy Aťky Janouškové nebo Pavla Zedníčka. 

Co by to bylo za večerníček, kdyby se v něm nezpívalo a nehrála muzika. Hudbu pro Příběhy včelích medvídků složil Petr Skoumal. O texty se postaral Zdeněk Svěrák. V každém jednom dílu zazní některá z oblíbených písniček. Ty byly dokonce i součástí audio verze, kterou namluvil Václav Vydra. Mezi  nejznámější písničky, které si včelí medvídci zpívali, patří písničky Slunce už vysouší loužičky, Spadla kroupa do kraje, Na políčku v jetelíčku nebo Tam, kde v noci jasně svítí světlušky. 

Jedna z nich musela být soudně zkoumána 

Zatímco většina písniček je dodnes oblíbená nejen dětmi, s jednou z nich si Zdeněk Svěrák užil velmi zlé časy. Písnička Nás by tak nejvíce vábilo prý obsahuje kontroverzní, dokonce až diskriminační text. Z diskriminace byla písnička soudem prošetřována poté, co ji pravicový radikál odsouzený za propagaci německého režimu Tomáš Pliska přidal na své CD s kontroverzními písněmi. To soudní znalci nemohli nechat bez povšimnutí. Rozhodli se zkoumat verše písně jako „Nás by tak nejvíce vábilo natírat celý svět nabílo. Motýla i jeho larvu, milujeme bílou barvu.“. 

Zatímco Svěrák textem před čtvrt stoletím zřejmě nezamýšlel nic kontroverzního, soudy se rozhodly celou věc prošetřit. A tak odborníci zkoumali a zkoumali. Kdyby nebylo pravicového radikála Plisky, zřejmě by nikdy nikoho nenapadlo, že text může být poněkud zavádějící. 

Zkoumání trvalo několik týdnů. Naštěstí, ke spokojenosti nejen Svěráka, ale i lidí milujících Večerníčky, soudní znalec nenašel žádný problém. Text shledal dětským a naprosto nevinným. Když je ale vytržen z kontextu, samozřejmě může být použit i v negativním slova smyslu. Milovníci Zdeňka Svěráka i Příběhů včelích medvídků si tak mohou oddechnout. Jejich oblíbený Večerníček zůstane beze změn. 

Zdroje: Promaminky.cz, Csfd.cz, Veselepohadky.cz