Kolik je 3+3×3+3=? Vypadá to jako hračka, ale 9 z 10 Čechů je v koncích. Děti válí

Matematika patří mezi nejméně oblíbené školní předměty. Umístila se zhruba někde mezi fyzikou a chemií. Přitom by ovládat základní počítání mělo být samozřejmostí. Jenže od té doby, co má každý kalkulačku na telefonu v kapse, nás dokáže potrápit i banální příklad. 

Většina lidí má k matematice podobný vztah jako k ošetření u zubaře, tedy ne zrovna dvakrát pozitivní. Spousta z nás si živě vybaví nějakou stresující chvíli před tabulí, kdy jsme absolutně nechápali, co po nás vyučující chce a co teda kam máme dosadit. 

Přitom ti samí lidé, kteří tvrdí, že na matiku nemají hlavu, dokáží v supermarketu spočítat, jestli se jim vyplatí větší balení jogurtů, nebo kolik ušetří při akci tři za cenu dvou. V hospodě zase rychle rozdělí účet mezi pět lidí a nikdo nepřijde zkrátka. Počítat umí, jen jim vadí ta nudná školní podoba. Jakmile ale zahlédnou více znamének nebo delší zadání, automaticky chtějí dát od příkladu ruce pryč.

Přitom nás i základní matematické znalosti pomohou ochránit před každodenními finančními pastmi. Rychlý výpočet procent odhalí, zda je nabídka skutečně výhodná, nebo se jen jedná o chytrý marketingový tah. V současné době plné zavádějících praktik a reklamních triků je to často jediný způsob, jak se nenechat oklamat.

Indický génius, který obrátil matematiku naruby

Kdyby chtěl někdo na vlastní oči vidět, že matematika není nudná, stačí se podívat na film „Muž, který poznal nekonečno“. Nejedná se o žádný suchý dokument, ale o příběh, který by sice klidně mohl být z pera hollywoodských scenáristů, nicméně se skutečně stal a je poutavě zpracován jako drama.

Srinivasa Ramanujan byl kluk z chudé indické rodiny, který v početních operacích viděl to, co ostatním unikalo. Jeho matematické vhledy byly tak pokročilé, že se jimi vědci inspirují dodnes. Když roku 1913 poslal svou práci na univerzitu v Cambridge, profesor Hardy nejdřív nevěřil vlastním očím. Jak může samouk z kolonie objevovat vzorce, na které západní matematik potřebuje roky studia? Ale číselné důkazy byly neprůstřelné.

Dev Patel zahrál Ramanujana skvěle, vidíte v něm toho mladého, nadaného chlapce, který se snaží prosadit ve světě plném předsudků. Jeremy Irons jako jeho mentor Hardy pak představuje typického britského akademika, který se snaží pochopit, že génius nepotřebuje nutně diplom.

Film neukazuje jen matematický talent, ale hlavně lidský příběh o tom, jak těžké je být jiný. Ramanujan musel čelit nejen akademické skepsi, ale i každodennímu rasismu. 

Zdánlivě jednoduchý příklad, který mate celý internet

Přichází chvíle odhalit, co stojí za internetovými hádkami posledních měsíců. Spousta lidí se na příklad podívá a začne počítat zleva. Tímto způsobem se sice k výsledku dopracujeme, ale ne k tomu správnému. Správný postup vypadá následovně:

• Nejdříve provedeme násobení: 3 × 3 = 9.
• Poté sčítáme: 3 + 9 + 3 = 15.

Výsledek je tak 15, ne 21, jak by nám vyšlo, kdybychom počítali celou dobu zleva. Ale zkuste to napsat do komentářů na Facebooku a uvidíte, že se určitě někdo ohradí.

Výzkumy ukazují, že počítání z hlavy, tedy bez zapojení kalkulačky nebo internetu, trénuje mozek podobně jako posilovna svaly. Pravidelné luštění může zpomalit úbytek paměti a udržet mysl v kondici i ve vyšším věku. 

Matematická porážka dospělých

Děti kolikrát tyto příklady vyřeší rychleji než dospělí, protože mají čerstvé znalosti ze školních lavic. Dospělí už si zvykli ihned zapojovat mobil nebo internet, aniž by se o výpočet pokusili sami. Naše „matematické svaly“ tak postupně slábnou jako u člověka, který přestane sportovat. Přitom základní výpočty nám přijdou k užitku častěji než většina věcí ze střední školy. A až příště narazíte na podobný příklad, vzpomeňte si na Ramanujana. 

Zdroje: mff.cuni.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org