Chodila rozcuchaná a hadry měla jako ze sekáče. Přesto ji v roce 1984 milovalo celé Československo
Pohádková hrdinka z osmdesátek dokázala svým důvtipem převrátit naruby královský dvůr i naše představy o princeznách. S lehkostí zvládla zdánlivě nemožné úkoly: být současně oblečená i neoblečená, učesaná i neučesaná, přijet a zároveň nepřijet.
Dagmar Patrasová v roli vesnické dívky uchvátila nejen srdce filmového krále, ale i diváků. A mimochodem, vynalezla dopravní prostředek, který dodnes milují děti i dospělí.
Chytrost někdy porazí i královskou moc, zvlášť když přichází v podobě rozcuchané dívky v podivném oděvu. Snad každý Čech zná princeznu na koloběžce. V televizní adaptaci Werichovy pohádky Dagmar Patrasová ztvárnila chytrou rybářovu dceru, která svým důvtipem okouzlila nejenom televizní diváky, ale i náročného krále Jana.
Královna Koloběžka první, jak zní plný název pohádky, vypráví o dívce, která díky své chytrosti pomáhá svému otci rybáři v soudním sporu s mlynářem. Král Jan, jehož skvěle ztvárnil Jan Čenský, si všimne její bystrosti a pozve ji na zámek. Tam jí zadá zdánlivě nemožné úkoly: má přijet-nepřijet, být oblečená-neoblečená, učesaná-neučesaná a přinést dar-nedar.
Jízda až na královský trůn
„Natáčení bylo moc fajn. Pan režisér Ludvík Ráža byl přísný, takový postrach, bála jsem se ho,“ vzpomínala Dáda Patrasová v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz. „Ve finále to bylo nádherné. Jednak jsme tam měli skvělý štáb, druhak to pro mě bylo jako skutečná pohádka.“
V době natáčení Koloběžky měla Dagmar Patrasová již roční dítě. Felix se narodil v roce 1983, což pro mladou herečku znamenalo skloubit mateřství s profesí. Díky pomoci svých rodičů a relativně krátkým natáčecím dnům to však zvládala bez větších problémů a práce tak nijak negativně neovlivnila její roli matky.
Nejpamátnějším prvkem celé pohádky je bezesporu vynález koloběžky. Zdenička přijede ke králi na koloběžce, čímž chytře vyřeší zadání přijet-nepřijet. Jednou nohou totiž jede a druhou kráčí po zemi.
Werichovsky vtipné dílo s dokonalým obsazením
Kromě Dády Patrasové a Jana Čenského excelovala v pohádce i Jitka Molavcová v roli rytířky z Trychtýřovic. Její komické výstupy patří k nejcitovanějším částem pohádky a dodnes rozesmívají diváky všech generací. „Tuhle pohádku si rytířka z Trychtýřovic urvala pro sebe. ‚Střízlivý střízlík stříbro střádá‘ nebo ‚budeme hrát společenské hry a žužlat cukrlata‘ vstoupilo do mé mluvy již v dětském věku,“ vzpomíná jeden z diváků.
Zdenička musela kromě přijet-nepřijet vyřešit i další královský úkol, přijít oblečená-neoblečená. Její důvtipné řešení v podobě rybářské sítě natažené přes tělo bylo na svou dobu poměrně odvážné, zejména pro dětský pořad.
Spoustě diváku se tak líbíl jak děj, tak i Dádina krása, jak dokazuje jedna z dalších recenzí: „Vzpomínám, že tehdá se mi pohádka až tak nelíbila. Utkvěla mi také věta mého taťky jen tak mimoděk pronesená při sledování TV obrazovky ‚tu Patrasku tomu Slováčkovi závidím!‘ Tehdy jsem nechápal, dnes chápu. Samozřejmě je míněna tehdejší Dáda v rozpuku své černocopaté slovanské krásy ideálně oblečená-neoblečená!“
Pohádka byla uvedena 30. prosince 1984 a její obliba neklesá ani v jednadvacátém století. Zajímavostí je, že podle stejného scénáře vznikla ve stejném roce v režii Karla Weinlicha i rozhlasová pohádka „Královna Koloběžka“. Sama Dáda Patrasová na pohádku vzpomíná s láskou i po letech. V době svého vzniku byla pohádka dosti průkopnická. Zdenička představuje samostatnou, inteligentní hrdinku, která si dokáže poradit v každé situaci a nakonec dokonce vyzraje i na samotného krále.
Když ji král po svatbě zakáže plést se do vladaření a poté ji kvůli porušení tohoto zákazu vykáže ze zámku, Zdenička opět použije svůj důvtip a odnese si samotného krále zamotaného v koberci.
Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, zivotvcesku.cz
